Článek
První setkání s novým autem
Dcera nám už před pár dny říkala, že její přítel si koupil nové auto. Byl na to pyšný, šetřil prý na něj několik let a teď si chtěl udělat radost. Já se těšila, že ho pochválíme, že mu to udělá dobře. Místo toho se z toho stala trapná scéna, kterou si pamatuje celá ulice.
Když přijeli, slyšela jsem už z dálky, jak manžel pronáší cosi o „plastovém zázraku“ a „městském autíčku pro ženské“. Stála jsem na zápraží a cítila, jak se mi svírá žaludek. Dceřin přítel vystoupil s úsměvem, ale ten mu okamžitě ztuhl.
Trapná scéna před domem
Manžel obešel auto, nakukoval dovnitř a smál se: „Tohle má být nové? Za ty peníze bych čekal aspoň pořádný motor.“ Sousedé, kteří právě sekali trávu nebo stáli opodál, se začali usmívat. Mně bylo do breku. Nešlo ani tak o to, že by to auto bylo něco výjimečného, ale o to, že můj muž musel mít poslední slovo a ztrapnil mladého kluka před lidmi.
Dcera zrudla, popadla kabelku a beze slova vešla do domu. Já jsem se snažila situaci zachránit, tak jsem se usmála a řekla, že auto vypadá moc pěkně a že se určitě dobře řídí. Ale bylo pozdě. Přítel se omluvil, že musí jet, a během pár minut odjel.
Následky jednoho výsměchu
V domě bylo ticho. Dcera se na otce podívala s pohledem, který jsem u ní už dlouho neviděla. „Tys to zase musel zkazit,“ řekla jen a zavřela se v pokoji. Manžel se tvářil, že nic neudělal, a pustil si televizi. Když jsem se ho zeptala, proč to udělal, odpověděl, že si jen dělal legraci. Jenže legrace to nebyla.
Večer mi dcera řekla, že její přítel se cítil hrozně ponížený a že už k nám asi jen tak nepřijede. Prý nečekal, že se dospělý chlap bude chovat jako školák, který potřebuje někoho zesměšnit, aby se cítil důležitě.
Když hrdost převálcuje empatii
Od té doby mezi nimi panuje napětí. Dcera otci nevolá, nepíše, a když přijede, snaží se být co nejkratší dobu doma. Manžel se sice snaží tvářit, že mu to nevadí, ale vidím, že ho to trápí. Jen to nikdy nepřizná. Raději by se udusil, než aby řekl, že to přehnal.
Já na ten den nemůžu zapomenout. Pořád vidím ten zaražený pohled mladého muže, který chtěl jen ukázat něco, na co je hrdý. A slyším manželův smích, který všechno zničil během pár vteřin.
Ticho po bouři
Před pár dny jsem zahlédla to auto znovu. Stálo u obchodu a dcera seděla na sedadle spolujezdce. Smáli se. Bylo mi to líto i hezky zároveň. Aspoň někde našel pochopení. U nás doma zatím vládne ticho, které říká víc než jakákoliv omluva.
