Článek
Hansenova choroba, známá jako lepra nebo také malomocenství, je chronické onemocnění, které může vést k fyzickému postižení. Dnes existuje ve více než 100 zemích a ačkoli je infekce léčitelná, přístup k léčbě se značně liší v závislosti na socioekonomických podmínkách.
Čtyřiadvacetiletý muž trpící malomocenstvím. Fotografie pro Leloirovu monografii o malomocenství s názvem „Traité pratique et théorie de la lèpre“, publikovanou v roce 1886.
Nahlédnutí do dopadu této nemoci na zdraví populace v minulosti v Evropě a Asii poskytují historické texty.
Absence těchto charakteristických změn v předkontaktním americkém kontextu dosud naznačovala, že lepra byla jednou z mnoha nemocí zavlečených na kontinent v koloniálním období. Poté postihovala nejen lidi, ale dokonce i pásovce.
Z genetického hlediska je Hansenova choroba způsobena buď globálně dominantní bakterií Mycobacterium leprae, nebo nově identifikovaným a vzácným druhem Mycobacterium lepromatosis. Nález M. leprae z archeologických kostí v Evropě naznačuje, že nemoc vznikla v Eurasii někdy během neolitu, asi před 7000 lety. Podobné odhady výskytu byly navržené i pro další známé nemoci, jako je mor, tuberkulóza a tyfus.
Starověká DNA se stala skvělým nástrojem, který vědcům umožňuje hlouběji prozkoumat nemoci, které podle nových studií mají v Americe dlouhou historii.
Kostra, která poskytla genom M. lepromatosis.
Tento patogen je příbuzný všem známým moderním formám M. lepromatosis, ale vzhledem k tomu, že je k dispozici tak málo genomů pro srovnání, je o něm stále se co učit. Tato studie ukázala, že patogen považovaný v moderním kontextu za vzácný, existoval v Americe už po tisíce.
Tato nemoc se v Chile vyskytovala již před 4000 lety. O těchto nemocech víme jen velmi málo, protože byly potlačeny náporem patogenů, které si s sebou později přinesli Evropané. Archeologický výzkum lidských kostí z předkontaktní Ameriky potvrzuje, že tato doba zdaleka nebyla bez nemocí, ale stopy na kostech často nejsou dostatečně specifické, aby je bylo možné přiřadit ke známé nemoci. Jakmile se objeví další genomy, vědci budou schopni zjistit další podrobnosti o její historii a lépe porozumět jejímu dnešnímu globálnímu rozšíření.
Stejný patogen byl nedávno objeven u veverek ze Spojeného království a Irska, ale v Americe dosud nebyl nalezen u žádného jiného druhu než u lidí. S tak malým množstvím dat je jeho původ stále záhadou. Nyní zbývá zjistit, zda nemoc vznikla v Americe, nebo zda se připojila k některým z prvních osadníků z Eurasie. Důkazy ale zatím naznačují, že má americký původ. Aby si vědci byli jisti, budou potřebovat více genomů z jiných časových období.
Zdroje:
