Článek
Sen, který vznikl v Sahelu
Velká zelená zeď je africká iniciativa, která má zadržet postup Sahary i sousedních pouští do okolního pásu. Myšlenka gigantického ekologického projektu zrála v hlavách afrických politiků a vědců dlouhá desetiletí, než se z ní stal oficiální plán s razítkem kontinentální organizace.
Prvotní vize představovala souvislý pás stromů široký patnáct kilometrů, jenž by se táhl od Atlantiku v Senegalu až k Džibutsku u Rudého moře. Celková plánovaná délka zelené stuhy přes africký kontinent činí osm tisíc kilometrů. Tehdy ještě nikdo netušil, že se o tom čísle bude o necelé dvě dekády později psát spíš jako o symbolu nesplněného slibu než o uskutečněném zázraku.
Do projektu se hned na začátku přihlásilo jedenáct sahelských zemí: Burkina Faso, Čad, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Senegal a Súdán. V roce 2010 byla založena Pan-Africká agentura pro Velkou zelenou zeď, která má strategicky koordinovat realizaci. Výčet zemí prozrazuje, že iniciativa od počátku spojovala státy s velmi rozdílnou ekonomickou silou, jazyky i politickými tradicemi do jednoho velkého a po pravdě řečeno bezprecedentního ekologického podniku.
Sahel
Velkolepé cíle do roku 2030
Do roku 2030 si projekt vytkl ozdravit sto milionů hektarů zdevastované půdy. Dalším z hlavních záměrů je zachytit 250 milionů tun uhlíku v zelené hmotě a v půdě. Vzniknout mělo i 10 milionů zelených pracovních míst.
Do roku 2030 by měla zelená zeď zlepšit potravinovou bezpečnost zhruba dvaceti milionům lidí v Sahelu.
Bilance po osmnácti letech
Osmnáct let od startu projektu vzniklo v zúčastněných státech přibližně tři miliony nových pracovních míst. Obnovou zatím prošlo 30 milionů hektarů degradované půdy, což zhruba odpovídá rozloze Filipín. Podle nejnovější analýzy je iniciativa hotová zatím jen z třiceti procent. Tahle čísla vypadají na první pohled působivě, ale pod povrchem se skrývají regiony, které sotva drží krok, a další, kde se sotva začalo.
Předseda summitu OSN o desertifikaci Alain Richard Donwahi otevřeně přiznal, že stanovený termín do roku 2030 nestihnou splnit. Hodnotící zpráva OSN z roku 2020 dokumentovala dokončení pouhých čtyř procent cílové rozlohy.
Peníze, které nedotekly do Sahelu
Bohatý svět iniciativě přislíbil přes 20 miliard dolarů, ale velká část slibů zůstala jen na papíře. Donoři po vyhlášení Akcelerátoru přidali na pokrytí finančních mezer dalších 19 miliard dolarů. Z této částky bylo do března 2023 reálně uvolněno pouze 2,5 miliardy dolarů.
Než se peníze ze zahraničí dostanou do dotčených zemí, musejí nejprve projít zdlouhavou procedurou schvalování. Tahle byrokratická cesta od slibu donora až k pokladně vesnické samosprávy dokáže trvat dlouhé měsíce a v té době už mají sazenice na poli často těžké období za sebou.
Sucho a křehké sazenice
V suchých částech Sahelu představuje obstaráním vody pro stromky náročný úkol pro celé komunity. Vesnice proto kopou tradiční jámy zvané zai a stavějí kamenné valy, které zachytí dešťovou vodu a brání odtoku. Tahle technika není žádný výmysl evropských inženýrů, ale tradiční pomůcka, kterou místní zemědělci znovu uvedli do života v odpovědi na zhoršující se podmínky.
V suché části Sahelu přežívá podle starších odhadů jen kolem dvaceti procent vysazených stromků. Nová terénní studie ze Senegalu zjistila, že z 36 zkoumaných oblastí byla zelenější než přirozeně jen jediná. Tahle propast mezi čísly v reportech a tím, co opravdu vyrostlo na pláni, je možná tou nejtvrdší lekcí celých osmnácti let snažení.
Pásmo pučů
Sahelská část Afriky si kvůli sérii vojenských převratů vysloužila přezdívku „pásmo pučů“. Burkina Faso, Mali a Niger byly po vojenských převratech vyloučeny z regionálního bloku ECOWAS. V zemi, kde se vláda mění každých pár let pod hlavní samopalu, se jen těžko prosazuje plán, jehož přínos se dá změřit až za desetiletí.
Naděje skrze Akcelerátor
V lednu 2021 odstartoval na summitu One Planet program nazvaný Great Green Wall Accelerator. Ten skok ve financích vypadal v médiích jako symbolické gesto, jenže v praxi narazil na ten samý zádrhel jako všechny předchozí pokusy dostat peníze tam, kde je jich potřeba. Francouzská rozvojová agentura AFD přidělila v období 2021 až 2024 na Akcelerátor téměř 501 milionů eur.
Zdroje:
https://movement.earth.org/post/great-green-wall-in-africa-just-4-complete-halfway-through-schedule-report
https://thegreatgreenwall.org/history
https://education.nationalgeographic.org/resource/great-green-wall/
https://www.afd.fr/en/actualites/africa-great-green-wall-cop16-desertification
https://greenly.earth/en-us/blog/industries/what-is-the-great-green-wall
https://news.mongabay.com/2025/03/collaboration-data-and-tracking-move-africas-great-green-wall-toward-its-goal/
https://geographical.co.uk/science-environment/will-africas-great-green-wall-ever-be-finished
https://www.devdiscourse.com/article/science-environment/2980833-africas-great-green-wall-faces-financial-hurdles-ahead-of-2030-deadline
https://e360.yale.edu/digest/great-green-wall-stalls
https://earth.org/the-great-green-wall-a-wall-of-hope-or-a-mirage/
Obrázek:
By Sevgart - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=98582280
„Welcome To The Sahel“ by ammar01uk is licensed under CC BY 2.0. Dostupné na URL: https://openverse.org/image/42bced73-6790-4c2f-a336-e88ff32e04b2?q=sahel+desert&p=40
