Hlavní obsah
Věda a historie

Japonské meteorologické satelity úspěšně měřily teploty na Venuši

Foto: Ilusttrační/Freepik

Data z japonských meteorologických družic Himawari 8 a 9 byla úspěšně použita k monitorování časových změn teploty na vrcholu oblaků Venuše. Odhalily neviditelné vzorce v teplotní struktuře.

Článek

Vědci pod vedením Tokijské univerzity shromáždil infračervené snímky z let 2015–2025. Díky tomu se jim podařilo odhadnout teploty jasu v denním až ročním měřítku. Výsledky ukázaly, že meteorologické družice můžou sloužit jako další oči pro přístup k  diagnostice atmosféry planety Venuše.

Díky jejich pohybu ve vesmíru by mohly doplnit budoucí pozorování z planetárních misí a pozemních dalekohledů.

Obě družice, které byly vypuštěné v letech 2014 a 2016, byly vyvinuté za účelem monitorování globálních atmosférických jevů pomocí multispektrálních pokročilých zobrazovacích zařízení Himawari (AHI).

Foto: ©2025 Nishiyama a kol. CC-BY-ND

Fotografie se zvětšenými výřezy ukazuje, jak malá je Venuše v zorném poli pozorovacích satelitů. Navzdory tomuto omezení můžou vědci stále shromažďovat užitečná data.

Pozorování časových teplotních změn ve vrcholcích oblaků Venuše je nezbytné pro pochopení její atmosférické dynamiky a souvisejících jevů, jako jsou tepelné přílivy a vlny planetárního rozsahu.

Foto: ©2025 Nishiyama a kol. CC-BY-ND

Pokročilé kamery Himawari měří teplotu Venuše v několika infračervených pásmech a ukazují časovou variabilitu v průběhu pozorovacího období.

Víme, že atmosféra Venuše vykazuje roční změny v odrazivosti a rychlosti větru, nicméně žádná planetární mise neuspěla v nepřetržitém pozorování déle než 10 let, kvůli délce jejich životnosti. Pozemní pozorování můžou přispět k dlouhodobému monitorování, ale jejich pozorování mají omezení kvůli zemské atmosféře a slunečnímu záření během dne.

Meteorologické družice se na druhou stranu zdají být vhodné k zaplnění této mezery díky své delší životnosti. Družice Himawari 8 a 9 mají plánovaný provoz do roku 2029. AHI umožňují vícepásmové infračervené pokrytí, které bylo dosud u planetárních misí omezené, což je nezbytné pro získávání teplotních informací z různých výšek, spolu s nízkým šumem a častým pozorováním.

Tato metoda poskytne cenná data pro vědu o Venuši, protože kolem Venuše nemusí být žádná jiná kosmická loď až do dalších planetárních misí, které jsou v plánu kolem roku 2030.

Zdroje:

Podle tiskové zprávy Rohana Mehra, Tokijská univerzita

Katedra věd o Zemi a planetách - https://www.eps.su-tokyo.ac.jp/en/
Postgraduální škola věd - https://www.su-tokyo.ac.jp/en/index.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz