Článek
Každá generace má své vzpomínky na události, které ovlivnily život celé země. Naši prarodiče vyprávěli o válečných letech a poválečné obnově, rodiče si pamatovali měnovou reformu, první televizní vysílání nebo dobu, kdy do Prahy přijely první soupravy metra. Mnozí z nás si zase dokážou vybavit listopad 1989, zaplněná náměstí a atmosféru tehdejších změn.
Československé dějiny přitom nejsou pouze přehlídkou politických událostí, prezidentů a válek. Patří k nim také velké sportovní úspěchy, kulturní objevy a okamžiky, které lidé společně sledovali u rozhlasových přijímačů nebo televizních obrazovek. Právě takové chvíle často zůstávají v paměti déle než letopočty naučené ve škole.
Připravili jsme deset otázek z československých dějin 20. století. Některé jsou poměrně jednoduché, jiné už vyžadují dobrý historický přehled. Starší čtenáři si možná vybaví vlastní zážitky, mladší generace si zase mohou ověřit, co vědí o době svých rodičů a prarodičů.
U každé otázky vyberte jednu ze čtyř možností. Správná je vždy pouze jedna. Za každou správnou odpověď získáte bod a celkové vyhodnocení najdete až na konci.
Kvíz: Jak dobře znáte československé dějiny?
1. Rozhlas se stal nedílnou součástí československých domácností. Ve kterém roce začalo na našem území pravidelné rozhlasové vysílání?
A) 1918
B) 1923
C) 1930
D) 1935
2. Dne 17. listopadu 1939 provedli nacisté v okupovaných českých zemích zásadní zásah proti studentům. Co se tehdy stalo?
A) Byla vyhlášena všeobecná mobilizace
B) Byla zakázána výuka na všech základních školách
C) Byly uzavřeny české vysoké školy
D) Byla zavedena povinná pracovní služba pro všechny studenty
3. V roce 1942 provedli českoslovenští parašutisté operaci Anthropoid. Který nacistický představitel byl cílem atentátu?
A) Adolf Eichmann
B) Karl Hermann Frank
C) Heinrich Himmler
D) Reinhard Heydrich
4. Pražané na jaře roku 1945 povstali proti německým okupantům. Kterého dne začalo Pražské povstání?
A) 5. května 1945
B) 1. května 1945
C) 8. května 1945
D) 9. května 1945
5. Měnová reforma v roce 1953 připravila mnoho obyvatel Československa o značnou část úspor. Ve kterém průmyslovém městě vypukly jedny z největších protestů?
A) Ostrava
B) Kladno
C) Plzeň
D) Brno
6. Československo slavilo v roce 1958 velký úspěch na světové výstavě Expo v Bruselu. Jak se jmenovalo slavné divadelní představení spojující živé herce s filmovou projekcí?
A) Černé divadlo
B) Laterna magika
C) Semafor
D) Divadlo Járy Cimrmana
7. V roce 1968 získalo Československo svou první zlatou medaili na zimních olympijských hrách. Kdo se o tento historický úspěch postaral?
A) Jiří Raška
B) Ondrej Nepela
C) Hana Mašková
D) Pavel Ploc
8. Pražské metro začalo přepravovat cestující v roce 1974. Která z dnešních linek byla otevřena jako první?
A) Linka A
B) Linka B
C) Linka D
D) Linka C
9. V roce 1977 vznikla občanská iniciativa Charta 77. Který významný český filozof patřil mezi její první tři mluvčí?
A) Milan Machovec
B) Karel Kosík
C) Jan Patočka
D) Ivan Sviták
10. Dne 17. listopadu 1989 se v Praze konala studentská demonstrace, jejíž násilné potlačení spustilo další protesty proti komunistickému režimu. Na které pražské ulici bezpečnostní složky zasáhly proti demonstrantům?
A) Na Vinohradské třídě
B) Na Národní třídě
C) Na Pařížské ulici
D) Na ulici Na Příkopě
Správné odpovědi a zajímavosti
1. B) 1923
Pravidelné rozhlasové vysílání začalo v Československu 18. května 1923. První provizorní studio bylo umístěno ve stanu u pražského letiště ve Kbelích. Vysílalo se prostřednictvím společnosti Radiojournal a první program trval přibližně hodinu. Československo se tak zařadilo mezi průkopníky pravidelného rozhlasového vysílání v Evropě. Rozhlas se postupně stal důležitým zdrojem informací, hudby i zábavy a významnou úlohu sehrál také v dramatických okamžicích československých dějin.
2. C) Byly uzavřeny české vysoké školy
Nacisté 17. listopadu 1939 uzavřeli české vysoké školy v reakci na protinacistické demonstrace. Bezprostředně předcházel také pohřeb studenta Jana Opletala, který zemřel na následky zranění utrpěného při říjnových protestech. Devět studentských představitelů bylo popraveno a více než tisíc studentů skončilo v koncentračních táborech. Právě na památku těchto událostí byl později 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.
3. D) Reinhard Heydrich
Operace Anthropoid patří mezi nejvýznamnější akce československého odboje za druhé světové války. Dne 27. května 1942 provedli Josef Gabčík a Jan Kubiš v Praze atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění 4. června zemřel. Nacisté následně rozpoutali rozsáhlé represe, jejichž symbolem se stalo například vyhlazení Lidic a Ležáků. Parašutisté později zemřeli při boji s přesilou v pražském pravoslavném chrámu svatých Cyrila a Metoděje.
4. A) 5. května 1945
Pražské povstání začalo 5. května 1945, tedy v posledních dnech druhé světové války v Evropě. Významnou roli sehrálo vysílání Československého rozhlasu, jehož pracovníci vyzývali obyvatele k pomoci proti německým okupantům. V ulicích Prahy vznikaly barikády a probíhaly tvrdé boje. Povstání si vyžádalo tisíce obětí. Události vyvrcholily v době německé kapitulace a příchodu jednotek Rudé armády do Prahy 9. května.
5. C) Plzeň
Měnová reforma z roku 1953 vyvolala v Československu značné rozhořčení. Jedním z nejvýznamnějších center odporu se stala Plzeň, kde 1. června vypukly rozsáhlé demonstrace. Velkou roli v nich sehráli zaměstnanci Škodových závodů, kteří protestovali proti znehodnocení peněz a úspor. Protesty se postupně změnily také v otevřený odpor proti komunistickému režimu. Bezpečnostní složky je násilně potlačily a následovalo zatýkání i postihy účastníků. Plzeňské události patří mezi nejvýraznější projevy veřejného odporu v Československu padesátých let.
6. B) Laterna magika
Laterna magika byla jednou z největších kulturních atrakcí československé expozice na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Projekt vytvořili především režisér Alfréd Radok a scénograf Josef Svoboda. Jejich originální koncepce kombinovala živé divadelní vystoupení s filmovou projekcí, hudbou a tancem. Představení slavilo mimořádný úspěch a přispělo k mezinárodnímu uznání československé kultury. Později se Laterna magika stala samostatnou divadelní scénou v Praze.
7. A) Jiří Raška
Jiří Raška získal v roce 1968 na zimních olympijských hrách ve francouzském Grenoblu historicky první zimní olympijské zlato pro Československo. Zvítězil v závodě ve skocích na lyžích na středním můstku. Navíc přidal také stříbrnou medaili z velkého můstku. Jeho úspěch se stal jedním z nejvýznamnějších okamžiků československého sportu. Ota Pavel o něm napsal známou reportáž Pohádka o Raškovi. Další československé zlato ze zimních olympijských her přišlo až o třicet let později zásluhou hokejistů v Naganu.
8. D) Linka C
První úsek pražského metra byl slavnostně otevřen 9. května 1974. Šlo o část dnešní linky C mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská, která se dnes jmenuje Florenc. Trasa měla devět stanic a pro mnoho Pražanů představovala zásadní změnu v každodenním cestování. Na první lince jezdily soupravy sovětské výroby. Další linka A začala fungovat v roce 1978 a linka B následovala v roce 1985. Některé původní názvy stanic mezitím zmizely, například Gottwaldova nebo Mládežnická.
9. C) Jan Patočka
Jan Patočka byl významný český filozof a jeden z prvních tří mluvčích Charty 77. Společně s ním tuto roli zastávali Václav Havel a Jiří Hájek. Iniciativa upozorňovala na porušování lidských a občanských práv v tehdejším Československu a požadovala, aby stát dodržoval své mezinárodní závazky. Komunistický režim proti jejím signatářům tvrdě postupoval. Patočka v březnu 1977 zemřel po období náročných výslechů a policejního nátlaku.
10. B) Na Národní třídě
Dne 17. listopadu 1989 začala studentská manifestace na pražském Albertově. Po skončení její oficiální části pokračovali účastníci průvodem městem. Na Národní třídě je však obklíčily bezpečnostní složky, které proti demonstrantům násilně zasáhly. Událost vyvolala rozsáhlé veřejné protesty a stala se jedním z hlavních impulsů sametové revoluce. Během následujících týdnů se uskutečnily masové demonstrace i generální stávka. Na konci prosince 1989 byl československým prezidentem zvolen Václav Havel.
Vyhodnocení: Jak dobře znáte naši historii?
0–3 správné odpovědi: Některé historické události už se vytratily z paměti
Možná si lépe pamatujete vlastní zážitky než konkrétní letopočty a jména. Na některé události minulého století se dnes vzpomíná méně často, přesto jsou důležitou součástí naší historie. Díky dnešnímu kvízu jste si alespoň několik z nich připomněli.
4–6 správných odpovědí: Máte slušný historický přehled
Základní události československých dějin znáte, ale několik méně obvyklých otázek vás dokázalo překvapit. Některé historické mezníky si možná pamatujete ze školy, jiné jste dokonce sami zažili. Výsledek ukazuje, že se v našich dějinách dokážete orientovat.
7–8 správných odpovědí: Historii Československa znáte velmi dobře
Velmi dobrý výsledek. Dokázali jste správně odpovědět na většinu otázek týkajících se politiky, kultury i sportu. Pamatujete si významné historické události a dokážete je správně zařadit do jednotlivých období minulého století.
9–10 správných odpovědí: Skutečný znalec československých dějin
Výborně! Máte široký historický přehled a nezaskočily vás ani méně známé události. Pokud jste získali všech deset bodů, můžete být se svými znalostmi opravdu spokojeni. Naše historie vám rozhodně není cizí.
Kolik správných odpovědí jste získali? A na kterou událost z minulého století si osobně nejvíce vzpomínáte? Byla to olympiáda v Grenoblu, otevření pražského metra, listopad 1989 nebo úplně jiný okamžik? Podělte se o své vzpomínky v komentářích.
Zdroje:
