Článek
Kožešník, který utekl za divadlem
Pražák Miloš Kopecký přišel na svět 22. srpna 1922 jako syn majitele kožešnictví a někdejší modelky Marty Grimmové. Rodinný plán počítal s tím, že mladý Miloš firmu po otci převezme, a on se skutečně vyučil kožešnickému řemeslu. Jenže ho to táhlo jinam. Už za okupace docházel ke skupině mladých recitátorů, a jakmile válka skončila, rozběhl kariéru na prknech, co znamenají svět.
Válečná léta ale vepsala do Kopeckého osudu hlubokou jizvu. Matčin židovský původ měl pro celou rodinu tragické důsledky. Otec požádal o rozvod, protože hrozilo, že nacisté kvůli sňatku se Židovkou zlikvidují jeho živnost. Rozvedená Marta Grimmová pak skončila v transportu do Osvětimi. Kopecký ji vyprovodil a od té chvíle ji už nikdy nespatřil. Nacistické úřady ho samy zařadily jako míšence. V srpnu 1944 musel nastoupit do nucených prací v Bystřici na Benešovsku.
Od vyhazovu z Národního divadla ke slávě na plátně
Po válce se Kopecký vrhl na herectví naplno. Na filmovém plátně se poprvé mihl v historickém snímku Jan Roháč z Dubé z roku 1947. Během kariéry se specializoval na záporné postavy, které dokázal naplnit šarmem a jiskrou, ať šlo o smilníky, intrikány nebo elegantní padouchy. Divácky nezapomenutelný byl třeba jako pistolník Hogofogo v parodii Limonádový Joe z roku 1964. Celkově se objevil v pětasedmdesáti celovečerních filmech a k tomu v nespočtu televizních inscenací.
Na jevišti působil od roku 1966 ve vinohradském divadle a zůstal tam čtvrt století. Na jednom místě v soukromí tak vytrvalý nebyl: za život vstoupil do manželství čtyřikrát. Poslední sňatek uzavřel v roce 1966 v jihočeské Křemži s tanečnicí Janou Křečkovou, s níž zůstal do konce svých dnů.
Štrosmajer, kterého si zamiloval celý národ
Ze všech rolí, které Kopecký za život ztvárnil, se do paměti diváků nejvíc zapsal televizní lékař z kultovního seriálu. Seriál Nemocnice na kraji města vznikl v roce 1977, když ho napsal scénárista Jaroslav Dietl. Celý projekt se vešel do dvou řad o dvaceti epizodách.
Od první reprízy si ale seriál budoval vlastní legendu: od premiéry se na obrazovkách objevil sedmnáctkrát. Kopeckého Štrosmajer byl arogantní, sarkastický a zároveň hluboce lidský. Právě ta kombinace z něj udělala postavu, na kterou se nedá zapomenout.
Popularita herci přinesla i uznání od režimu: roku 1979 obdržel titul zasloužilého umělce a o šest let později se stal umělcem národním. Přesto v květnu 1987 Kopecký překvapil všechny, když na sjezdu dramatických umělců promluvil otevřeně proti vedení státu.
Nemoc, o které se mlčelo
Celou dospělost provázel Kopeckého boj s maniodepresivní psychózou, jak se tehdy říkalo bipolární poruše. Depresivní stavy ho srážely natolik, že někdy nedokázal odehrát představení, jindy naopak zářil energií. Ve volných chvílích se rád ponořil do šachových partií, nejčastěji s přítelem Josefem Bedrnou.
V polovině devadesátých let se k psychickým potížím přidal i zhoubný nádor žaludku. V roce 1995 měl nastoupit do seriálu Hospoda, ale natáčení musel opustit, protože ho stále častěji přepadaly stavy zmatenosti.
Poslední měsíce strávil v pražské psychiatrické léčebně, kde 16. února 1996 zemřel ve věku třiasedmdesáti let.
Zdroje
https://www.vitalia.cz/clanky/milos-kopecky/
https://www.blesk.cz/clanek/bijak-filmove-hvezdy/169511/milos-kopecky-muj-tata-poslal-maminku-do-koncentraku-na-smrt.html
https://knihovna.lf2.cuni.cz/milos-kopecky
https://www.kafe.cz/celebrity/deprese-milose-kopeckeho-nikdy-se-nevyrovnal-se-smrti-matky-a-dcery-20200509.html
https://www.ctidoma.cz/clanek/osobnosti/milos-kopecky-byl-zaletnik-i-bohem-genialni-herec-cely-zivot-trpel-vaznou-nemoci-i-depresemi-63882
https://plus.rozhlas.cz/milos-kopecky-selhal-jsem-kdo-jste-bez-viny-hodte-kamenem-6512919
https://zivotopis.osobnosti.cz/milos-kopecky.php
https://en.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Kopeck%C3%BD
https://www.tvguru.cz/nejnamyslenejsi-role-milos-kopecky/
