Hlavní obsah
Věda a historie

Walter Rauff kamarádil s Heydrichem a podílel se na vývoji plynových komor. Dožil na svobodě v Chile

Foto: Autor: Neznámý – https://historycollection.co/5-nazi-war-criminals-attempted-escape-justice-south-america/5/, Volné dílo

Blízký přítel Reinharda Heydricha stál za vývojem mobilních plynových komor, ve kterých skončilo na 100 000 obětí. Po válce před spravedlností utekl přes Sýrii do Jižní Ameriky. Dožil pod ochranou Pinochetova režimu v Chile.

Článek

Z námořního kadeta esesákem

Hermann Julius Walther Rauff se narodil 19. června 1906 v německém Köthenu. Do německého námořnictva vstoupil v roce 1924 jako mladý kadet. Mezi roky 1930 a 1937 učil jako námořní instruktor a postupně si vydobyl respekt u vedení. Během třinácti let strávených v námořnictvu se seznámil s Reinhardem Heydrichem. Tehdy ještě nikdo netušil, že z onoho kamaráda z paluby vyroste jeden z architektů nacistického teroru a že toto přátelství otevře Rauffovi dveře na úřady, z nichž se rozhodovalo o životech milionů.

Z námořnictva odešel v prosinci 1937 poté, co ho ostudný rozvod připravil o kariérní vyhlídky. Pád, který jeho námořnickou kariéru ukončil, Rauffa nakonec neposlal na odpočinek, ale směrem k jiné, mocnější uniformě. Krátce poté začal pracovat v Heydrichově bezpečnostní službě Sicherheitsdienst.

Pojízdné továrny na smrt

V letech 1941 a 1942 se přímo podílel na vývoji mobilních plynových komor. Technické oddělení Hlavního úřadu říšské bezpečnosti pod jeho vedením vyvinulo vozidlo připomínající sanitku nebo chladírenský nákladní vůz s hermeticky uzavřenou zadní kabinou. Do kabiny byl potrubím přiváděn oxid uhelnatý. Proces usmrcování trval patnáct až třicet minut.

Rauffovo oddělení připravilo dvě série plynových vozů, šest menších typu Diamond a Opel-Blitz a třicet větších vozů značky Saurer. Plynové vozy byly odeslány do vyhlazovacího tábora Chelmno a jednotkám Einsatzgruppen koncem roku 1941. V interní zprávě z 5. června 1942 inženýr Willy Just Rauffovi napsal, že od prosince 1941 bylo třemi vozidly „zpracováno“ 97 000 obětí.

Řezník z Tuniska a milánský policejní šéf

V listopadu 1942 byl převelen se svou jednotkou SS do Tuniska, kde zintenzivnil nacistickou politiku proti židovské populaci v severoafrickém válčišti. V Rauffově diáři byl záznam o návrhu jednoho německého diplomata použít tuniské Židy jako „lidské štíty“ proti postupující spojenecké ofenzivě. Nikdo dlouho netušil, kolik obětí má ve skutečnosti na svědomí – odhady hovoří o zhruba sto tisících. V Tunisku měl na starosti nahnání 81 000 Židů do táborů na nucené práce v nelidských podmínkách. Pro německou vládu vymohl na francouzské židovské obci „pokutu“ ve výši 20 milionů franků.

V roce 1943 byl přesunut do Milána, kde převzal veškeré operace Gestapa a SD v severozápadní Itálii. Ke konci války se s dalšími důstojníky SS ukryl v Hotelu Regina v Miláně, odkud byl následně odveden do spojeneckého zajateckého tábora. Ze zajetí nakonec utekl a na útěku ho ochránil jeden biskup, díky němuž unikl popravě.

Útěk po „krysí stezce“

V roce 1948 ho na rok zaměstnala syrská rozvědka a poslala ho do Damašku. Takový úkryt byl dostatečně daleko od poválečných soudních síní a zároveň dost živý, aby mu otevřel další směry, kam zamířit. Po mnoha letech v Jižní Americe se z muže zodpovědného za pojízdné plynové vozy stal manažer chilské továrny na zpracování krabů. Z Berlína na opačný konec světa, z rozkazů o likvidaci tisíců k rozpisům směn v konzervárně; spravedlnost se cestou kamsi poztrácela.

Pod Pinochetovým křídlem

Do Chile ho přivedl tehdejší major Augusto Pinochet jako „mezinárodního experta“ pro organizaci vnitřního bezpečnostního aparátu. Pro západoněmeckou rozvědku BND působil v letech 1958 až 1962 a za odměnu dostal přes 70 000 marek. Ta částka není zajímavá kvůli své výši, ale kvůli odesílateli, protože peníze přicházely z oficiální pokladny státu, ne z temných kanálů soukromé sítě. Operoval pod falešným jménem Enrico Gomez a měl za úkol sledovat kubánského vůdce Fidela Castra. Chilská vláda odmítla vyhovět západoněmecké žádosti o jeho vydání v roce 1963. Zemřel v roce 1984 na infarkt.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Rauff

https://www.dotyk.cz/magazin/walter-rauff-20200122.html

https://www.securitymagazin.cz/historie/walter-rauff-byl-zodpovedny-za-smrt-100-000-zidu-za-sve-ciny-nikdy-nepykal-1404068374.html

https://gombinsociety.org/jews-of-gombin-holocaust/gas-vans/origins-of-the-gas-vans/

https://www.warhistoryonline.com/war-articles/nazi-commander-walter-rauff-escaped-justice-for-the-extermination-of-100000-people-he-died-a-free-man-in-1984.html

https://romea.cz/cz/zaostreno/nacisticky-zlocinec-esesak-walter-rauff-pracoval-po-valce-pro-zapadonemeckou-rozvedku

https://www.thecrimson.com/article/1974/10/26/a-new-life-pbabt-a-demonstration/

https://holocaustresearchproject.net/einsatz/rauff.html

https://www.islingtontribune.co.uk/article/unearthing-pinochets-link-to-one-of-nazi-germanys-most-wanted

https://www.hdot.org/debunking-denial/gv2-becker-rauff/

https://pages.ucsd.edu/~lzamosc/chelm10.htm

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz