Článek
Dnes nás jen máloco překvapí. Telefon máme neustále po ruce, fotografie posíláme během několika sekund a s příbuznými na druhém konci světa si můžeme zavolat prakticky kdykoliv. Ještě před několika desetiletími ale podobné možnosti neexistovaly. Běžný dopis putoval poštou, na zavedení domácí telefonní linky se někde čekalo dlouhé roky a při důležitých událostech přicházel ke slovu telegram.
Právě telegramy patřily k nezaměnitelným součástem každodenního života. Jejich prostřednictvím se oznamovaly rodinné události, posílala blahopřání a předávaly naléhavé informace. Některé zprávy přinášely radost, jiné naopak obavy. Kdo telegram dostal, často jej schovával mezi rodinnými písemnostmi ještě mnoho let.
Své kouzlo mělo také telefonování. Lidé chodili na poštu, objednávali meziměstské hovory a čekali, až je spojovatelka vyzve k telefonu. Telefonní budky, podací lístky, poštovní poukázky nebo oznámení o uložené zásilce byly naprosto běžnou součástí života.
Zkuste si nyní ověřit, kolik si toho ještě vybavíte. Připravili jsme deset otázek, které připomenou československé poštovní a telefonní služby. U každé vyberte jednu správnou odpověď. Výsledky a zajímavosti najdete na konci kvízu.
1. Když do domácnosti dorazil telegram, co v něm mohlo být napsáno?
A) Výhradně oznámení o úmrtí nebo vážné nehodě
B) Pouze úřední rozhodnutí státních institucí
C) Důležitá zpráva, ale také blahopřání k rodinné události
D) Jen informace týkající se vojenské služby
2. Co v textu starých telegramů zpravidla znamenalo slovo „STOP“?
A) Požadavek na okamžité zastavení doručování
B) Nahrazovalo tečku na konci věty
C) Označovalo poslední slovo celé zprávy
D) Upozorňovalo, že zpráva obsahuje chybu
3. Proč lidé při psaní telegramů často volili co nejkratší formulace?
A) Telegram směl obsahovat maximálně deset slov
B) Delší texty bylo možné posílat pouze do zahraničí
C) Delší zprávy vyžadovaly souhlas vedoucího pošty
D) Cena telegramu závisela mimo jiné na počtu slov
4. K čemu sloužily ozdobné telegramové blankety, které si někteří lidé schovávali na památku?
A) K předávání slavnostních blahopřání
B) K vyúčtování meziměstských telefonních hovorů
C) K potvrzení o vyplacení poštovní poukázky
D) K zapisování čísel doporučených zásilek
5. Jakou úlohu měla telefonní spojovatelka při meziměstském hovoru, který nebylo možné uskutečnit automaticky?
A) Přepisovala rozhovor obou účastníků na papír
B) Přidělovala každému volajícímu nové telefonní číslo
C) Zprostředkovávala spojení mezi volajícími
D) Předávala obsah hovoru prostřednictvím telegramu
6. Na poště jste čekali na objednaný meziměstský hovor. Pracovnice zavolala například „Praha do čtyřky!“ Co jste měli udělat?
A) Jít k přepážce číslo čtyři a vyzvednout si dopis
B) Vstoupit do příslušné telefonní kabiny a uskutečnit hovor
C) Zaplatit čtyřnásobek běžného telefonního poplatku
D) Zapsat telefonní číslo do čtvrtého sloupce telefonního seznamu
7. Co bylo potřeba mít při telefonování ze staršího veřejného mincovního automatu?
A) Vlastní telefonní kartu s magnetickým proužkem
B) Písemné povolení příslušné telefonní ústředny
C) Předem zakoupenou poštovní poukázku
D) Vhodné mince pro zaplacení hovoru
8. Co jste zpravidla dostali na poště jako písemné potvrzení o odeslání doporučeného dopisu?
A) Podací lístek
B) Dodejku
C) Poštovní poukázku
D) Telefonní záznamový lístek
9. Co znamenalo, když odesílatel dopisu požádal o službu označovanou jako „dodejka“?
A) Pošta musela zásilku doručit ještě tentýž den
B) Adresát mohl dopis otevřít až před poštovním úředníkem
C) Odesílatel obdržel potvrzení o dodání zásilky
D) Dopis byl automaticky uložen na poště po dobu jednoho měsíce
10. K čemu sloužila poštovní poukázka typu C, známá také jako složenka?
A) K objednání placeného meziměstského telefonního hovoru
B) K zaslání peněz složených v hotovosti, které příjemce dostal rovněž v hotovosti
C) K převodu peněz výhradně mezi dvěma bankovními účty
D) K zaplacení poštovného za doporučený dopis bez použití známky
Správné odpovědi a zajímavosti
1. C) Důležitá zpráva, ale také blahopřání k rodinné události.
Telegramy rozhodně nesloužily pouze k oznamování smutných zpráv. Posílala se také blahopřání ke svatbě, narození dítěte nebo jiným slavnostním příležitostem. Přesto si mnoho lidí spojovalo nečekaný příchod telegramu s obavami, protože se tímto způsobem předávaly i naléhavé informace o nemoci nebo úmrtí.
2. B) Nahrazovalo tečku na konci věty.
Slovo STOP je jedním z nejznámějších symbolů telegramové komunikace. Používalo se k oddělování vět namísto tečky, aby byl stručný text srozumitelný. Ve starých telegramových zprávách proto vznikaly formulace, které by dnes působily poněkud nezvykle.
3. D) Cena telegramu závisela mimo jiné na počtu slov.
Odesílatelé měli dobrý důvod neplýtvat slovy. Jednotlivá slova byla zpoplatněna, takže zbytečně dlouhý text mohl podání výrazně prodražit. Ještě v roce 2010 stálo podání telegramu na České poště 75 korun a za každé slovo do deseti znaků se připlácelo dalších pět korun. Právě proto bývala sdělení velmi stručná.
4. A) K předávání slavnostních blahopřání.
Blahopřejné telegramy mohly být vytištěny na ozdobném tiskopisu, kterému se říkalo blanket. V některých rodinách se takové telegramy uchovávaly podobně jako svatební oznámení, pohlednice nebo dopisy od blízkých. Nešlo jen o předání informace, ale také o památku na významnou událost.
5. C) Zprostředkovávala spojení mezi volajícími.
V dobách, kdy nebylo možné všechna telefonní spojení uskutečňovat automaticky, obstarávaly část meziměstských hovorů spojovatelky. Volající nahlásil potřebné údaje a čekal na spojení. Tento postup upravoval ještě československý telefonní řád z roku 1982, přestože vedle něj již existovala také automatická meziměstská spojení.
6. B) Vstoupit do příslušné telefonní kabiny a uskutečnit hovor.
Na některých poštách fungovaly telefonní hovorny s očíslovanými kabinami. Zákazník si meziměstský hovor objednal a následně čekal, až bude připraveno spojení. Pracovnice poté vyvolala příslušné město a číslo kabiny. Podobné zážitky dnes patří především ke vzpomínkám starších generací.
7. D) Vhodné mince pro zaplacení hovoru.
Starší veřejné telefonní automaty fungovaly na mince. Později se rozšířily také přístroje umožňující telefonování prostřednictvím telefonních karet. Veřejné telefonní budky bývaly běžně k vidění na náměstích, nádražích i v menších obcích. Pro lidi bez domácí telefonní linky představovaly důležité spojení s okolím.
8. A) Podací lístek.
Podací lístek sloužil jako potvrzení, že odesílatel předal doporučenou zásilku poště. Bylo proto rozumné si jej uschovat, zejména při zasílání důležitých dokumentů. Neprokazoval však sám o sobě, že adresát zásilku skutečně převzal. K doložení dodání mohla sloužit další služba.
9. C) Odesílatel obdržel potvrzení o dodání zásilky.
Dodejka byla užitečná zejména při odesílání důležitých písemností, u nichž bylo potřeba doložit jejich dodání. Na rozdíl od podacího lístku, který potvrzoval podání zásilky, poskytovala odesílateli doklad o jejím dodání příjemci. Služba dodejka se v poštovním provozu používá dodnes.
10. B) K zaslání peněz složených v hotovosti, které příjemce dostal rovněž v hotovosti.
Poštovní poukázka typu C umožňuje převést peníze bez nutnosti posílat hotovost přímo v obálce. Odesílatel částku uhradí v hotovosti a příjemci je následně vyplacena rovněž v hotovosti. Existovaly a dodnes existují také jiné druhy poštovních poukázek, například typ A pro platbu z hotovosti na účet.
Vyhodnocení: Kolik bodů jste získali?
0–3 správné odpovědi: Staré poštovní časy jsou pro vás velkou neznámou
Telegramy, spojovatelky a poštovní poukázky už dnes nejsou součástí života v takové míře jako dříve. Možná jste tuto dobu nezažili, případně vám některé podrobnosti jednoduše vypadly z paměti.
4–6 správných odpovědí: Něco si pamatujete, ale několik otázek vás překvapilo
V základních pojmech se orientujete a některé situace si dokážete dobře vybavit. Některé dnes již méně používané služby však pro vás představovaly složitější úkol.
7–8 správných odpovědí: Velmi dobrý výsledek, staré časy máte ještě v paměti
Většinu otázek jste zvládli správně. Dobře víte, jak fungovalo telefonování, doručování zpráv i běžné záležitosti na poště. Jen několik detailů vám uniklo.
9–10 správných odpovědí: Výborně! Na dobu telegramů a spojovatelek jste nezapomněli
Dokázali jste odpovědět téměř na všechno, případně jste získali plný počet bodů. Ať už jste tuto dobu osobně zažili, nebo znáte její historii, máte velmi dobrý přehled o komunikaci před nástupem mobilních telefonů.
Víte, kdy se na českých poštách přestaly podávat telegramy?
Možná vás překvapí, že telegramy bylo možné na přepážkách České pošty podávat ještě 31. března 2010. Od následujícího dne už pošta tuto službu nenabízela. Telegramová služba tím ovšem v České republice okamžitě neskončila, protože ji nadále poskytovala společnost Telefónica O2.
Zatímco v dobách socialismu se v Československu odesílaly miliony telegramů ročně, v roce 2009 jich lidé na pobočkách České pošty podali už jen 756. Telegramy postupně vytlačily mobilní telefony, textové zprávy a elektronická pošta.
Patříte mezi ty, kteří ještě někdy dostali skutečný telegram, nebo jste si museli objednávat meziměstský hovor přes spojovatelku? A uchováváte doma některou z těchto starých písemností dodnes?
