Hlavní obsah
Názory a úvahy

Úkol z matematiky pro ZŠ v Kamenici: Kolik peněz unese starosta na zádech?

Foto: ilustrační foto, AI

Asi takto by vypadalo 630 milionů korun v hotovosti. Jen by to nebyly stodolarovky, ale tisícikoruny. Vážily by přes půl tuny. U koho asi měl tento nepředstavitelný balík peněz skončit?

Donedávna jsem si myslel, že Kamenice je malá obec a řeší své drobné problémy. Projekt Nový Těptín, předložený starostou na jednání zastupitelstva 25. září, mne vyvedl z iluzí. Nejde o vysokou matematiku, ale o hodně peněz. Brutálně mnoho.

Článek

Fakta jsou jednoduchá. Na jednání zastupitelstva Kamenice 25.9.2024 předložil pan starosta Čermák žádost společnosti Apcor s.r.o o zahájení procesu změny územního plánu. Pokud by ke změně došlo, 10,5 hektaru, tedy 105 000 mpozemků, by bylo změněno z nestavebních na stavební.

Odhad celkového zisku pro majitele pozemků je jako školní příklad z matematiky pro čtvrťáka. Stojí-li jeden m2 nestavebního pozemku v Kamenici kolem 500 Kč, po změně na stavební jeho cena vzroste na řekněme 6 500 Kč. Tedy 6 000 Kč zisku za každý čtvereční metr. A teď nepoplést tu spoustu nul: 6 000 × 105 000 = 630 000 000. Ano, 630 milionů korun českých.

Enormní rozměr tohoto projektu přiznává ostatně i starosta Čermák, který v listopadovém Zpravodaji uvádí: „Právě kvůli velikosti… jsme odmítli …projekt.“

Na důvody, proč jednotliví zastupitelé hlasovali jednohlasně proti, je třeba se zeptat každého z nich. Ti, se kterými jsem hovořil, uváděli mnoho jiných pochybností. Být zastupitelem, mé otázky k projektu by byly zejména:

1. Společnost Apcor má základní jmění pouhých 200 tisíc korun. Přesto je v projektu uvedena jako vlastník většiny pozemků. Nutně tedy prostředky na tyto pozemky musela získat jinde. Kde? Jaké jsou zdroje financování? A nejsou to prostředky malé, protože 12 hektarů i jen nestavebních pozemků po 500 korunách by stálo 60 milionů. Odkud jsou peníze a kdo jsou lidé za Apcorem?

2. Odhadovaných 630 milionů, které by po schválení změny územního plánu na zhodnocení pozemku jejich majitel vydělal, jsou více než výdaje obce na čtyři roky. Celý rozpočet, tedy platy úředníků, opravy silnic, sociální výdaje, podpora důchodců, odpady, všechno. Na celé čtyři roky. Tedy, s těmito penězi bychom mohli čtyři roky vydávat dvojnásobek. Nebo osm let o polovinu více, tak obrovské peníze to jsou. Jakou část z této částky předjednal pan starosta, že skončí v obecním rozpočtu?

3. A především: platí stejná možnost pro každého? Mohu si koupit louku 1 000 m2 za půl milionu, požádat o změnu územního plánu a zhodnotit svou investici dvanáctinásobně? Může to udělat každý majitel louky či pole v Kamenici? Pokud takový návrh pošlu panu starostovi, předloží ho k projednání zastupitelstvu? Platí pro občany, co platí pro tajemné developery?

Názor na to, oč zde ve skutečnosti šlo, si každý může udělat sám. Díky Bohu za zastupitele, kteří návrh jednomyslně smetli.

Následná komunikace starosty v článku v listopadovém Zpravodaji mne uvádí v úžas. Pan Čermák zde tvrdí, že zastupitelstvo schválilo odmítnutí návrhu jednomyslně. To znamená že on se se přidal k zastupitelům, kteří návrh odmítli, přestože byl sám jeho předkladatelem? Dělá si z nás starosta dobrý den? Nebo opravdu předkládá návrhy, které mu byly doručeny, ale které si neprostudoval, nerozumí jim nebo dokonce se kterými sám nesouhlasí?

Nebudu spekulovat o tom, co pan starosta zamýšlel. Věřím, že se k článku vyjádří a vysvětlí, proč předkládá návrhy, proti kterým později sám hlasuje. A možná odpoví na mé otázky výše a zahájí tím veřejnou diskusi o našich (zřejmě velmi rozdílných) názorech na to, co by mělo být povinností profesionálního (tedy občany placeného) představitele obce.

Nejsem jediný, kdo soudí, že starosta, který se o něco podobného pokusil, naprosto ztratil jakoukoliv důvěru a ve svém úřadu měl skončit tentýž večer. Pokud se jej nepodaří odvolat, bude do voleb třeba pečlivě hlídat každý jeho krok. Petice proti dalším developerským projektům, kterou rozjel ing. Pavel Šotola, mi hovoří z duše, a rád se připojím.

Celý tento příběh o obrovské hromadě peněz mi připomněl pověst o zkáze klášterního kostela v Sedleci během husitských válek. Když ke klášteru přitáhli táborité, dalo se čekat, že jako obvykle chrám vydrancují a vypálí. Mniši prý ale úpěnlivě prosili Žižku, aby jejich svatostánek neničil. Vojevůdce měl asi slabou chvilku. Překvapivě se slitoval a přikázal kostel ušetřit. Jeden z horlivců v jeho armádě však neposlechl, a přesto ho zapálil. Jan Žižka dal vyhlásit, že ten, kdo tak učinil, dostane zlato. Spoustu zlata. Když se viník přihlásil o odměnu, rozlícený Žižka přikázal zlato roztavit a nalít mu ho do hrdla.

Možná zastupitelé měli rozhodnout, že starostův návrh schválí a v úřadu jej ponechají, když peníze, které mohl kdosi vydělat, dokáže z Těptína na vlastních zádech odnést.

Tomáš Čech, Kamenice-Nová Hospoda

tomas@cech.us

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám