Článek
Zahrádkáři se shodují, že kdo se o ně dokáže postarat už teď na podzim, odmění se mu rostliny na jaře nebývalou krásou. Jenže mnoho lidí se spokojí s tím, že keře nechají být, a pak se diví, že jejich růže nevypadají ani zdaleka tak, jak si představovali. Přitom nejde o nic složitého. Stačí vědět, jak na to.
Můj soused je velký milovník růží. Na jeho zahradě kvetou desítky keřů a každé jaro je to hotová pastva pro oči. Když se člověk projde kolem, uvidí červené, růžové i bílé květy, které voní do dálky. Jednou jsme se dali do řeči a já se ho zeptal, jak je možné, že má růže tak zdravé a plné poupat, zatímco mně obvykle vykvetou sotva dvě tři. Usmál se a řekl, že celé tajemství tkví v tom, co s keři dělá na podzim. Prý právě teď rozhoduje o tom, jestli na jaře budou růže slabé a chudé, nebo jestli se rozzáří v plné kráse.
Hlavní chybou podle něj je, že lidé nechávají keře růst bez zásahu. Větvičky se pletou přes sebe, listy zůstávají na zemi a dělají z půdy živnou půdu pro různé choroby. Správný postup je prý docela prostý. Růže potřebují podzimní očistu. To znamená odstřihnout vše, co je slabé, nemocné nebo poškozené. Nemá cenu být k rostlině příliš shovívavý, protože to se jí vymstí. Naopak, když se člověk nebojí ustřihnout i část, která se zdá být živá, většinou se keř na jaře vzpamatuje s větší silou.
Další důležitá věc je úklid pod keři. Opadané listí je potřeba odstranit, jinak se v něm drží vlhkost a spolu s ní i různé plísně a škůdci. Není dobré ho ani přidávat na kompost, pokud na listech už nějaké skvrny vidíme. Raději ho odvézt pryč, než riskovat, že se choroby příští rok vrátí. Soused mi také ukázal, že růže má rád pořádně přihrnuté zeminou ke kořenům, aby je chránila před mrazem. V některých případech přidává i trochu chvojí nebo listí z jiných stromů, ale důležité je, aby kořenový krček nezůstával odkrytý.
Velmi zajímavý byl jeho fígl, který prý používá už léta a vždy se mu osvědčil. Než nastanou první mrazy, zalije růže slabým roztokem obyčejného hnojiva, které by většina lidí použila až na jaře. Říkal, že to není o tom, aby keř teď rostl, ale aby si uložil živiny a na jaře měl náskok. Přirovnal to k tomu, když si člověk před zimou udělá zásoby do spíže v zimě je klid, ale na jaře má z čeho čerpat. Díky tomu prý jeho růže startují dřív než ostatním a brzy obsypou zahradu prvními květy.
Když jsem to slyšel, říkal jsem si, že to zkusím také. A skutečně, rozdíl byl znát už další rok. Moje růže, které se dřív krčily a sotva se zazelenaly, najednou vyrazily spoustu poupat. Bylo vidět, že mají sílu, že jim prospěl nejen střih, ale i ta zvláštní podzimní výživa. Uvědomil jsem si, že péče o rostliny je vlastně hodně podobná péči o cokoliv jiného, když se člověk stará včas, práce se mu vrátí i s úroky.
Samozřejmě, že žádná metoda není všemocná. Počasí se někdy podepíše i na té nejlepší zahradě. Přijdou-li silné mrazy bez sněhové pokrývky, může to růže poškodit, ať se snažíme sebevíc. Ale přece jen, kdo se připraví, má mnohem větší šanci, že keře zimu zvládnou bez úhony. A pak stačí už jen na jaře odstranit ochranu, zkontrolovat výhony a těšit se, jak keře znovu rozkvetou.
Přiznám se, že mě vždycky překvapí, jak velkou radost dokáže udělat obyčejný květ růže. Člověk si ho ani nemusí řezat do vázy, stačí se projít po zahradě a dívat se, jak se pupeny jeden po druhém otevírají. A když se navíc člověk může pochlubit tím, že je to zásluha jeho vlastní péče, je to pocit k nezaplacení. Když mi soused na začátku říkal, že celé kouzlo růží tkví v podzimní práci, nevěřil jsem mu. Dnes už vím, že měl pravdu. A také vím, že kdo si na své růže udělá čas právě teď, ten se dočká na jaře takové krásy, že mu ji budou všichni sousedé závidět.
