Článek
Patří sem lidé s nedoslýchavostí, ohluchlí, neslyšící od narození, uživatelé kochleárního implantátu, ale také senioři, kteří postupně přicházejí o sluch v důsledku stárnutí.
Protože člověka s tímto postižením na první pohled nepoznáte, dokud s ním nezačnete komunikovat, bývá tento druh postižení většinovou společností přehlížen a panuje o něm mnoho zakořeněných mýtů a předsudků. Dalším problémem je i nevhodná terminologie, která se často používá, a to dokonce i v médiích či odborných kruzích. I když můžeme pozorovat zlepšení v osvětě veřejnosti, medializaci některých témat a větší přístup k informacím, stále jsme na začátku a cesta k odstranění bariér a vytváření vhodného prostředí pro neslyšící je ještě dlouhá.
S tímto tématem úzce souvisí i otázka integrace. Někteří zaměstnavatelé, kolegové nebo lidé, kteří se setkají s osobou s poruchou sluchu, se mohou potýkat se svými vlastními zakořeněnými představami a předsudky. Často jsou pak zaskočeni a bojují s překvapením a potřebou něco ve svém vnímání změnit.
Jedním z nejčastějších omylů je představa, že pokud někdo neslyší, stačí mu informace jednoduše napsat. Lidé, kteří jsou neslyšící a znakují od narození, však mají češtinu často jako druhý jazyk, což znamená, že nemusí vždy všemu dokonale rozumět. Mohou se pak dostávat do zbytečných problému jen pro to, že nemají potřebné pochopení.
Nevhodná terminologie je pak další výzvou, které čelíme. Například označení „hluchoněmý“ je ve společnosti stále běžné, ačkoli neslyšící nejsou němí – mají hlas, jen ho často nevyužívají, protože nad ním nemají sluchovou kontrolu. Také pojem „hluchý“ není ideální, protože je často spojován s negativními významy, jako například „hluchý jako poleno“ nebo „jsi snad hluchý?“ Je také důležité používat správný pojem „znakový jazyk“ namísto často používaného výrazu „znaková řeč“. Znakový jazyk je plnohodnotný jazyk se svou vlastní strukturou, gramatikou a pravidly, stejně jako každý jiný jazyk.
Aby se situace ve společnosti zlepšila, stačilo by věnovat tomuto tématu více pozornosti a zájmu. Uvědomit si, že mezi námi žijí lidé s tímto „neviditelným“ handicapem, a zamyslet se nad tím, jak se jim žije. Bylo by skvělé odstranit všechny výše zmíněné předsudky a zlepšit informovanost veřejnosti. A pokud by každý z nás znal alespoň několik základních znaků a pravidel komunikace s neslyšícími, byl by to krok k ideálnímu stavu. Věděli jste například, že ve Spojených státech je znakový jazyk třetím nejpoužívanějším jazykem?
Více informací o světě lidí se sluchovým postižením najdete na webu, Facebooku a Instagramu Tichého světa.