Článek
Patrick Mohr z Irska během letošní letní rodinné dovolené v Itálii ztratil snubní prsten v prudkém horském proudu. Ve chvíli, kdy si užíval bezstarostné chvíle v krásném horském potoce, chytal své děti skákající z balvanu do vody ho jedno z nich chytilo za ruku. A mrzutost byla na světě: z prstu mu sklouzl zlatý snubní prsten a zmizel v divokém říčním proudu.
Patrick jen bezmocně stál, neschopný uvěřit, že se to stalo: symbol jeho vzpomínek a toho, co všechno prsten představoval bylo pryč. „Jen jsem tam tak stál, tak trochu paralyzovaný tím okamžitým vědomím, že je to pryč,“ řekl později v rozhovoru hostujícímu moderátorovi Daveovi Seglinsovi v pořadu As It Happens. „Moc naděje jsem v tom neviděl.“
Se svou ženou je ženatý už 16 let a tato ztráta znamenala mnohem víc než hodnota osmnáctikarátového zlata. Prsten nesl roky vzpomínek a měl pro něj hluboký citový význam, proto jeho náhlé zmizení bylo o to bolestivější.
Nejde o ten zlatý prsten, jde o citovou hodnotu toho, co znamená.
Jeho žena to nehodlala vzdát
A oslovila jediné další lidi u řeky – tři Italy a zeptala se jich, jestli nemají plavecké brýle, které by si mohla půjčit, aby mohla hledat ztracený prsten. Bohužel, žádné neměli. Patrick byl v tu chvíli úplně bez nálady, natolik zkroušený, že neměl sebemenší chuť se bavit s cizími lidmi. Jeho žena však neztrácela naději. Požádala muže, zda by jí s hledáním prstenu pomohli a vyměnila si s nimi telefonní čísla pro případ, že by prsten našli.
Závazný slib
I když příliš optimističtí nebyli a stejně jako Patrick si mysleli, že je prsten nenávratně pryč, což však nedávali navenek vůbec znát, ve snaze zlepšit Patrickovi náladu si vymysleli legendu: Zlatý prsten najdou a vrátí jej právoplatnému majiteli v rámci výpravy ve stylu Pána prstenů – epické cesty, která by podle jejich žertovných slov měla trvat více než tisíc let.
Hledání
A jak řekli, tak udělali. Odhodláni dokázat zdánlivě nemožné, vrhli se do pátrání. Zpočátku hledali prsten v kajaku. Když ho však po dvou dnech stále nenašli, rozhodli se změnit taktiku. Pomocí lan přivázaných k balvanům a s potápěčskými maskami se ponořili do vody a své úsilí zaměřili i na úsek peřejí, kde byl proud obzvláště silný. Po prstenu pátrali několik dní a pak…v okamžiku, který se zdál pro všechny neuvěřitelný, zahlédl jeden z mužů na říčním dně záblesk. Nezaváhal ani vteřinu, natáhl ruku a lesknoucí se předmět uchopil. A navzdory všem předpokladům a pravděpodobnosti – byl to onen prsten! Tři přátelé Filippo Palagi, Nicolo Malloggi a Edoardo Poggi tomu mohli jen stěží uvěřit.
Řeka Lima před Bagni di Lucca v Toskánsku, kde Patrick ztratil snubní prsten
Oznámení o šťastném nálezu
Devět dní poté, co Patrick ztratil prsten, byl se svou rodinou stále na dovolené v Toskánsku a zrovna připravoval večeři, když mu přišla textová zpráva z neznámého italského čísla. Součástí zprávy byla fotografie prstenu a text: „Ahoj Glume, koukej, co jsme našli,“ což byl odkaz na postavu z Pána prstenů. Patrick úplně ochromen tím, co si právě přečetl, strčil telefon zpátky do kapsy a dál pokračoval v přípravě večeře. „Strčil jsem telefon zpátky do kapsy a v naprostém šoku jsem dál míchal těstoviny v hrnci,“ vyprávěl. „Manželka si všimla mého výrazu a zeptala se, co se stalo.“ Když pak zprávu ukázal manželce a dcerám, nejistota se rychle změnila v obrovskou radost a pak teprve nastalo to pravé nadšení. „Je to tak neuvěřitelný příběh,“ řekl. „Ti lidé nás rozhodně nemuseli hledat, a když prsten našli, dali si tu práci, aby mě kontaktovali a řekli mi o tom.“
Výprava začíná
Tři přátelé však navrhli, že prsten nevrátí v Itálii, ale učiní tak způsobem, který připomíná samotnou výpravu za jeho nalezením, dle jejich slibu. Vydají se do Irska. Rozhodli se ztvárnit role tří legendárních hobitů: Froda, Smíška a Sama. Patrick nejen, že souhlasil, ale dokonce je přijal ve svém domě. „Přišli za mnou všichni tři oblečení jako hobiti hrající hudbu z Pána prstenů, aby mi vrátili prsten,“ vyprávěl. „Ten večer jsme se stali přáteli.“
Od cizinců k přátelům
Patrick pro ně připravil celodenní program: vzal je do Glendalough – místa se známými jezery a klášterním komplexem, jehož historie sahá více než 1000 let do minulosti a také do ledovcového údolí Glenmalure. Zastavili se také v jeho oblíbené místní hospodě na pivo, než zamířili k němu domů, kde se společně sešli s jeho rodinou u tradičního irského jídla. Náhodné setkání se tak změnilo v mimořádné přátelství. „Předtím jsme se vůbec neznali, ale teď máme v Irsku rodinu,“ sdělil Palagi. A Patrick uvedl, že díky tomu znovu uvěřil v lidskou dobrotu. „Někdy musíte přestat mít vše pod kontrolou, někdy musíte vyslat své přání do vesmíru a požádat o pomoc,“ řekl. „A někdy se vám dostane odpovědi.“
Z náhodného setkání tak vzniklo přátelství, které ukazuje, jak daleko může zajít obyčejná lidská laskavost.
Zdroje:
https://www.cbc.ca/radio/asithappens/kindness-friendship-story-italy-ireland-9.7383392
