Článek
„Kovářova kobyla chodí bosa.“ „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“ Podobné věty bývaly běžnou součástí rodinných rozhovorů. Babičky a dědečkové je používali při výchově dětí, při práci na zahradě nebo ve chvílích, kdy chtěli někomu poradit. Stačilo několik slov a každý hned věděl, co tím chtějí říct.
Česká přísloví v sobě uchovávají zkušenosti mnoha generací. Některá připomínají, že se vyplácí trpělivost a poctivá práce, jiná varují před závistí, chamtivostí nebo přehnanou důvěřivostí. Často využívají obrazy z běžného života, ve kterých vystupují zvířata, řemeslníci nebo předměty, které kdysi lidé denně používali.
Přestože se mnohá přísloví dochovala až do současnosti, jejich přesné znění se postupně vytrácí. Někdy si pamatujeme jen první polovinu a zbytek už nedokážeme správně doplnit. Jindy sice celé rčení známe nazpaměť, ale nad jeho skutečným významem jsme se nikdy pořádně nezamysleli.
Dnešní kvíz proto nebude jen o mechanickém doplňování známých vět. U některých otázek budete muset vybrat správné pokračování přísloví, u jiných zase určit, co vlastně vyjadřuje. Připravili jsme deset otázek se čtyřmi možnostmi. Vždy je správná pouze jedna a za každou získáte bod. Odpovědi společně se zajímavostmi najdete až na konci článku.
Kvíz: Jak dobře znáte stará česká přísloví?
1. Naši předkové často říkávali „Kovářova kobyla chodí bosa“. Co toto přísloví ve skutečnosti znamená?
A) Kdo hodně pracuje, nikdy nezbohatne.
B) Člověk někdy zanedbává u sebe a své rodiny právě to, čemu se profesně věnuje.
C) Zkušený řemeslník nepotřebuje kvalitní nástroje.
D) Kdo pomáhá druhým, neměl by očekávat odměnu.
2. Dokážete správně dokončit přísloví „Když ptáčka lapají…“?
A) …do klece ho zavírají.
B) …o zrní ho připravují.
C) …pěkně mu zpívají.
D) …na křídla mu sahají.
3. Co vyjadřuje staré české rčení „Pod svícnem bývá tma“?
A) Člověk by měl vždy dávat přednost pravdě před lží.
B) I malá chyba může mít velké následky.
C) Kdo hledá příliš dlouho, většinou nic nenajde.
D) Nedostatky se mohou skrývat právě tam, kde bychom je nejméně očekávali.
4. Jak správně pokračuje přísloví „Kdo seje vítr…“?
A) …sklidí bouři.
B) …dočká se deště.
C) …ztratí svou cestu.
D) …pozná sílu přírody.
5. Naši prarodiče někdy používali přísloví „Sytý hladovému nevěří“. Co tím chtěli vyjádřit?
A) Bohatý člověk má vždy větší starosti než chudý.
B) Ten, kdo se má dobře, nemusí chápat problémy a potřeby lidí v nouzi.
C) Člověk, který má hlad, se nedokáže správně rozhodovat.
D) Kdo odmítne nabízené jídlo, urazí svého hostitele.
6. Které pokračování patří ke známému přísloví „Kdo chce psa bít…“?
A) …musí se nejdřív naučit štěkat.
B) …ten nemá rád ani lidi.
C) …sám se jednou bude bát.
D) …hůl si vždycky najde.
7. Ve škole jsme často slýchali přísloví „Co se v mládí naučíš…“. Jak správně pokračuje?
A) …ve stáří jako když najdeš.
B) …to ti nikdo nevezme.
C) …po celý život nezapomeneš.
D) …v dospělosti snadno využiješ.
8. Další staré přísloví začíná slovy „Koho chleba jíš…“. Dokážete vybrat správné pokračování?
A) …tomu práci odváděj.
B) …tomu ruku podávej.
C) …toho píseň zpívej.
D) …toho slova poslouchej.
9. Když někdo řekne „Když se dva perou, třetí se směje“, co tím obvykle myslí?
A) Do každého sporu by měl zasáhnout nezávislý rozhodčí.
B) Ze sporu dvou lidí může mít prospěch někdo další.
C) Hádky mezi přáteli zpravidla rychle skončí.
D) Každý spor má nakonec jednoduché řešení.
10. Poslední přísloví je trochu delší. Jak správně dokončíte větu „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…“?
A) …dokud ve studni voda zůstane.
B) …až se ze džbánu voda vylije.
C) …dokud se studna nevyčerpá.
D) …až se ucho utrhne.
Správné odpovědi a zajímavosti
1. B) Člověk někdy zanedbává u sebe a své rodiny právě to, čemu se profesně věnuje.
Přísloví „Kovářova kobyla chodí bosa“ připomíná situace, kdy člověk dokáže výborně pomáhat ostatním, ale na vlastní potřeby nebo rodinu mu už nezbývá čas. Typickým příkladem může být opravář, který celý den spravuje spotřebiče zákazníkům, zatímco doma má nefunkční pračku. Rčení vychází z někdejšího řemeslnického prostředí, kde byl kovář zodpovědný mimo jiné za podkovávání koní.
2. C) Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
Toto přísloví varuje před lidmi, kteří se snaží někoho získat pomocí lákavých slibů a lichotek. Jakmile ovšem dosáhnou svého cíle, jejich chování se může změnit. Rčení se proto používá například při pochybnostech o příliš výhodných nabídkách nebo tehdy, když někomu druhý člověk slibuje něco, co možná nebude ochoten splnit. Nejde tedy o skutečné chytání ptáků, ale o obrazné upozornění na manipulaci.
3. D) Nedostatky se mohou skrývat právě tam, kde bychom je nejméně očekávali.
Přísloví „Pod svícnem bývá tma“ vyjadřuje myšlenku, že i na zdánlivě dobře známém nebo přehledném místě mohou zůstat věci skryté. Používá se například tehdy, když někdo dlouho přehlíží problém ve vlastním okolí, zatímco nedostatky druhých dokáže snadno odhalit. V různých podobách se setkáme také s rozšířeným zněním „Pod svícnem bývá největší tma“.
4. A) Kdo seje vítr, sklidí bouři.
Jedno z výrazných lidových přísloví upozorňuje, že špatné jednání může vyvolat ještě horší následky. Pokud někdo záměrně vyvolává konflikty, šíří nepřátelství nebo druhým škodí, může se mu jeho chování nakonec vymstít. Obraz větru a bouře připomíná, že i zdánlivě malý problém může postupně přerůst v mnohem závažnější situaci.
5. B) Ten, kdo se má dobře, nemusí chápat problémy a potřeby lidí v nouzi.
Přísloví „Sytý hladovému nevěří“ se netýká pouze jídla. V širším významu upozorňuje na rozdíly mezi životními zkušenostmi lidí. Člověk, který se nikdy nepotýkal s nedostatkem peněz, nemusí plně rozumět starostem někoho, kdo musí počítat každou korunu. Podobně může být obtížné pochopit problémy, které jsme sami nikdy nezažili.
6. D) Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Toto přísloví upozorňuje, že člověk, který chce někomu uškodit nebo ho kritizovat, si k tomu zpravidla dokáže najít nějakou záminku. Není přitom podstatné, zda je jeho důvod skutečně oprávněný. Rčení se používá například v situacích, kdy někdo soustavně hledá chyby na člověku, ke kterému má už předem negativní postoj. Zaznamenáno je také v podobě „Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde“.
7. A) Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Toto přísloví připomíná význam znalostí, dovedností a návyků získaných v mladém věku. Mnohé z nich člověk využívá i po několika desetiletích. Může jít například o schopnost plavat, jezdit na kole, vařit nebo ovládat cizí jazyk. Rčení se často používá v souvislosti s výchovou a vzděláváním dětí, ale jeho smysl platí také pro další životní zkušenosti.
8. C) Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Staré přísloví připomíná, že člověk bývá loajální k tomu, na kom je existenčně nebo finančně závislý. V minulosti se vztahovalo například k lidem, kteří pracovali ve službě u bohatšího hospodáře. Dnes se může používat v souvislosti se zaměstnáním, podnikáním nebo vztahy mezi lidmi, kteří jsou na sobě ekonomicky závislí. Nemusí přitom představovat radu, jak se správně chovat, ale také kritický komentář k něčí přehnané poslušnosti.
9. B) Ze sporu dvou lidí může mít prospěch někdo další.
Přísloví „Když se dva perou, třetí se směje“ popisuje situaci, kdy dva lidé mezi sebou soupeří nebo se hádají a někdo třetí z jejich konfliktu dokáže vytěžit výhodu. Může jít například o dva obchodníky, kteří se předhánějí v poskytování slev, zatímco zákazník díky jejich soupeření nakoupí levněji. Přísloví tedy nemusí odkazovat pouze na skutečnou fyzickou potyčku.
10. D) Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Poslední přísloví upozorňuje na následky dlouhodobě riskantního nebo nepoctivého jednání. Někomu může určitá věc opakovaně procházet, ale nakonec přijde okamžik, kdy se mu jeho chování vymstí. Džbán zde představuje předmět, který při opakovaném používání může nakonec prasknout nebo se poškodit. Obrazné vyjádření se dnes používá například tehdy, když někdo dlouhodobě porušuje pravidla a spoléhá na to, že na jeho jednání nikdo nepřijde.
Vyhodnocení: Kolik českých přísloví jste správně poznali?
0–3 správné odpovědi: Některá stará rčení už se vytratila z paměti
Přísloví vám možná nejsou úplně cizí, ale jejich přesné znění nebo význam už si tolik nepamatujete. Mnohá se dnes používají méně často, a tak není divu, že některá známe jen z vyprávění rodičů a prarodičů.
4–6 správných odpovědí: Dobré znalosti, ale několik přísloví vás zaskočilo
Řadu známých rčení jste dokázali správně doplnit nebo vysvětlit. Některé méně obvyklé významy vás ovšem mohly překvapit. Základní přehled o českých příslovích máte, přesto stále existují zajímavosti, které můžete objevovat.
7–8 správných odpovědí: Stará česká moudra znáte velmi dobře
Velmi dobrý výsledek. Pamatujete si nejen správné znění lidových přísloví, ale dokážete také pochopit jejich obrazný význam. Je možné, že některá z těchto rčení dodnes používáte při rozhovorech s rodinou nebo přáteli.
9–10 správných odpovědí: Skutečný znalec českých přísloví
Výborně! Dokázali jste si poradit i s otázkami, které nebyly pouze o doplňování známých vět. Pokud jste získali všech deset bodů, máte výbornou znalost tradičních českých přísloví a jejich významu.
A jak jste v dnešním kvízu dopadli vy? Které přísloví jste jako děti slýchali nejčastěji od rodičů nebo prarodičů? Používáte některá stará rčení dodnes? Podělte se o své vzpomínky v komentářích.
Zdroje:
