Článek
Brockenské strašidlo má jednu zásadní nevýhodu. Nemá adresu. Nemůžete si do navigace zadat „Brockenské strašidlo – parkoviště“ a vyrazit. Neexistuje ani konkrétní hora, kde by mělo podle jízdního řádu vystupovat každou sobotu v 8.40. Potřebujete se dostat nad mlhu nebo nízkou oblačnost, mít Slunce za zády a dívat se dolů. Vlastní stín se potom (přiznejme si však, že jen za určitých specifických podmínek) může promítnout do vrstvy drobných vodních kapek a vypadá vpravdě obrovský. A navíc se může pohnout, zatímco vy stojíte pevně - to se „převalí“ mlha. A to bych opravdu chtěla vidět, a tak jsem zjišťovala, co musí být splněno, aby se to podařilo. A o své zjištění se s vámi ráda podělím.
Světová meteorologická organizace popisuje Brockenské strašidlo jako zvětšený a perspektivně zkreslený stín pozorovatele vržený na mlhu nebo oblak. (WMO) Název přitom není žádná poetická přezdívka vymyšlená někdy v minulém století. Pochází z nízvu německé hory Brocken, nejvyššího vrcholu pohoří Harz. Hora měří 1141 metrů a bývá často zahalená mlhou nebo nízkou oblačností. Právě tam byl tento jev opakovaně pozorován a popisován. První známé pozorování přímo z Brocken se datuje do roku 1780. (Harz Tourismus)
Brockenské strašidlo nemusí vzniknout jen na horách. Stačí drobné kapičky vody ve vzduchu a správné postavení slunce – tento snímek vznikl u Golden Gate Bridge v San Franciscu.
Někdy má strašidlo i svatozář
Když má člověk štěstí, nemusí se spokojit s vlastním obří stínem. Kolem hlavy se může objevit několik barevných kruhů. Tomuto jevu se říká glorie.Vzniká rovněž díky drobným vodním kapkám v mlze a její pozice není náhodná. Objevuje se v místě přesně proti Slunci. Proto ji pozorovatel vidí kolem hlavy svého stínu, pokud se dívá do mlhy se Sluncem v přesně správné pozici za zády. (WMO) Brocken je sice v Německu, ale na hranicích tohle strašidlo samozřejmě nezastavuje. V Česku byla pozorována řada podobných případů. Jedno z velmi pěkně zdokumentovaných pozorování pořídil meteorolog Roman Szpuk na Boubíně na Šumavě. Stál nad vrstvou oblačnosti a jeho vlastní stín se objevil na mracích pod ním.23. září 2026, tedy před několika dny, zachytil fotograf Jaroslav Fous Brockenské strašidlo také na Podbořansku. Na jeho snímku je vidět protáhlý stín na vrstvě mlhy a kolem něj světlé až duhové kruhy. (Novinky) Takže možnost není jen teoretická. A právě proto začínám přemýšlet, kam bych se mohla vydat.
Brockenské strašidlo na historické ilustraci z roku 1888. Obraz pochází z knihy francouzského astronoma a popularizátora vědy Camille Flammariona.
Kam na něj?
Smysl mají především kopcovité oblasti, kde se při vhodném počasí vytvářejí vrstvy mlhy nebo nízké oblačnosti v údolích a člověk se může dostat nad ně.A nemusí jít nutně o nejvyšší české vrcholy. Jestli tedy o víkendu nechcete šplhat spolu s davy na Sněžku, ještě není všechno ztraceno. Brockenské strašidlo nepotřebuje turistickou značku ani nadmořskou výšku s třemi číslicemi. Potřebuje hlavně správně postavené slunce, mlhu a člověka, který bude stát na správném místě.A tím se dostáváme k nejdůležitější části celé výpravy.K počasí.
A právě tady může pomoci podzimní inverze. Při teplotní inverzi teplota s výškou místo obvyklého poklesu roste. Atmosféra se stává stabilnější a vzduch se méně promíchává. V nižších polohách se pak může držet vlhkost a vznikat mlha nebo nízká oblačnost, zatímco na kopcích může být slunečno.Důležitější je, aby byl vzduch dostatečně vlhký a teplota se v místě vzniku mlhy přiblížila rosnému bodu. U radiační mlhy navíc pomáhá jasná noc a slabý vítr. Právě za takových podmínek se může zemský povrch výrazně ochladit a vzduch u něj dosáhnout nasycení. (National Weather Service)
Před výletem tedy budu sledovat především nízkou oblačnost, mlhy v údolích, rosný bod, vítr a předpověď oblačnosti ve vyšších polohách.A samozřejmě směr slunce. Inverze je dobrý příslib podmínek, nikoli vstupenka na představení.
Ideální scénář by vypadal přibližně takto: v noci jasno a klidno, ráno vlhká údolí zahalená mlhou, nad nimi vrstva teplejšího vzduchu, nahoře jasno nebo alespoň výrazně lepší dohlednost. A někde na kopci člověk, který má Slunce za zády a dostatečně široký výhled do mlhy.Jestli taková předpověď vyjde, možná si vezmu boty a pojedu to zkusit.
Kam přesně, to bych nechala až podle počasí. Nejspíš zkusím jednodenní Šumavu, bude-li šance na inverzi. Jasně, že to nejspíš nevyjde. Brockenské strašidlo není běžný úkaz. I přímo na Brocken, hoře, která mu dala jméno, je jeho spatření popisováno jako vzácný zážitek. Royal Meteorological Society ho rovněž označuje jako vzácně pozorovaný optický jev. (Royal Meteorological Society) Takže je docela možné, že budu stát někde nad mlhou, budu mít Slunce přesně tam, kde má být, a místo strašidla neuvidím vůbec nic. Ale nijak moc mi to nevadí.
Podzimní mlžný výlet má totiž jednu velkou výhodu: člověk nemusí nic ulovit, aby stál za to. Ráno je chladné, vzduch voní mokrou zemí a listím, z údolí se zvedá bílá peřina a když se konečně objeví slunce, světlo má v tomto období úplně jinou atmosféru než v létě. A třeba místo Brockenského strašidla potkám něco jiného. Srnku. Houbaře. Někoho, kdo se stejně jako já toulá po hřbetech hor sám a třeba by si dal se mnou hrnek čaje z termosky. Tak strašidlům zdar a o výletu určitě napíšu.
