Článek
Slunce, moře, bílé domečky na skalách a já s kufrem plným lehkých šatů, plavek a dobré nálady. Netušila jsem, že tahle cesta mi převrátí život vzhůru nohama. Na letišti jsem byla nervózní, jako by se něco mělo stát, i když jsem ještě netušila co. Let proběhl v klidu a už během prvního večera v hotelu jsem měla pocit, že se mi otevřel úplně jiný svět.
U baru jsem se seznámila s mužem, který působil charismaticky, měl nakažlivý úsměv a mluvil takovým způsobem, že jsem okamžitě zapomněla na všechny starosti. Znal prostředí, mluvil několika jazyky, působil jako někdo, kdo má život pevně v rukou. Nabídl mi sklenku vína, a zatímco za námi šumělo moře, začali jsme si povídat. Hodiny utíkaly a já jsem se přistihla, že si nepřeji, aby večer skončil.
Další dny jsme trávili spolu. Výlety po ostrově, koupání v tyrkysové vodě, dlouhé večeře při západu slunce. Bylo to jako z pohádky. A já, možná až příliš zblázněná do té atmosféry a do jeho pozornosti, jsem se nechala unést. O týden později, na malé pláži, kde hrál živý řecký zpěvák, mě požádal o ruku. Bylo to tak nečekané, že jsem skoro nemohla dýchat. A přesto jsem řekla ano. Následující den jsme se vzali v malé kapličce, se dvěma svědky, které jsme našli mezi turisty. Bylo to šílené, spontánní, bláznivé a já jsem byla přesvědčená, že jsem potkala muže svého života.
Euforie mi vydržela až do návratu domů. Byla jsem plná energie, kamarádkám jsem s rozzářenýma očima vyprávěla, jak jsem se vdala v Řecku, a ony střídavě kroutily hlavou a smály se, že jsem se snad zbláznila. Jenže já jsem byla přesvědčená, že tentokrát jsem udělala něco výjimečného, že tohle je ten pravý. Až po týdnu začaly první praskliny.
Jednoho večera jsem se snažila přihlásit na jeho počítač, abychom vyřídili nějaké cestovní záležitosti, a zahlédla jsem otevřený e-mail. Nebylo v něm nic, co by dávalo smysl. Psal si s někým o penězích, o převozu a o tom, že už brzy to bude vyřízené. Nejprve jsem to přešla s tím, že asi podniká a má nějaké své záležitosti. Ale pak mi začalo vrtat hlavou, že jsem o jeho práci vlastně nikdy neslyšela nic konkrétního. Uměl mluvit o čemkoliv, ale když došlo na osobní detaily, vždycky to nějak stočil jinam.
Začala jsem se víc dívat kolem sebe a najednou jsem si všímala drobností. Telefon, který nikdy nikomu nedával do ruky. Zprávy, které chodily v noci a on je okamžitě mazal. Nečekané odchody z domu s tím, že musí něco zařídit. Když jsem se ptala, reagoval podrážděně, až agresivně, a to byl obrovský rozdíl oproti tomu šarmantnímu muži z dovolené.
Nakonec jsem se rozhodla zjistit pravdu sama. Hledala jsem na internetu jeho jméno a nestačila jsem se divit. Našla jsem diskuzi, kde se o něm psalo jako o podvodníkovi, který využívá naivní ženy, zejména turistky, aby se dostal k jejich penězům a výhodám. Přesně sedělo, co popisovaly jiné ženy. Stejná slova, stejné scénáře, dokonce i stejný ostrov, kde jsme se potkali. Najednou se mi zatmělo před očima.
Když jsem mu konfrontačně ukázala, co jsem našla, nezapíral. Naopak, přiznal, že je to pravda. Všechno jeho kouzlo se během jediné minuty rozpadlo. Řekl mi, že tak žije už roky, že je to jeho způsob obživy a že jsem to měla brát jako součást hry. Jako by moje city, moje rozhodnutí, moje důvěra vůbec nic neznamenaly.
Seděla jsem naproti němu, v rukou svatební prstýnek, který teď působil spíš jako výsměch. Nedokázala jsem pochopit, že jsem byla tak slepá. Že jsem během jediného týdne uvěřila někomu, koho jsem sotva znala, a že jsem s ním vstoupila do manželství.
Rozvod jsem začala řešit okamžitě. Byla to komplikovaná a ponižující zkušenost, ale nakonec se to podařilo. Zbyla po tom jen pachuť a otázka, jak je možné, že člověk dokáže takhle bezcitně zneužívat důvěru druhého. Byla to pro mě životní lekce, která bolela víc než cokoliv předtím. A i když se dnes dokážu pousmát nad tím, že jsem se vdala v Řecku, ten týden po návratu už ve mně zůstane navždy jako připomínka, že někdy se iluze mohou zhroutit rychleji, než by člověk čekal.
Myslím, že už nikdy nebudu stejná. Věřím lidem, ale s větší opatrností. A pokaždé, když mi někdo řekne, že romantické zážitky z dovolené vydrží navěky, vím své. Já jsem se totiž na dovolené vdala a o týden později zjistila, že můj muž není tím, za koho jsem ho měla.
