Zdeněk Štěpánek natočil 65 filmů. Nedočetl projev Heydrichovi a točil pro komunisty, které nesnášel

Mezi největší české herecké osobnosti minulého století bezpochyby patří právě Štěpánek, považovaný za pokračovatele slavné vojanovské tradice. Na svět přišel 22. září 1896 v obci Tvoršovice nedaleko Benešova. Divadlo měl doslova v krvi: prastrýcem mu byl Jan Nepomuk Štěpánek, někdejší šéf Stavovského divadla. Tatínek sice spravoval lihovar, ovládal ale čtrnáct hudebních nástrojů. Už v sedmnácti opustil rodinu a vydal se za kočovnými herci.

Kariéru mu přerušila první světová válka. Rok 1915 ho zastihne v rakousko-uherské uniformě na východní frontě. V zajetí se dostal až do Kyjeva, kde střídal práce pekaře, zpěváka nebo pomocníka v obchodě, než se uchytil u krajanského ochotnického souboru. Po vstupu do československých legií v roce 1918 se vracel domů oklikou přes sibiřské pláně, Čínu, Cejlon i Suezský průplav.

Návrat do vlasti ovšem nebyl slavný. Jak vzpomínal jeho syn Petr, otce zpočátku nechtěli přijmout ani do divadla, protože po šesti letech v Rusku mluvil s citelným přízvukem. Válečné trauma ho navíc přivedlo k zoufalému kroku: spolkl cyankáli, jed byl ale naštěstí prošlý.

Na vinohradském jevišti se Štěpánek rychle prosadil. Když tam poprvé vystoupil jako Cyrano z Bergeracu, obecenstvo ho odměnilo dvaadevadesáti opovými potlesky. Roku 1934 přešel na scénu Národního divadla, kde zůstal do konce života. Filmové publikum si ho zapamatovalo jako hřmotného maršála ve snímku Bílá nemoc z roku 1937, natočeném podle Čapkovy předlohy.

Čapkovy protiválečné kusy zmizely z repertoáru už v létě 1938. Nejtvrdší zkouška přišla po atentátu na Heydricha v červnu 1942, kdy byl Štěpánek donucen na veřejné schůzi předčítat text stvrzující loajalitu Třetí říši. Okupanti si ho vybrali záměrně: oblíbený herec, někdejší legionář a známý vlastenec měl dodávat prohlášení důvěryhodnost. Text ale celý nepřečetl, dokončit ho musel šéf tiskového odboru Zdeněk Schmoranz.

Po osvobození ho disciplinární komise zbavila práva vystupovat na jakékoli československé scéně a předala věc mimořádnému soudu. Na podzim 1946 se ale dočkal rehabilitace, na rozdíl třeba od Vlasty Buriana poměrně brzy. Soud uznal, že okupační nátlak, jemuž čelil, nešlo vydržet bez hrozby ztráty zdraví či života. Když se poprvé vrátil na jeviště v Shawově Candidě, diváci ho přivítali bouřlivým potleskem.

Štěpánkovy postoje zůstávaly celý život plné protimluvů. Jako legionář sice pomáhal budovat republiku a znal se s Masarykem, zároveň ale otevřeně litoval zániku monarchie. Podobně paradoxní byl jeho vztah ke komunistickému režimu: točil budovatelské filmy, přestože k vládnoucí straně choval odpor. Právě v padesátých letech ale vznikly jeho nejslavnější snímky: Císařův pekař a Pekařův císař, Jan Hus i Jan Žižka.

Režim ho za to zahrnul poctami. V roce 1953 obdržel titul Národního umělce. Ve stejném období navíc tři roky řídil činohru Národního divadla.

S přibývajícími lety se Štěpánek přesouval ke komorním psychologickým rolím. Jednu z nejsilnějších vytvořil jako Löwenbach, předseda židovské samosprávy v terezínském ghettu, ve filmu Transport z ráje. Celkem stanul před filmovou kamerou v pětašedesáti snímcích, od němého Zlatého klíčku v roce 1922 až po válečný Maratón roku 1968. Svůj herecký talent předal třem dětem: Janě, Martinovi i Petrovi, kteří všichni zamířili před kameru.

Dvacátého června 1968 si Štěpánek zaskočil na pivo do malostranské hospody U Pštrosů. Během chvíle ho skolila mozková mrtvice a na místě zemřel. Sovětské tanky, které o dva měsíce později vpochodovaly do Prahy, už naštěstí nezažil.

Štěpánkův příběh připomíná, jak málo záleží na tom, co si člověk o režimu myslí, a jak moc záleží na tom, co je donucen udělat. Kdo dnes posuzuje jeho válečná rozhodnutí, měl by si zkusit představit, jaké by to bylo stát s nabídnutým textem v ruce před plným sálem Národního divadla a vědět, že odmítnutí může stát život nejen vás, ale i vaší rodiny. Štěpánek to zkusil, selhal, byl souzen, a nakonec se vrátil tam, kam odjakživa patřil: na jeviště.

Zdroje

https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/2336-zdenek-stepanek

https://en.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nek

https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/marsal-rusworm-z-cisarova-pekare-zdenek-stepanek-pod-hrozbou-smrti-jej-donutili-precist-text-pri-kterem-mu-vytryskly-slzy-z-oci_171790.html

https://www.ctidoma.cz/clanek/osobnosti/kolaborant-zdenek-stepanek-nemci-ho-donutili-udelat-rozhodnuti-ktere-nemohlo-byt-nikdy-spravne-72399

https://dvojka.rozhlas.cz/co-si-bohema-vymyslela-skutecne-projevy-a-ciny-rozporuplneho-herce-zdenka-7474388

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/571029/hvezdny-herec-prvni-republiky-zdenek-stepanek-71-nepodarena-sebevrazda.html

https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/70638/prokleti-klanu-stepanku-smrt-je-nesetri.html

https://www.databazeknih.cz/knihy/herec-271745

Obrázek

Autor: Neznámý – Moravian Library in Brno, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=143775237