Hlavní obsah

V pronajaté chatě jsem chtěla upéct dětem pizzu. Po otevření trouby jsem na plechu našla myší hnízdo

Foto: magnific/Magnific.com

Na pronajatou chatu jsme přijeli s dětmi až večer. Cesta se protáhla, děti byly unavené a hladové a já jsem chtěla co nejrychleji připravit něco teplého, co zvládne trouba bez velkého vaření.

Článek

Příjezd a první večer

Vytáhla jsem z tašky těsto, sýr a základ na pizzu a těšila se, že se po dlouhém dni brzy posadíme ke stolu. Chata vypadala na první pohled obyčejně, trochu staromódně, ale to mi nevadilo. Mnohem víc jsem řešila děti, zavazadla a to, aby večeře byla co nejdřív hotová.

Předehřála jsem troubu a po chvíli jsem ji otevřela, abych plech připravila na pizzu. Už při tom pohybu jsem ucítila zvláštní pach, který nepatřil k zahřátému plechu ani k těstu. Na plechu uvnitř trouby leželo myší hnízdo. Bylo udělané z papíru, kousků látky a suché trávy a mezi tím vším byly rozmazané stopy myšího trusu. Zůstala jsem stát s rukou na dvířkách a chvíli jen zírala. Představa, že bych na takový plech položila pizzu, mi okamžitě vehnala krev do tváří. Děti se mě ptaly, co se děje, ale já jsem jen zavřela troubu a snažila se zachovat klid. Večeře byla v tu chvíli ta poslední věc, na kterou jsem myslela.

Další nálezy

Když jsem se vzpamatovala, začala jsem kontrolovat okolí sporáku. Pod ním jsem objevila další nečistoty, drobky, stopy po myších a okousané sáčky, které někdo jen rychle přejel hadrem a nechal na místě. Bylo vidět, že úklid před naším příjezdem byl opravdu zběžný. Majitel zřejmě spoléhal na to, že si hosté ničeho nevšimnou, nebo že troubu nikdo otevírat nebude. Mně ale bylo jasné, že v této kuchyni nebudu vařit ani ohřívat jídlo. Děti jsem poslala do vedlejšího pokoje a začala jsem přenášet potraviny pryč z kuchyně. Snažila jsem se přitom nemyslet na to, co všechno se mohlo v chatě objevit během noci.

Noc v jediném pokoji

Pizzu jsem vyhodila i s těstem a sýrem, protože jsem neměla jistotu, že by se cokoli z toho dalo ještě bezpečně použít. Večeři jsme nakonec vyřešili studenými potravinami, které jsme měli v tašce. Rozhodla jsem se, že všechny zavazadla i jídlo přeneseme do jediného pokoje, kde jsme pak strávili noc. Dveře jsem nechala zavřené, světlo rozsvícené a děti spaly vedle mě namačkané na jedné posteli. Já jsem toho moc nenaspala. Poslouchala jsem každé šustnutí a přemýšlela, jestli se podlahou nebo za skříní neozve další zvuk. Ráno jsem byla unavená, ale zároveň rozhodnutá, že už tam nechci zůstat ani o hodinu déle.

Ranní odjezd

Ráno jsme se sbalili rychleji, než jsem čekala. Představa dalšího vaření v té kuchyni byla horší než ztráta zbytku pobytu. Nechtěla jsem riskovat další nález, další nečistoty nebo to, že by se děti dostaly k něčemu, co by jim mohlo ublížit. Chatu jsme opustili dřív, než jsme původně plánovali, a já jsem byla ráda, že sedíme v autě a jedeme pryč. Zůstal po tom jen nepříjemný pocit a poučení, že rychlý úklid na poslední chvíli není zárukou čistoty.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz