Článek
Půlka lahve nahoře, půlka dole
Na první pohled to vypadá jako trik s dvojitým dnem, ve skutečnosti nic složitého. Lahev stačí přeříznout v horní třetině, v místě, kde se rovná stěna začíná zužovat k hrdlu. Horní polovina se otočí hrdlem dolů, vsune se do té spodní a zaplní zeminou i rostlinou. Zásadní je nechat odšroubovaný uzávěr, protože jinak se voda k substrátu vůbec nedostane.
Zalévá se přitom vnější, spodní díl, nikoli přímo zemina. Takto sestavená nádoba pak stojí na teple a slunci a doplňuje se pokaždé, když spodek vyschne. Ten samý princip se dá roztáhnout i do většího měřítka: na skrytý zásobník lze upravit skoro každý květináč nebo truhlík, a to i takový, který má vespod odtokové otvory.
Voda umí i nahoru, ať si gravitace říká, co chce
Hnacím motorem celé věci je kapilární jev. Právě díky němu si samozavlažovací nádoby vytahují vodu ze zásobníku vzhůru do substrátu a bez jakéhokoli přičinění zvenčí ho drží vlhký. Kdo si to chce názorně představit, ať namočí roh papírové utěrky: vlhkost si sama vyšplhá do celého listu.
Vzlínání ovšem naráží na svůj limit. V substrátu se voda dokáže vytáhnout zhruba třicet centimetrů nad hladinu, výše už její výstup spolehlivý není. Nízké nádoby z lahví proto sedí ideálně, kořeny mají zásobu doslova na dosah.
Kdo nechce nic řezat, obejde se s levnější, ale stále fungující verzí: knotem z provázku nebo tkaničky, jehož jeden konec leží ve vodě a druhý je zahrabaný v květináči.
Obyčejná hlína ze záhonu celý nápad položí
Právě na tomto kroku ztroskotá většina domácích experimentů. Klasická zahradní zemina totiž vodu nahoru prakticky nedopraví. Těžká půda se navíc v nádobě sesedne, ztvrdne a kořeny v ní ztratí přístup ke vzduchu.
Vsaďte proto na lehký substrát bohatý na rašelinu nebo kokosové vlákno, tedy na materiály, které vodu snadno nasají. Pokud je směs příliš hutná, vzlínání se zastaví a rostlina uschne i nad zaplněným zásobníkem. Situaci zachrání vmíchaný vermikulit nebo perlit, které substrát provzdušní a zlepší jeho práci s vlhkostí. A ještě jedna často opomíjená drobnost: substrát musí být vlhký už ve chvíli plnění, protože suchá směs vodu nahoru nedostane.
Jedna jediná dírka rozhoduje o osudu kořenů
Do stěny nádoby patří přepadový otvor v úrovni maximální hladiny, kterým přebytečná voda odteče pryč. Bez něj se po vydatné bouřce zásobník přeplní, voda nasákne až k povrchu a kořeny začnou hnít. Působí to jako podružnost. Přitom právě tenhle detail rozhoduje o tom, jestli truhlík zvládne první letní přeháňku.
Rostlinám se uleví, plevelu ne
Za horkého léta se běžný květináč umí během pár hodin přehoupnout z rozmáčeného do úplně vyprahlého stavu. Rostlině takové výkyvy vůbec nesvědčí. U rajčat spouští kolísavá vlhkost hnilobu květního konce, tedy ono neblaze proslulé tmavé dno plodů.
A ještě jeden bonus: povrch zeminy zůstává suchý, takže plevelná semena mají s klíčením potíže. Méně pletí a méně mrzení nad zvadlými listy.
Kolik zalévání to opravdu ušetří?
Zásobník samozřejmě musí naplnit člověk, sám se nedoplní. Zalévání tedy z domácího programu nevypadne, jen se jeho frekvence výrazně sníží.
V praxi se rezervoár dolévá zhruba jednou za jeden až dva týdny, za horka a sucha o něco častěji. A v největších vedrech to u velkých plodících rostlin může být klidně každý den. Kdy dolít, poznáte i bez čidla: zabořte prst asi dva centimetry do zeminy, a je-li suchá, je čas.
Když se vám nechce nic řezat
Nabízí se i pohodlnější cesta. Z lahve se dá udělat prostý kapkovač: do dna se propíchnou čtyři drobné dírky. Spodek se pak zapustí k rostlině tak hluboko, aby otvory zůstaly pod zemí.
Dává to smysl. Zahradní hadice pouští vodu rychleji, než ji půda stačí přijmout, a valná část jí odteče nazmar. Kapající lahev naopak dodá vláhu pomalu a hluboko ke kořenům, aniž by cokoli utíkalo po povrchu. Když voda mizí příliš rychle, nasypte na dno vrstvičku písku. A komu vadí plast v záhonu, zakope celou lahev s dírkami po stranách a nechá koukat jen hrdlo.
Bazalka ano, rozmarýn rozhodně ne
O trvale vlhký substrát nestojí každá rostlina. Rajčata, papriky, okurky, jahody, salát i fazole stálou vlhkost přímo vyhledávají. V lahvových nádobách se osvědčila bazalka, máta, petržel i koriandr.
Naproti tomu rozmarýn, šalvěj, oregano, tymián a levandule trvalé mokro nesnesou ani trochu. Sukulenty a kaktusy zase mezi zálivkami potřebují pořádně proschnout a v takové nádobě jen strádají.
Komáři, soli a jedna střízlivá pravda o plastu
Ve stojaté vodě si komáři s chutí zakládají líhně, plnicí otvor proto ucpěte korkem nebo přelepte páskou. Zásobník i celou nádobu se vyplatí čas od času propláchnout, aby se v nich neusazovaly řasy a minerály.
V uzavřeném okruhu se navíc odparem zahušťují soli, které v substrátu zůstávají a rostlinám škodí. Před zimou nádrž vypusťte, voda by v ní totiž nejspíš zamrzla. A ještě poznámka bez příkras: podomácku slepené vychytávky z odpadu jsou spíš dočasné řešení než výbava na desítky let.
Co si z toho odnést
Sáhněte po dvou lahvích od mléka, jednu rozřízněte na nádobu se zásobníkem a druhou si schovejte na dolévání. Nasypte lehký substrát namísto hlíny ze záhonu, udělejte přepad, odšroubujte uzávěr a vodu lijte dolů, ne shora. Vysaďte bylinky nebo salát místo levandule a jednou týdně strčte prst do zeminy. Zalévat budete pořád, jen mnohem řidčeji a bez nervů z toho, že v červenci na pár dní odjedete. A jestli vám celé to řešení připadá jako hraní s odpadky, máte pravdu, jenže stojí pár korun a funguje. Nejhorší možný scénář je nepovedený pokus, ze kterého nakonec stejně vyleze použitelná nádoba.
Zdroje
https://www.bbg.org/article/make_a_simple_sub_irrigated_self_watering_planter_out_of_a_milk_carton
https://www.homesandgardens.com/gardens/diy-garden-watering-system-ideas
https://raisingveggielovers.com/easy-self-watering-milk-jug-planter/
https://www.foodgardenlife.com/learn/sub-irrigated-planter
https://www.hooksandlattice.com/self-watering-container-gardening-guide
https://www.ruralsprout.com/self-watering-planters/
https://musthavemom.com/make-self-watering-planters-milk-jugs/
https://www.gardening4joy.com/diy-wick-watering-system/
https://gardenrevelry.com/a-guide-to-self-watering-planters/
https://growtheherbs.com/problems-with-self-watering-pots/
https://www.kiwico.com/diy/nature-adventure/plants-rocks/milk-jug-dripper
https://www.birdsandblooms.com/backyard-projects/recycled-garden-ideas/diy-drip-water-plants-using-milk-jugs/
https://growagoodlife.com/constructing-18-gal-self-watering-containers-swc/
https://earthbox.com/blog/self-watering-garden-boxes
