Hlavní obsah

Radek (41): Dovolená v kempu u Balatonu slibovala pohodu. Co ale udělali sousedé bych nepřál nikomu

Foto: Freepik

Letos jsem poprvé po dlouhé době souhlasil s dovolenou v kempu. Manželka si to přála už několik let a děti byly nadšené z představy, že budou spát ve stanu kousek od vody.

Článek

Vybrali jsme maďarský Balaton. Místo, kde je levně, je tam teplo a podle fotek to vypadalo jako ráj na zemi. Řekl jsem si, že to zkusíme. V práci jsem si domluvil volno, vypnul notifikace a odjel. Chtěl jsem být prostě jen táta a manžel.

Kemp jako z katalogu

Po příjezdu všechno vypadalo skvěle. Slunce, klidné jezero, dětské hřiště, stánek s langošem. Rozložili jsme stan, nafoukli matrace, děti skočily do vody a já si konečně sedl s pivem a pozoroval hladinu. Říkal jsem si, že to bude fajn. Možná i lepší než hotel. Všude kolem bylo živo, ale tak akorát. Pár českých rodin, pár Němců, hodně Maďarů. Smáli se, hráli karty, rozdělávali grily. Idylka.

Změna přišla hned první večer. Naši sousedé parta asi deseti lidí, z nichž někteří vypadali, že by raději spali pod stolem než ve stanu, vytáhli kytaru. Ze začátku jsem si říkal, že to bude chvilka nostalgie, pár tónů a pak ticho. Jenže jak zapadlo slunce, gradovalo to. Zazněly všechny trampské hity, pak Kabáti, pak něco, co připomínalo karaoke bez obrazovky. A do toho smích, dupání a výkřiky. Děti se převalovaly a manželka mi šeptala, jestli by nebylo lepší přesunout stan.

Další dny totéž

Zatímco ve dne jsem se snažil situaci brát sportovně, večer jsem měl chuť sednout do auta a vrátit se do kanceláře. Tam je aspoň klid. Po třech nocích s přerušovaným spánkem, kdy mi v hlavě zněla dokola „Bedna od whisky“, jsem byl podrážděný jako nikdy. Sousedé se očividně přijeli bavit a my, chtě nechtě, s nimi.

Zásadní zlom nastal, když jsem si koupil špunty do uší a ráno si přidal kávu s kapkou slivovice. Humor mi pomohla zachovat manželka, která začala psát deník s názvem Jak přežít dovolenou, aniž byste někoho udali. Začali jsme si z toho dělat srandu. Děti se s některými z jejich dětí skamarádily, a tak to celé dostalo jiný rozměr. Ne lepší, ale snesitelnější.

Těšil jsem se domů jako snad nikdy. Ale nelituju. Zjistil jsem, že i když máte rádi klid, můžete přežít i mezi hlučnými sousedy. Že dovolená není o podmínkách, ale o tom, s kým ji prožíváte. A že někdy prostě stačí špunty do uší a trocha nadhledu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz