Článek
Evropská komise by se po ověření podpisů úřady v jednotlivých zemích měla začít situací zabývat. Tedy rozhodnout, jaká opatření přijme, případně navrhnout nové právní předpisy.
Návrhy adresované Evropské unii se mohou týkat všeho, co lidé chtějí v souladu s evropskými hodnotami zlepšit. Občané členských zemí proto přihlašují své projekty a vyzývají k jejich podpoře. Od roku 2012 se tak sešlo už více než 120 podnětů ke změně, pod které se na jejich podporu podařilo sesbírat přes 20 milionů podpisů. A právě podmínku milionu podpisů a dosažení poměrného minima alespoň v sedmi zemích EU se nyní podařilo získat iniciativě Zastavte týrání, zastavte zabíjení, kterou vede Ital Remo Nannetti s českým členem organizačního týmu Zdeňkem Jouklem.
Iniciativa deklaruje, že velkochovy a jatka fungují v rozporu se Všeobecnou deklarací zvířecích práv z roku 1978 a Lisabonskou smlouvou, které všem zvířatům přiznávají stejná práva na život a definují je jako vnímající bytosti. Průmyslový chov a jatka představují stálou hrozbu pro veřejné zdraví v podobě šíření nových pandemií a zdravotních a hygienických problémů, jako jsou salmonelóza, ptačí chřipka a podobně. Proto iniciativa požaduje plán postupného snižování počtu hospodářských zvířat každoročně na 50 % jejich počtu a postupného uzavírání všech chovů hospodářských zvířat a také pobídky pro produkci rostlinných bílkovin, včetně rostlinných náhražek mléka a vajec, a pro produkci kultivovaného masa.
Cílem iniciativy je omezování velkochovů zvířat a jatek, kde podle signatářů dochází k týrání zvířat a které představují riziko šíření stále nových pandemií či hygienických a sanitárních problémů. Iniciativu za rok stačilo podepsat 1,2 milionu signatářů z 27 členských zemí. Druhou podmínkou pro to, aby se Evropská komise začala problematikou zabývat, je dosažení určitého počtu podpisů v jednotlivých zemích. Pokud se podaří tohoto počtu dosáhnout alespoň v sedmi z nich, podmínka je splněna. To se iniciativě podařilo v Dánsku, Finsku, Francii, Irsku, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Řecku a na Slovensku. K těmto devíti zemím, jejichž občané počtem svých podpisů překonali potřebnou kvótu, se nezařadila Česká republika. Její kvóta činila 15 120 podpisů, signatářů se ale k výzvě připojilo pouze 277, tedy necelá dvě procenta.
Na možnost iniciovat změnu evropské legislativy prostřednictvím Evropské občanské iniciativy (European Citizens' Initiative) v jednotlivých zemích upozorňují ambasadoři. Za Česko je ambasadorkou Petra Pospíšilová, manažerka kanceláře a projektů v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Vzhledem k tomu, že o možnosti iniciování změn evropské legislativy prostřednictvím Evropské občanské iniciativy mají obyvatelé EU menší povědomí, je právě šíření informací dobrovolníky z organizací občanské společnosti důležité.
„Evropská občanská iniciativa je nástroj participativní demokracie, který umožňuje občanům EU z různých členských států vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla legislativní změny v oblastech, kde cítí potřebu úpravy, změny či inovace. Účast na evropské demokracii je právem každého občana EU – ti mohou návrhy v občanské iniciativě podepsat nebo založit vlastní a sbírat podpisy ostatních. K zahájení občanské iniciativy je zapotřebí nejméně sedm občanů EU žijících v sedmi různých členských státech, kteří splňují věkovou hranici pro účast v evropských volbách. České zastoupení má například projekt proti týrání zvířat ve velkochovech a na jatkách,“ říká Petra Pospíšilová.
Pro témata z jakékoli oblasti, v níž má Evropská komise pravomoc navrhovat právní předpisy, stačí předložit návrh, komise následně zkontroluje právní přípustnost podnětu a rozhodne, zda iniciativu zaregistruje. Pokud je iniciativa zaregistrována, je zveřejněna na internetových stránkách Evropské občanské iniciativy, přeložena do všech jazyků EU a iniciátoři mohou začít sbírat podpisy. Na shromáždění potřebného milionu podpisů mají navrhovatelé rok. Musí stihnout prokázat, že daná myšlenka je téma širší veřejnosti a zajímá i ostatní Evropany. Při splnění těchto podmínek se tématu začnou věnovat vysocí představitelé Evropské komise a po veřejném slyšení organizovaném Evropským parlamentem rozhodnou o dalším postupu.
Od roku 2012 bylo zaregistrováno 121 projektů, alespoň milion podpisů se během roční lhůty nepodařilo získat 71 návrhům. Naproti tomu odpovědi Komise se již dočkalo jedenáct projektů, zejména z oblasti ochrany zvířat: Politika soudržnosti pro rovnost regionů, Evropa bez kožešin, Zastavte testování kosmetiky na zvířatech, Zastavte mrzačení žraloků – obchodování se žraločími ploutvemi, Zachraňte včely, Ukončete provozování klecového chovu, Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy, Pro rozmanitost v Evropě, Zastavte vivisekci, Voda a hygiena jsou lidským právem a Ochrana lidského embrya.
