Článek
Ve třídě bylo ticho a paní učitelka vyvolala dalšího žáka, aby před tabulí přednesl básničku. Někdo si ji zapamatoval během několika minut, jiný ji musel doma opakovat celé odpoledne. A když přišla na řadu hudební výchova, rozezněly se třídou známé lidové písničky, které si mnozí z nás pamatují dodnes.
Básničky a písně patřily k základní škole stejně neodmyslitelně jako násobilka nebo vyjmenovaná slova. Učili jsme se jména českých básníků, recitovali jejich verše a poznávali příběhy, které se předávaly z generace na generaci. Některé byly veselé a hravé, jiné měly smutný nebo poučný konec.
Mnozí si dodnes vybaví zraněného mravenečka, zatoulané kuřátko nebo nešťastného hrdinu Máchova Máje. A když někde zazní známá písnička ze školních let, často zjistíme, že si její melodii pamatujeme překvapivě dobře. Jenže znát melodii ještě neznamená vědět, kdo ji složil nebo ve kterém filmu poprvé zazněla.
Dnešní kvíz proto nebude jen o doplňování známých slov. Připravili jsme pět otázek na české básně a dalších pět na písně, které se zpívaly ve škole nebo se staly součástí dětství několika generací.
Kvíz:
1. Básničku Polámal se mraveneček zná několik generací dětí. Kdo je jejím skutečným autorem?
A) Ondřej Sekora
B) Josef Kožíšek
C) František Hrubín
D) Josef Lada
2. Veršovanou pohádku Kuřátko a obilí si mnozí pamatují z prvních školních let. Který známý český básník ji napsal?
A) Jiří Žáček
B) Josef Václav Sládek
C) Karel Jaromír Erben
D) František Hrubín
3. Ve škole jsme se učili také satirickou báseň Král Lávra od Karla Havlíčka Borovského. Jaké neobvyklé tajemství panovník skrýval?
A) Měl zlaté zuby
B) Měl místo vlasů peří
C) Měl oslí uši
D) Měl jednu nohu kratší
4. Karel Hynek Mácha napsal slavnou básnickou skladbu Máj. Jak se jmenuje její hlavní mužský hrdina, loupežník odsouzený k smrti?
A) Vilém
B) Hynek
C) Jaromír
D) Václav
5. Kdo napsal básnickou sbírku Maminka, která vyšla v roce 1954 a připomíná autorovo dětství a rodinné vzpomínky?
A) Vítězslav Nezval
B) Jaroslav Seifert
C) Josef Hora
D) František Hrubín
6. Českou státní hymnu Kde domov můj jsme se učili zpívat už ve škole. Víte ale, ve které divadelní hře píseň původně zazněla?
A) Strakonický dudák
B) Lucerna
C) Naši furianti
D) Fidlovačka
7. Známou písničku Prší, prší, jen se leje zpívaly děti ve školách po generace. Co platí o jejím autorství?
A) Hudbu i text napsal Jaroslav Uhlíř
B) Autorem textu byl Josef Kajetán Tyl
C) Jde o lidovou píseň bez doloženého jediného autora
D) Píseň složil Bedřich Smetana
8. Píseň Není nutno od Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře se často zpívá také s dětmi. Ve kterém filmu původně zazněla?
A) Tři veteráni
B) Ať žijí duchové!
C) Lotrando a Zubejda
D) Dívka na koštěti
9. Znáte lidovou písničku Holka modrooká? Před kterým místem varuje dívku její známý text?
A) Před hlubokým lesem
B) Před starým mostem
C) Před vysokou skálou
D) Před potokem
10. Písnička Dělání se stala oblíbenou součástí dětského repertoáru. Ve které televizní pohádce z roku 1980 zazněla?
A) Co takhle svatba, princi?
B) Princové jsou na draka
C) Tři oříšky pro Popelku
D) O princezně, která ráčkovala
Správné odpovědi a zajímavosti
1. B) Josef Kožíšek
Autorem známé básničky Polámal se mraveneček je český básník a pedagog Josef Kožíšek. Jeho verše vznikly už na počátku 20. století a dodnes patří mezi nejznámější českou tvorbu pro malé děti.
Zajímavé je, že si mnoho lidí básničku spojuje s Ondřejem Sekorou, autorem Ferdy Mravence. Sekora však nebyl autorem původních veršů. Slavnou básničku ilustroval, mimo jiné pro vydání, které se dostalo do rukou několika generací dětí.
Josef Kožíšek se věnoval také tvorbě slabikářů a čítanek. Významnou část života pracoval jako učitel, takže měl k dětskému světu velmi blízko.
2. D) František Hrubín
Kuřátko a obilí napsal František Hrubín, jeden z nejvýznamnějších českých básníků tvořících také pro děti. Veršovaná pohádka vyšla poprvé v roce 1953 a její výtvarnou podobu vytvořil Zdeněk Miler, kterého dnes známe především jako autora Krtečka.
Příběh vypráví o kuřátku, které se ztratilo a hledá svou maminku. Při cestě se setkává s různými rostlinami a obilninami, které mu pomáhají.
Hrubín byl mistrem krátkých a rytmických veršů. Jeho básničky se dobře pamatovaly, a proto se často používaly při výuce v mateřských i základních školách.
3. C) Měl oslí uši
Král Lávra od Karla Havlíčka Borovského skrýval pod vlasy dlouhé oslí uši. Své tajemství chtěl za každou cenu uchovat, a proto nechával holiče, kteří ho ostříhali a jeho uši spatřili, popravovat.
Jednoho dne se však královskému holiči Kukulínovi podařilo přežít. Tajemství ho ale natolik tížilo, že ho nakonec svěřil vrbě. Z jejího dřeva pak vznikla součást hudebního nástroje, který královo tajemství vyzradil.
Havlíček napsal tuto satirickou skladbu v roce 1854 během svého vyhnanství v Brixenu. Příběh vycházel ze starší irské předlohy, která souvisela s antickou pověstí o králi Midasovi.
4. A) Vilém
Hlavním mužským hrdinou Máchova Máje je Vilém, vůdce loupežníků, který je odsouzen k smrti za vraždu. Jeho osud je spojen s Jarmilou, kterou miluje, a tragickým rodinným příběhem.
Karel Hynek Mácha vydal Máj poprvé v roce 1836. Dílo dnes patří mezi nejvýznamnější básnické skladby českého romantismu.
Zajímavostí je, že při svém vydání nebyl Máj všemi současníky přijat s nadšením. Část tehdejší kritiky mu vytýkala přílišnou pochmurnost a nedostatek vlasteneckého vyznění. Teprve později se stal jedním ze základních děl české literatury.
5. B) Jaroslav Seifert
Básnickou sbírku Maminka napsal Jaroslav Seifert. Vyšla v roce 1954 a autor se v ní vrací ke vzpomínkám na dětství, rodinný domov a především na svou matku.
Seifertovy básně v této sbírce zachycují obyčejné situace a předměty, které se v dětské paměti dokážou uchovat po celý život. Jejich síla spočívá v jednoduchém a citlivém vyjádření.
Jaroslav Seifert získal v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu. Dodnes zůstává jediným českým spisovatelem, kterému bylo toto prestižní ocenění uděleno.
6. D) Fidlovačka
Píseň Kde domov můj původně zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, jejímž autorem byl Josef Kajetán Tyl. Hudbu složil František Škroup.
Premiéra hry se uskutečnila 21. prosince 1834 v pražském Stavovském divadle. Samotná píseň postupně získala mimořádnou oblibu a začala se používat při vlasteneckých slavnostech i významných veřejných událostech.
Po vzniku Československa v roce 1918 se její první sloka stala českou částí československé hymny. Dnes tvoří státní hymnu samostatné České republiky.
7. C) Jde o lidovou píseň bez doloženého jediného autora
Prší, prší, jen se leje patří mezi tradiční české lidové písně. Jejího konkrétního původního autora neznáme, protože se podobně jako mnoho dalších lidových písní předávala mezi generacemi.
Právě proto se mohou jednotlivé textové varianty v různých zpěvnících trochu lišit. Základní melodii ale zná obrovské množství lidí.
Lidové písně byly dlouhá desetiletí důležitou součástí školní hudební výchovy. Děti se při jejich zpívání učily nejen správné intonaci a rytmu, ale také poznávaly starší lidové tradice.
8. A) Tři veteráni
Píseň Není nutno pochází z filmové pohádky Tři veteráni režiséra Oldřicha Lipského z roku 1983. Hudbu složil Jaroslav Uhlíř a text napsal Zdeněk Svěrák.
Ve filmu vystupují tři vysloužilí vojáci v podání Rudolfa Hrušínského, Petra Čepka a Josefa Somra. Píseň se stala jedním z nejznámějších hudebních motivů celé pohádky.
Později se objevila také v televizním pořadu Hodina zpěvu, kde ji Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř představovali dětem. Postupně se tak dostala do školních zpěvníků i na nejrůznější dětská vystoupení.
9. D) Před potokem
V písničce Holka modrooká se dívka dozvídá, že by neměla sedávat u potoka. Lidová píseň totiž upozorňuje na nebezpečí vody a možnost, že by ji mohl odnést proud.
Jde o jednu z nejznámějších českých dětských lidových písní. Díky jednoduché melodii a snadno zapamatovatelnému textu ji děti zpívaly už v prvních ročnících základní školy.
Písnička zároveň představuje ukázku toho, jak se prostřednictvím lidových písní předávaly jednoduché zkušenosti a upozornění. V tomto případě jde o opatrnost v blízkosti vody.
10. B) Princové jsou na draka
Písnička Dělání pochází z televizní hudební pohádky Princové jsou na draka, která vznikla v roce 1980. Autory písní byli Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř.
V pohádce si zahráli například Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Ivana Andrlová, Jan Čenský nebo Jiří Lábus. Vedle Dělání v ní zazněly také další známé písně, které se postupně staly součástí dětského hudebního repertoáru.
Princové jsou na draka patří mezi televizní pohádky, které si lidé pamatují především díky hudbě. A právě Dělání je jednou z písniček, které si dokážou společně zazpívat rodiče, děti i prarodiče.
Vyhodnocení:
0–3 správné odpovědi: Některé školní vzpomínky už vybledly
Známé melodie a básničky vám možná nejsou cizí, ale jejich autoři nebo konkrétní příběhy už se vám vytratili z paměti. Příště si při poslechu oblíbené písně třeba vybavíte i její zajímavou historii.
4–6 správných odpovědí: Základy si pamatujete, ale některé otázky vás překvapily
Dokázali jste rozpoznat část známých děl, u dalších už bylo potřeba zapřemýšlet. Možná si lépe pamatujete písničky než básně, nebo právě naopak. Školní učivo vám ale rozhodně není úplně cizí.
7–8 správných odpovědí: Velmi dobrá paměť
Většinu slavných básní i písní jste dokázali správně zařadit. Znáte jejich autory, pamatujete si známé postavy a orientujete se také v některých zajímavostech z jejich historie. Na školní léta jste toho rozhodně mnoho nezapomněli.
9–10 správných odpovědí: Školní básně a písně máte stále v malíčku
Výborný výsledek! Pokud jste získali všech deset bodů, můžete být se svou pamětí spokojeni. Poradili jste si nejen s klasickou českou poezií, ale také s lidovými písněmi a hudebními pohádkami. Máte opravdu dobrý kulturní přehled.
Kolik správných odpovědí jste získali? Pamatujete si ještě básničku, kterou jste jako děti museli odříkat před celou třídou? A kterou písničku jste měli na hudební výchově nejraději? Podělte se o své vzpomínky v komentářích.
Zdroje:
