Článek
Praha v sobotu hostila Peace Walk 2026 a festival „Pojďme se přiblížit“ – a ukázala, že mír není jen otázkou rozhodnutí vládních představitelů, ale rozhodnout se musí každý z nás a aktivně se zapojit do jeho realizace.
V době, kdy konflikty na Ukrajině, v Gaze a dalších koutech světa stále připomínají, jak křehký mír ve světě je, a česká společnost se čím dál více štěpí podél ekonomických, generačních i kulturních hranic, vyšly v sobotu z Karlínského náměstí stovky lidí s jasným gestem: dost bylo zdí. Čas stavět mosty.
Pochod plný barev, balónků a zpěvu prošel Prahou a zakončil v holešovickém Vnitroblocku, kde se z kavárenské zahrady stalo na několik hodin místo, kde se prolínaly jazyky, kultura a rytmy z různých koutů světa – a kde se přitom mluvilo o věcech velmi blízkých domovu: o strachu z budoucnosti, o konfliktech ve třídách, o tom, proč si přestáváme rozumět.
Akce připomíná 13. výročí vyhlášení Deklarace světového míru, která byla v roce 2013 v Soulu prohlášena za účasti více než 30 000 lidí. Pražský Peace Walk je součástí celosvětové sítě podobných setkání, které organizace HWPL koordinuje ve spolupráci s lokálními dobrovolníky – od člověka k člověku, od organizace k organizaci.
Mírový průvod 2026 začal na Karlínském náměstí
Třída, kde se nepere. To není náhoda.
Jedním z nejsilnějších témat letošního ročníku byla role mladých lidí a učitelů. V době, kdy se mladá generace potýká s úzkostí z budoucnosti a pocitem marnosti, představilo HWPL konkrétní výsledky svého mírového vzdělávání.
Beseda „Na mně záleží“ otevřela otázku, která zní jednoduše, ale sahá hluboko: kde vlastně mír začíná? Podle UNESCO vznikají války v lidských myslích – a právě tam musí začínat i mír. Účastníci se zamýšleli nad tím, že vnitřní mír a mír ve společnosti spolu úzce souvisí, a že jejich základem je něco zdánlivě prostého: vědomí vlastní hodnoty.
Čeští pedagogové sdíleli zkušenost, kterou dobře znají ze svých tříd – dítě, které si uvědomuje svou hodnotu, se nebojí dělat chyby, zkouší nové věci a přirozeně respektuje ostatní. Naopak dítě, které svou hodnotu nevidí, se uzavírá, hledá uznání jen ve výkonu a srovnává se s druhými. A to se pak odráží v celém kolektivu.
„Mír není utopie, je to dovednost, která se dá naučit,“ shodli se učitelé. A podle nich to platí stejně pro třídu jako pro společnost.
Svět v jednom vnitrobloku
Na festivalu se představily komunity, které v Česku často čelí nepochopení – a právě prostor pro sdílení vlastní kultury a zažití přijetí byl jedním z klíčových záměrů organizátorů. Vystoupili:
Linn Thant, vyslanec Národní sjednocené vlády Myanmaru (NUG) – země, kde válka není zpráva z televize, ale každodenní realita milionů lidí. Jeho přítomnost v Holešovicích připomněla, proč slovo „mír“ není prázdné – a proč se o něm vyplatí mluvit i tam, kde ještě není ohrožen.
„Mírové vzdělávání není jen o učení teorií – jde o to, naučit budoucí generace, jak si navzájem vážit, jak řešit konflikty bez násilí a jak si vážit lidského života bez ohledu na národnost, náboženství, etnikum nebo politické přesvědčení.“
Povzbudivá slova od herečky Michaely Dolinové
Herečka Michaela Dolinová, která akci podpořila svým projevem, řekla:
„My máme v našem běžném životě právo volby – jak budeme reagovat, co podpoříme, koho pokáráme, o kom nebudeme mluvit zle i koho pohladíme. Vždy jsou dvě cesty, někdy je těch cest a možností víc. Je na nás, jak se ten den rozhodneme. Jak řekl americký novinář Fareed Zakaria, možná lepší budoucnost je souhrnem malých rozhodnutí každého z nás. Rozhodujme se tedy dobře a nesobecky.“
Dále vystoupili představitelé komunit z Indie, Ukrajiny, Senegalu, Slovenska a dalších zemí – lidé, kteří v Česku žijí, ale ne vždy se tu cítí doma. Ten den ano.
Zvláštní kapitolou byl příjezd sikhské komunity ze Slovenska s indickými kořeny, jejíž vystoupení se proměnilo ve spontánní tanec, do kterého se zapojili úplně všichni přítomní. Bez společného jazyka, bez jídla zdarma – a přesto lidé zůstali celé odpoledne. Atmosféra přijetí a porozumění zanechala stopu i za hranicemi jednoho odpoledne.
Propojení kultur skrze tanec
Největší mírová setkání nezačínají na ministerstvech
Za akcí stojí desítky dobrovolníků z Česka i ze zahraničí, kteří svůj čas věnují bez nároku na odměnu. HWPL působí ve více než 100 zemích světa a zaměřuje se na tři oblasti: mírové vzdělávání, mezináboženský dialog a prosazování mezinárodního práva pro mír. Návrh mezinárodní deklarace DPCW byl projednáván na půdě OSN v Ženevě a získal podporu desítek národních parlamentů.
„Mír nemůže být vytvořen pouze smlouvami mezi státy – začíná tím, že se dokážeme přiblížit člověku vedle nás - prvně v mojí rodině, škole, zaměstnání, v mé zemi a nakonec i v celém světě,“ řekla jedna z organizátorek.
O organizátorech
HWPL (Heavenly Culture, World Peace, Restoration of Light) je mezinárodní mírová organizace působící ve více než 120 zemích, zaměřená na mírové vzdělávání, mezináboženský dialog a prosazování mezinárodního práva pro mír.
IPYG (International Peace Youth Group) je mládežnická organizace, která sdružuje mladé lidi ochotné aktivně pracovat na mírovější společnosti.
