Článek
Když se v roce 2008 objevil v kinech film Mamma Mia!, málokdo čekal, že se z něj stane fenomén, který přežije celé generace filmových hitů.
Vždyť šlo „jen“ o muzikál postavený na písničkách skupiny ABBA. Jenže diváci po celém světě propadli kombinaci řeckých kulis, romantiky, rodinných zmatků a hitů, které zná snad každý od kolébky až po důchod.
A přiznejme si to otevřeně. Kdo nikdy po zhlédnutí filmu netoužil sbalit kufr, odletět na řecký ostrov a nezazpívat si u moře „Dancing Queen“, jako by ani nežil.
Jenže za bezstarostnou atmosférou se skrývá spousta překvapivých příběhů, nervů i improvizace. A některé zajímavosti ze zákulisí natáčení by tipoval jen málokdo.
Meryl Streep řekla ano. A všichni zůstali v šoku
Dnes si už málokdo dovede představit, že by Donnu Sheridan hrála někdo jiný než Meryl Streep. Držitelka několika Oscarů byla symbolem seriózních dramat a náročných rolí. Muzikál plný třpytek a disco hitů proto na první pohled do její kariéry vůbec nezapadal.
Právě proto bylo její rozhodnutí přijmout nabídku obrovským překvapením.
Streep později přiznala, že scénář četla ve chvíli, kdy se blížily její šedesáté narozeniny, a příběh ženy, která bilancuje svůj život a současně se snaží zvládnout svatbu své dcery, ji zasáhl mnohem víc, než čekala.
Navíc měla k hudbě ABBY osobní vztah. Její děti na těchto písních vyrůstaly a ona sama si natáčení užívala jako malý útěk od vážných rolí.
Útěk od vážných rolí.
Zajímavostí je, že před nástupem na plac si zpěv několik měsíců poctivě trénovala. Přesto tvrdila, že se před prvními pěveckými scénami cítila nervóznější než při oscarových ceremoniích.
A právě její energie nakonec strhla i ostatní. Amanda Seyfried, která hrála Sophie, později vzpomínala, že když viděla Meryl Streep skákat po molu a zpívat v montérkách, pochopila, že při natáčení nebude prostor pro stud.
Pierce Brosnan a zpěv, který rozdělil svět
Pokud existuje jedna věc, o které se po premiéře filmu Mamma Mia! mluvilo téměř stejně intenzivně jako o samotném ději, byl to zpěv Pierce Brosnana.
Bývalý představitel Jamese Bonda nikdy netvrdil, že je školený zpěvák. Přesto kývl na roli Sama Carmichaela, jednoho ze tří mužů, kteří by mohli být Sophiiným otcem.
A pak přišla premiéra.
Zatímco jedni jeho pěvecké výkony nemohli rozdýchat, druzí oceňovali odvahu a autenticitu. Brosnan s nadhledem přiznával, že si byl svých limitů vědom. Dokonce si z celé situace dělal legraci a říkal, že ho hudební producenti pravděpodobně už nikdy nepozvou do studia.
Právě tahle nedokonalost ale mnohé diváky odzbrojila. Postavy totiž nepůsobily jako dokonale naleštění muzikáloví profesionálové, ale jako skuteční lidé se svými chybami, emocemi a radostí ze života.
A možná právě proto si film získal tak široké publikum i mezi lidmi, kteří muzikály běžně nevyhledávají.
Řecký ráj? Ano. Ale také vedro, pády a nečekaná improvizace
Filmový ostrov Kalokairi sice působí jako pohádkové místo, ve skutečnosti se natáčelo především na řeckých ostrovech Skopelos a Skiathos.
Štáb si prostředí zamiloval. Tyrkysové moře, bílé kostelíky a úzké kamenné uličky vytvářely atmosféru, kterou by žádné studio nenahradilo.
Jenže idyla měla i druhou stránku.
Natáčení probíhalo v obrovských vedrech a herci často trávili dlouhé hodiny na přímém slunci. Amanda Seyfried později přiznala, že byla neustále spálená a snažila se mezi jednotlivými záběry schovávat do stínu.
Méně známou zajímavostí je také fakt, že slavná scéna, v níž Donna se svými kamarádkami zpívá „Dancing Queen“ a postupně se k nim přidávají obyvatelé ostrova, nebyla původně plánována v tak velkém rozsahu.
Kompars se prý během natáčení spontánně bavil natolik, že režisérka Phyllida Lloyd nechala kameru běžet déle, než bylo v plánu. Výsledkem je jedna z nejikoničtějších scén celého filmu, která dodnes vyvolává chuť tančit i u těch největších morousů.
A pak je tu jedna překvapivá informace, kterou mnoho diváků nezná.
Část herců si během natáčení skutečně vytvořila tak silná přátelství, že spolu trávili čas i po skončení práce. Meryl Streep, Julie Walters a Christine Baranski údajně vyrážely večer do místních taveren, povídaly si dlouho do noci a užívaly si atmosféru řeckého léta podobně jako jejich filmové postavy.
Chemie, kterou diváci vidí na plátně, tak nebyla jen výsledkem hereckého talentu.
Byla skutečná.
Mamma Mia!
Úspěch filmu Mamma Mia! nakonec překonal i ta nejodvážnější očekávání. Snímek vydělal stovky milionů dolarů, stal se jedním z nejúspěšnějších muzikálů své doby a odstartoval pokračování, které fanoušci přivítali s podobným nadšením.
Možná za tím nestojí jen nesmrtelné hity skupiny ABBA. Mamma Mia! totiž připomíná něco, na co v každodenním shonu často zapomínáme. Že život nemusí být dokonalý, aby byl krásný. Že rodina bývá komplikovaná. Že láska přichází v různých podobách.
A že občas opravdu pomůže zout boty, zpívat falešně a tančit, jako by se nikdo nedíval.
A právě proto se k filmu Mamma Mia! diváci po letech stále vracejí. Ne kvůli dokonalosti. Ale kvůli pocitu, který v nich zanechá.
Protože některé filmy se sledují očima. A jiné především srdcem.
A co Vy? Viděli jste film Mamma Mia!
