Televize bez miliardy a Schillerová vs. Babiš. Co přinesl tento týden?

Přinášíme přehled toho nejzajímavějšího z tohoto týdne ze zpravodajství na webech vydavatelství Internet Info.

Největší mediální téma týdne: ministr kultury Oto Klempíř představil návrh, podle kterého by se Česká televize a Český rozhlas od roku 2027 staly kapitolami státního rozpočtu. ČT by tak přišla o zhruba miliardu korun, ČRo o 400 milionů. Příspěvky by se od roku 2028 valorizovaly maximálně o 5 % ročně. Co by to v praxi znamenalo? Zkrácení tvorby, méně programů, možná i propouštění. Detailní rozbor najdete na Lupa.cz.

Není to poprvé, nebude to zřejmě naposledy a zřejmě je jasné, jak to celé dopadne. Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš se neshodují — tentokrát na tom, zda zůstane zastropování u zdravotních zaměstnaneckých benefitů. Babiš na tripartitě mluvil o zrušení limitu, ministerstvo financí ale trvá na opaku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje změnu, která by pokuty za švarcsystém přesunula výhradně na zaměstnavatele. Pracovníci samotní by sankci nenesli — resort argumentuje tím, že jejich podíl na škodlivosti jednání je minimální a v praxi jsou stejně trestáni jen výjimečně.

V Brně byl tento týden oficiálně spuštěn provoz národní kvantové sítě CZQCI, která propojí Prahu, Brno a Ostravu. Jde o technologii pro takzvanou kvantovou distribuci klíče — zjednodušeně řečeno ochranu dat před útoky budoucích kvantových počítačů. Problém? Financování na další rozvoj není zajištěné a hrozí, že Česko v evropském srovnání zaostane.

Začínáme pozdě a investujeme příliš opatrně. To jsou podle webu Měšec nejčastější problémy Čechů, kteří spoří na penzi ve třetím pilíři. Výsledek? Konečná částka je zbytečně nízká. Kdo by chtěl vědět, co s tím, najde konkrétní rady tamtéž.

Žít roky s bolestí, které nikdo nerozumí, je vysilující — nejen fyzicky. Algeziolog Šimon Kozák popisuje, jak takoví pacienti bývají frustrovaní, naštvaní a v depresi, a proč je součástí léčby i vnitřní smíření s nemocí.

„Psychologů je málo a těch, kteří by se dokázali postarat o pacienty s chronickou bolestí ještě míň. Je to velmi náročné a vyčerpávající. Myslím, že je i v naší medicíně velký problém, kdo se o tyto pacienty může dobře starat. Komunitní psychologická péče v Česku nějak funguje, ale pro stacionáře a různá taková pracoviště, kam by ten pacient mohl docházet a měl tam zajištěnou erudovanou péči, pokrytí není ideální,“ říká Kozák v rozhovoru pro Vitalii.

Tomáš Kučva studoval práva, pak si otevřel únikové hry, covid mu je zavřel a on se při rekonstrukci bytu zamiloval do výroby akustických panelů. Dnes je prodává i do USA. Příběh o třech útěcích (a jednom úspěchu) najdete na Euru.

Co stojí ještě za přečtení: