Článek
Chemie a fyzika patřily mezi školní předměty, které dokázaly některým žákům pořádně zamotat hlavu. Zatímco jedni bez problémů poznali chemické prvky podle značek a vyznali se ve fyzikálních jednotkách, jiní si museli všechno opakovat těsně před písemkou. A jakmile přišla na řadu tabule, často rozhodovalo, zda si člověk dokázal vybavit správný vzoreček nebo pochopit princip určitého jevu.
Od školních let už ale možná uplynulo několik desítek let. Většinu znalostí přitom běžně nepotřebujeme, přestože se s fyzikou a chemií setkáváme prakticky každý den. Když vaříme, používáme elektrické spotřebiče, sledujeme bouřku nebo pozorujeme rezavějící kov, můžeme kolem sebe vidět jevy, které nám kdysi vysvětlovali učitelé.
Dnešní kvíz proto nebude zaměřený pouze na teoretické znalosti. Některé otázky si poradí s chemickými značkami, jiné vás přimějí zamyslet se nad tím, proč se určité věci chovají právě tak, jak je známe.
Připravili jsme deset otázek, u kterých najdete vždy čtyři možnosti. Správná je pouze jedna. Za každou správnou odpověď si přičtěte bod a na konci si přečtěte vysvětlení jednotlivých jevů. Dokážete získat plný počet?
Kvíz: Co si ještě pamatujete z chemie a fyziky?
1. V periodické tabulce najdeme chemický prvek draslík. Jaká značka mu patří?
A) Ca
B) K
C) Na
D) Mg
2. Když se při bouřce zableskne, většinou nejprve uvidíme světlo a až potom uslyšíme hrom. Proč tomu tak je?
A) Hrom vzniká až několik sekund po blesku
B) Zvuk se v atmosféře pohybuje rychleji než světlo
C) Světlo se šíří výrazně rychleji než zvuk
D) Mraky nejprve odrážejí světlo a teprve potom vytvářejí zvuk
3. Který plyn tvoří přibližně 78 procent objemu suchého vzduchu v zemské atmosféře?
A) Dusík
B) Kyslík
C) Oxid uhličitý
D) Argon
4. Když budete vařit vodu vysoko v horách, například ve výšce kolem 3 000 metrů nad mořem, jak se oproti hladině moře obvykle změní její teplota varu?
A) Zvýší se přibližně na 120 °C
B) Zůstane vždy přesně na 100 °C
C) Voda se přestane vařit úplně
D) Sníží se pod 100 °C
5. Běžná kuchyňská sůl má chemický vzorec NaCl. Které dva prvky tuto sloučeninu tvoří?
A) Sodík a draslík
B) Vápník a chlor
C) Sodík a chlor
D) Draslík a jód
6. Která fyzikální jednotka se používá pro měření elektrického odporu?
A) Watt
B) Ohm
C) Ampér
D) Volt
7. V chemii rozlišujeme fyzikální a chemické změny. Při které z následujících událostí vznikají chemickou reakcí nové látky?
A) Při tání kostky ledu
B) Při rozdrcení kostky cukru
C) Při odpařování čisté vody
D) Při rezivění železa
8. V kosmickém prostoru je téměř dokonalé vakuum. Který z následujících jevů se ve vakuu nemůže šířit?
A) Zvuk
B) Rádiové vlny
C) Viditelné světlo
D) Rentgenové záření
9. V chemii se k vyjádření kyselosti a zásaditosti vodných roztoků používá stupnice pH. Jakou hodnotu pH má čistá voda při teplotě 25 °C?
A) 5
B) 7
C) 9
D) 12
10. Když autobus prudce zabrzdí, stojící cestující mají tendenci pokračovat pohybem dopředu. Který fyzikální jev to vysvětluje?
A) Gravitační přitažlivost
B) Elektromagnetická indukce
C) Setrvačnost
D) Tlak vzduchu
Správné odpovědi a zajímavosti
1. B) K
Chemický prvek draslík má značku K a protonové číslo 19. Patří mezi alkalické kovy, které jsou velmi reaktivní. Samotný kovový draslík například prudce reaguje s vodou, proto se s ním musí v laboratoři zacházet opatrně. Jeho značka vychází z názvu kalium. Draslík je zároveň důležitý pro lidský organismus, kde se podílí mimo jiné na správné činnosti svalů a nervových buněk. V běžné stravě ho přijímáme například prostřednictvím brambor, luštěnin nebo některých druhů ovoce.
2. C) Světlo se šíří výrazně rychleji než zvuk
Při bouřce vzniká záblesk a hrom prakticky současně, ale světlo se k našim očím dostane mnohem rychleji než zvuk k uším. Světlo se ve vakuu pohybuje rychlostí přibližně 300 000 kilometrů za sekundu, zatímco zvuk se ve vzduchu při běžných podmínkách šíří rychlostí kolem 340 metrů za sekundu. Časový rozdíl mezi bleskem a hromem proto roste se vzdáleností bouřky. Přibližně tři sekundy zpoždění odpovídají vzdálenosti jednoho kilometru. Jde však pouze o orientační odhad, nikoliv o záruku bezpečné vzdálenosti.
3. A) Dusík
Přestože při dýchání potřebujeme kyslík, největší část zemské atmosféry tvoří dusík. V suchém vzduchu představuje přibližně 78 procent, zatímco kyslík tvoří asi 21 procent. Zbývající část připadá především na argon a menší množství dalších plynů. Složení vzduchu je jednou ze základních informací, které se probírají v chemii. Zajímavostí je, že molekuly dusíku jsou poměrně stabilní, a tak dusík za běžných podmínek nereaguje tak snadno jako některé jiné látky.
4. D) Sníží se pod 100 °C
Voda za normálního atmosférického tlaku vře přibližně při 100 °C. Ve vyšších nadmořských výškách ale atmosférický tlak klesá, a proto voda může začít vřít při nižší teplotě. Například ve výšce kolem 3 000 metrů se její bod varu pohybuje přibližně kolem 90 °C, podle aktuálních podmínek. To znamená, že voda sice bublá a vaří se, ale není tak horká jako při varu u hladiny moře. Právě proto může příprava některých jídel na horách trvat déle.
5. C) Sodík a chlor
Kuchyňská sůl je chlorid sodný s chemickým vzorcem NaCl. Tvoří ji sodné a chloridové ionty uspořádané v krystalové mřížce. Zajímavostí je, že vlastnosti hotové sloučeniny se výrazně liší od vlastností prvků, ze kterých vzniká. Samotný kovový sodík totiž prudce reaguje s vodou a chlor je za běžných podmínek toxický plyn. Jejich sloučenina však patří mezi běžné součásti lidské stravy a používá se také při konzervování potravin.
6. B) Ohm
Elektrický odpor se měří v ohmech a jeho značka je řecké písmeno Ω. Jednotka je pojmenována po německém fyzikovi Georgu Simonu Ohmovi, který zkoumal vztah mezi elektrickým napětím, proudem a odporem. Ze školy si možná pamatujete také Ohmův zákon, který tyto veličiny spojuje. Pro rozlišení je dobré vědět, že ampér označuje jednotku elektrického proudu, volt elektrického napětí a watt výkonu. Všechny tyto veličiny mají praktický význam při používání elektrických zařízení.
7. D) Při rezivění železa
Rezivění železa je chemický děj, při kterém železo reaguje s kyslíkem za přítomnosti vody a postupně vznikají korozní produkty. Naproti tomu při tání ledu, odpařování vody nebo rozdrcení cukru nedochází ke změně chemické identity původní látky. Jde o fyzikální změny, při kterých se mění například skupenství nebo tvar. Rezivění proto patří mezi klasické školní příklady chemické reakce. Aby se koroze zpomalila, používají se například ochranné nátěry nebo vhodné povrchové úpravy kovů.
8. A) Zvuk
Zvuk je mechanické vlnění, které ke svému šíření potřebuje látkové prostředí, například vzduch, vodu nebo pevnou látku. Ve vakuu se proto šířit nemůže. Naopak světlo, rádiové vlny i rentgenové záření patří mezi elektromagnetické záření, které se vakuem šířit dokáže. Právě proto k nám ze Slunce dorazí světlo, ale případný zvuk vydávaný procesy na jeho povrchu bychom ve vesmíru neslyšeli. Zvukové efekty kosmických explozí ve filmech jsou tedy z fyzikálního hlediska uměleckou nadsázkou.
9. B) 7
Čistá voda má při teplotě 25 °C hodnotu pH přibližně 7, což odpovídá neutrálnímu prostředí. Roztoky s nižší hodnotou pH jsou za těchto podmínek kyselé, zatímco vyšší hodnota ukazuje na zásadité prostředí. Stupnice pH se používá například při kontrole vody, v chemických laboratořích nebo při různých průmyslových procesech. Zajímavostí je, že neutrální hodnota pH není při všech teplotách přesně sedm. S rostoucí teplotou se totiž mění chemická rovnováha vody, a tím také pH jejího neutrálního stavu.
10. C) Setrvačnost
Setrvačnost je vlastnost těles zachovávat svůj pohybový stav, pokud na ně nepůsobí výsledná vnější síla, která ho změní. Když autobus prudce zabrzdí, jeho rychlost se rychle sníží, ale tělo cestujícího má tendenci pokračovat původním směrem. Proto může člověk, který se nedrží, ztratit rovnováhu a spadnout dopředu. Stejný fyzikální princip souvisí také s významem bezpečnostních pásů v automobilech. Ty při prudkém brzdění nebo nárazu pomáhají zadržet tělo cestujícího a omezit jeho nekontrolovaný pohyb.
Vyhodnocení: Jak dobře si pamatujete chemii a fyziku?
0–3 správné odpovědi: Školní znalosti už potřebují trochu oprášit
Od školních lavic možná uplynulo několik desítek let a některé značky, jednotky i přírodní zákony jste mezitím zapomněli. To ale neznamená, že si je nedokážete znovu připomenout. Dnešní otázky vám mohly alespoň trochu osvěžit vědomosti ze školních let.
4–6 správných odpovědí: Základy znáte, ale některé otázky vás zaskočily
V chemii a fyzice se alespoň částečně orientujete. Dokázali jste si vybavit řadu základních informací, přesto se našly i takové, u kterých jste museli chvíli přemýšlet. Některé fyzikální jevy možná znáte z každodenního života lépe než jejich odborné vysvětlení.
7–8 správných odpovědí: Velmi dobré znalosti přírodních věd
Dosáhli jste velmi dobrého výsledku. Pamatujete si většinu školních znalostí a dokážete je správně využít také při vysvětlování běžných přírodních jevů. Chemické značky ani základní fyzikální zákony vám rozhodně nejsou cizí.
9–10 správných odpovědí: Chemii a fyziku máte stále v malíčku
Výborný výsledek. Nezaskočily vás ani otázky, které vyžadovaly trochu hlubší zamyšlení. Pokud jste získali všech deset bodů, můžete být spokojeni. Dokázali jste, že si z přírodních věd pamatujete opravdu hodně.
Kolik správných odpovědí jste získali? A který z těchto dvou předmětů jste měli na základní škole raději? Byla to chemie s pokusy a periodickou tabulkou, nebo fyzika plná zajímavých zákonů a výpočtů? Napište svůj výsledek do komentářů.
