Ze staré palety poskládala zahradní ponk s vertikální zahrádkou. Vypadá jak z drahého e-shopu

Podniky se přebytečných palet obvykle rády zbaví, jenže úplně zadarmo je zpravidla nedostanete. Klasická europaleta s označením EUR nebo EPAL má totiž i jako použitá svou cenu, výkupny za ni běžně dávají zhruba sto čtyřicet až dvě stě korun za kus, a tak ji firmy raději vracejí do oběhu. Volně k odvezení proto bývají spíš jednocestné a atypické palety, u kterých o to víc záleží, co máte na boku vyražené. Taková europaleta měří v základu 800 na 1200 milimetrů. Bez nákladu ovšem váží dvaadvacet až pětadvacet kilogramů, takže na její přenášení si radši sežeňte pomocníka. Bývá stlučená z masivního dřeva, zpravidla z borovice, smrku nebo topolu. Tahle čísla působí nezáživně přesně do okamžiku, kdy si paletu opřete o koleno a zjistíte, že je těžší než vaše dítě.

Na jejím boku si najděte značku IPPC nebo označení EPAL a hlavně zkratku HT. Právě ta jediná zaručuje, že dřevo prošlo pouze tepelným ošetřením a žádná chemie na něj nešla, konkrétně že materiál byl prohřátý minimálně na 56 °C po dobu půl hodiny. Pozor na častý omyl: písmena DB znamenají jen to, že paleta byla odkorněná, o způsobu ošetření nevypovídají vůbec nic a klidně můžou stát vedle chemického kódu. Právě takovým kódem je dvojice písmen MB, tedy methylbromid, jedovatá látka, kterou má Evropská unie i Británie zakázanou od roku 2010. Stejně tak se vyhněte paletám s označením SF, což je sulfurylfluorid, novější fumigant, který methylbromid nahradil, pro přepravu sice povolený, ale do zahrady ani k ničemu jedlému nepatří. A barevných kusů se ani nedotýkejte, modré a červené palety jsou majetkem velkých půjčoven a jejich odvezení je vlastně krádež. Několik vteřin, kdy si bok palety posvítíte baterkou, vám ušetří spoustu pozdějšího mrzení.

Na kompletní konstrukci padne zhruba pětice palet. Autorka původního návodu vyšla z palet o rozměru 120 na 100 centimetrů, které seřízla na hloubku sedmdesáti centimetrů, a z třiceticentimetrových zbytků pak měla police. U klasické europalety 120 na 80 centimetrů ovšem tahle čísla nevyjdou, takže si hloubku vždycky odměřte podle své konkrétní palety a řežte mezi příčnými trámky, ne skrz ně. Nic z toho není žádná věda, chce to jen trpělivost a jeden pořádně nabroušený pilový list.

Pracovní deska by měla dosahovat zhruba do výše vašich boků, protože v téhle poloze se přesazuje nejpříjemněji. Než zašroubujete vruty, otvory si předvrtejte, spoj pak drží líp a dřevo se neroztrhne. Všechna místa, kde by mohla vyskočit tříska, pořádně přebruste. Zem pod nohama nejdřív srovnejte a zakryjte geotextilií, jinak vám přes léto pod konstrukcí vyrazí pořádný plevelový porost. Teprve v tuhle chvíli se z hromady prken začne rýsovat opravdový kus nábytku.

Vertikální zahrádku a lavici nebo pracovní desku můžete propojit v jeden pevný celek. Zadní paletu proto zevnitř vyložte geotextilií a při spodním okraji ji přisponkujte raději dvojnásobně, protože hmotnost nasáklé zeminy nezná slitování. Konstrukce musí být stabilní, v rovině a schopná unést mokrý substrát i rostliny, jinak časem povolí.

Osázenou paletu položte naplocho a nechte ji tak dva týdny odležet, teprve potom ji zvedněte do svislé polohy. Paradoxně je to nejnáročnější fáze celého projektu, protože při ní neuděláte vůbec nic. Na zadní část se dají přišroubovat obyčejné nábytkové úchytky a na ně pak pověsíte drobné náčiní. Právě takový detail povýší domácí výtvor na něco, co si říká o fotku. Nůžky, provázek, lopatka i rukavice tak konečně dostanou své místo a přestanou se válet po zemi.

Nejvíc se daří bylinkám, salátu a jahodám, tedy rostlinám, jimž postačí mělký kořínek. Jedna důležitá výhrada ale platí hned na úvod: cokoli, co skončí na talíři, patří do samostatných květináčů zavěšených na paletě, ne přímo do starého paletového dřeva, a proč, k tomu se dostaneme za chvíli. Do horních pater tak přijdou druhy s mělkými kořeny, třeba bylinky, salát nebo špenát, které si tam nejlíp užijí slunce. Zvládne to i někdo, kdo dosud vypěstoval nanejvýš pokojovou pelargonii, a i on bude po měsíci vybíhat ven natrhat si petrželku naboso. Přesně tahle drobná každodennost je na celé věci to nejhezčí.

Svislá výsadba prosychá rychleji než klasický záhon, a tak si žádá zalévat častěji. V teplém období se doporučuje dodat vodu každý den až obden, aby se dostala do všech pater. Nejvýš položená řada přitom vysychá jako první, zatímco ta u země může zůstat naopak přemokřená. Když ponk přistavíte ke zdi domu, počítejte s dešťovým stínem, na přirozené srážky se tedy spolehnout nedá. Konev v ruce každý podvečer zní jako otrava, ve skutečnosti jde ale o pět minut, na které se člověk přes léto docela těší. Vůně mokré hlíny za soumraku má nezaměnitelné kouzlo, které vám žádná aplikace nenahradí.

Přihnojovat je nutné zhruba jednou za čtrnáct dní, protože v tak malém objemu substrátu se živiny vytratí neuvěřitelně rychle. A sklízejte pravidelně, časté odebírání listů rostliny nakopne a zabrání tomu, aby zhořkly a vyhnaly se do výšky.

Dřevo z palet může být kontaminované chemikáliemi i bakteriemi, záleží na tom, co se na něm vozilo a kde předtím stálo. Doporučení i tak zní jasně: na starém paletovém dřevě ani v jeho bezprostředním okolí radši nic k jídlu nepěstujte.

Zní to jako pořádná studená sprcha, jenže řešení je jednodušší, než by se čekalo. Kapsy v paletě osaďte okrasnými letničkami a bylinky s jahodami dejte do samostatných květináčů zavěšených na hácích. Zelená stěna bude vypadat stejně efektně a salát zůstane hezky ve svém.

Dokončený výtvor natřete konzervačním přípravkem, jinak mu venkovní podmínky brzy zkrátí životnost. Na úplný závěr přijde na řadu exteriérová barva zvolená podle vašeho vkusu. Právě tady se láme, jestli výsledek bude působit jako rustikální klenot, nebo jako narychlo sbitá bedýnka.

Hotové zahradní konstrukce se pochopitelně dají pořídit i v obchodech. Kupované sestavy vás však vyjdou dráž, protože v ceně platíte za design a jméno značky. A přesně v tom je celá pointa: vaše paleta vypadá jako z katalogu, jen za ni nikdo nedal ani korunu.

Držte se tohohle pořadí a nic vás nezaskočí. Nejprve razítko, protože bez čitelného HT nemá smysl se do ničeho pouštět. Pak výška desky, kterou si odměříte podle vlastních boků, ne podle nějakého návodu z internetu. Následuje geotextilie, sponky navíc a dva týdny čekání, kdy paleta leží naplocho a kořeny se chytají. A nakonec nátěr, díky němuž z vašeho víkendu vznikne nábytek na několik sezon. Zbytek už je jen o tom vyrazit ven s konví o něco častěji, než jste zvyklí.

Zdroje

https://gardening.org/how-to-build-a-diy-pallet-potting-bench-for-your-garden/

https://acrosslogistics.com/blog/en/palet-europeo

https://www.handras.uk/post/pallet-upcycling-on-the-plot-how-to-spot-the-safe-wood-and-avoid-the-toxic

https://www.almanac.com/vertical-garden

https://katebeavis.com/guide-how-make-diy-pallet-potting-bench/

https://mikesbackyardnursery.com/2014/10/how-to-build-a-potting-bench-out-of-pallets/

https://www.apieceofrainbow.com/pallet-potting-bench/

https://offgridworld.com/upcycle-old-pallets-to-make-beautiful-vertical-gardens/

https://earth911.com/health/how-to-safely-use-pallet-wood/

https://farmtojar.com/growing-food-without-the-land-vertical-gardening/

https://seedsheets.com/diy-vertical-garden-setups-made-simple/

https://www.gardentowerproject.com/blogs/learning-center/what-vegetables-grow-well-in-a-vertical-garden