Článek
Pozvání, které nebylo nevinné
Už při prvních větách bylo cítit napětí. Mluvila hodně o sobě, o tom, jak se necítí dobře ve vlastním těle a jak ji to omezuje. Popisovala, jak dlouho o zákroku přemýšlí a jak moc jí to prý pomůže psychicky. Poslouchala jsem, ale pořád jsem netušila, kam tím míří. Když se konečně odhodlala říct, že by potřebovala půjčit peníze na plastiku, zůstala jsem zaražená. Chtěla několik desítek tisíc. Nešlo o malou částku a nešlo ani o akutní zdravotní problém.
Okamžik, kdy mi to přišlo absurdní
Snažila jsem se zůstat klidná a řekla jsem, že peníze nepůjčuji a už vůbec ne na podobné věci. Ona ale pokračovala. Vysvětlovala, že to pro ni hodně znamená a že čekala, že jako rodina budu stát při ní. V tu chvíli mi to přišlo tak absurdní, že jsem se neudržela. Začala jsem se smát. Ne potichu a ne zdvořile. Byl to upřímný smích, který mi vyklouzl dřív, než jsem ho stihla zastavit. Řekla jsem, že mi přijde komické chtít cizí peníze na zkrášlování, když problém očividně není v těle, ale v hlavě.
Výsměch, který slyšeli i ostatní
Uvědomila jsem si, že mluvím nahlas, až když se lidé u vedlejších stolů otočili. Dodala jsem, že pokud si někdo nemůže dovolit plastiku ze svého, možná by ji vůbec neměl podstupovat. Smála jsem se dál, protože mi to celé přišlo jako špatný vtip. Její výraz se změnil během vteřiny. Zrudla, sklopila oči a bylo vidět, že by se nejraději propadla. Snažila se něco říct, ale slova se jí zamotala. V tu chvíli bylo jasné, že jsem ji ztrapnila veřejně a bez milosti.
Co následovalo po kávě
Setkání skončilo rychle. Zaplatila a beze slova odešla. Od té doby se ke mně chová odtažitě. Na rodinných akcích se mi vyhýbá a dává si pozor, aby se mnou nemusela mluvit. Bratr mlčí, ale napětí je cítit. Neomluvila jsem se. Ne proto, že bych byla pyšná na svůj výsměch, ale proto, že odmítám nést odpovědnost za situaci, do které mě někdo vědomě zatáhl. Nepřišla jsem na kávu proto, abych financovala cizí nespokojenost.
Když si na ten smích vzpomenu, vím, že nebyl hezký. Ale byl upřímný. A možná přesně ten okamžik ukázal víc, než by dokázal jakýkoli klidný rozhovor.
