Článek
Liová vypráví bez velkých gest. O lásce, která se mění v kontrolu. O rodičích, kteří chtějí pro své děti to nejlepší, ale nedokážou přijmout, že jejich děti mohou chtít něco úplně jiného.
FILM, KTERÝ OTEVÍRAL DVEŘE
Dům byl celovečerním filmovým debutem Judit Bárdos, dnes Pecháček. A rovnou v hlavní roli Evy. Její výkon jí vynesl slovenskou národní filmovou cenu Slnko v sieti.
Jenže já mám s Domem spojený ještě jeden herecký objev.
Mariána Mitaše.
Právě v Domu, kde ztvárnil ženatého učitele Jakuba, mě poprvé opravdu zaujal. Natolik, že jsem si od té doby začal všímat prakticky všeho, v čem se objevil. A zdaleka nejen ve filmu.
V televizní tvorbě pro mě hraje prim seriál Nemocnica, v němž Mitaš ztvárňuje charismatického doktora Adama Ondruše. V poslední době mě baví také dvojice romantických seriálů Lásky v Istanbule a Vôňa mora. V obou se vrací jako slovenský velvyslanec Martin Skala – nejprve v Turecku, následně v Tunisku.
A když se vrátím k filmu, vedle Domu bych vyzdvihl především dva české bijáky z roku 2023: Němá tajemství Tomáše Mašína a Úsvit Matěje Chlupáčka.
Právě v nich podle mě naplno vyniká to, čeho si na Mitašovi tolik cením. Jeho herectví je úsporné, a přitom obrovské. Nepotřebuje okázalá gesta, dlouhé monology ani hlavní roli, aby na sebe strhl pozornost.
Marián Mitaš nepotřebuje velký prostor, aby ho bylo plné plátno.
V Němých tajemstvích dokázal být mimořádně působivý i v roli muže, kterému těžký úraz vzal schopnost komunikovat. V Úsvitu zase stačilo podstatně méně prostoru, aby jeho postava příslušníka kontrarozvědky zanechala výraznou stopu.
A když si uvědomím, že právě Dům byl jedním z prvních filmů, v nichž jsem ho mohl objevit, je pro mě dnešní výročí o to osobnější.
ÚSPĚCH, KTERÝ ZAČAL U SCÉNÁŘE
Scénář Zuzany Liové získal už v roce 2007 Cenu Krzysztofa Kieślowského. Hotový film měl světovou premiéru na Berlinale 2011 v sekci Forum a později získal Zlatého ledňáčka na festivalu Finále Plzeň.
Za pozornost stojí také práce lidí za kamerou. O obrazovou podobu filmu se postarali Jan Baset Střítežský a Juraj Chlpík, střih měla na starosti Anna Johnson Ryndová. Producenty byli Michal Kollár a Viktor Tauš.
V mé soukromé bilanci Českých lvů za rok 2011 získal Dům devět nominací a dvě vítězství.
Ale patnáct let po premiéře pro mě nejsou nejdůležitější čísla ani festivalová ocenění.
Je to příběh rodiny, v níž se láska a dobré úmysly mění v překážky. Režisérka, která dokázala natočit mimořádně vyzrálý debut. Judit Bárdos na začátku filmové kariéry.
A také vzpomínka na okamžik, kdy jsem objevil herce, jehož práci pozorně sleduji dodnes.
Někdy totiž film neotevře jen dveře do svého příběhu. Otevře nám také cestu k lidem, jejichž tvorba nás pak provází dlouhé roky.
