Článek
První dojmy z dovolené
Byli jsme s manželem na letní dovolené u moře a těšili jsme se, že si dopřejeme i místní kuchyni. Představovala jsem si čerstvé ryby, domácí olivový olej a trochu toho přímořského kouzla. Po několika dnech opalování a koupání jsme se rozhodli zajít na večeři do restaurace, která byla kousek od našeho apartmánu. Na první pohled vypadala hezky, u stolků seděli turisté a vonělo to po grilovaném mase.
Nečekané překvapení v jídelním lístku
Když nám číšník přinesl jídelní lístek, nestačila jsem se divit. Ceny byly několikanásobně vyšší než v jiných podnicích, které jsme v Chorvatsku navštívili. Jednoduchý salát stál jako večeře pro dva jinde, láhev vody byla dražší než v luxusním hotelu. Manžel se na mě podíval a já věděla, že tohle prostě nedává smysl. Ještě chvíli jsme listovali v nabídce, ale čím víc jsme četli, tím víc jsme se cítili podvedení.
Rozhodnutí odejít
Slušně jsme číšníkovi řekli, že si nic nedáme a že odcházíme. Poděkovala jsem a vstala od stolu. V tu chvíli jsem si myslela, že je to běžná situace, že se to prostě stává. Jenže sotva jsme se otočili k východu, objevil se u nás majitel. Měl na sobě bílé tričko a výraz, který mi okamžitě zkazil náladu.
Křik a nadávky
Začal na nás křičet, že jsme ztráta času, že zabíráme místo jiným hostům a že turisté jako my ničí jeho podnikání. Nečekala jsem to a úplně jsem ztuhla. Manžel se snažil zachovat klid a říkal, že jsme nic špatného neudělali. Majitel ale pokračoval a začal používat i urážlivá slova. Někteří hosté se otočili, jiní dělali, že nic nevidí. Já měla chuť se propadnout, srdce mi bušilo a cítila jsem se poníženě.
Útěk z místa
Nakonec jsme z restaurace rychle odešli. Majitel za námi ještě něco křičel, ale nerozuměla jsem všemu, protože mluvil napůl chorvatsky. Venku jsem se cítila, jako kdybych měla za sebou hádku, kterou jsem nikdy nechtěla vést. Manžel mě uklidňoval, že jsme udělali správně, ale mně to ještě dlouho leželo v hlavě.
Pocit zklamání
Celou cestu zpět do apartmánu jsem přemýšlela, jak je možné, že někdo reaguje takhle neadekvátně. Vždyť jsme jen slušně odmítli předraženou nabídku. V Chorvatsku jsme jinak potkávali milé lidi, kteří se snažili pomoci a byli vstřícní. Tahle zkušenost ale vrhla stín na jeden z našich večerů. Je zvláštní, jak jedna situace dokáže narušit pocit bezpečí a klidu, který si člověk na dovolené hledá.
Večer, na který nezapomenu
Nakonec jsme si koupili pizzu v malé pizzerii o dvě ulice dál. Byla levná, chutná a usměvavý prodavač nám popřál hezký večer. Ten kontrast byl obrovský. Seděli jsme pak na balkóně našeho apartmánu, jedli pizzu z krabice a dívali se na moře. Bylo to mnohem lepší než se nervovat v hlučné restauraci. A já jsem věděla, že na ten večer nikdy nezapomenu, i když úplně jinak, než jsem si původně představovala.
