Dlouho přehlížený lidský orgán se teď jeví jako možná cesta k lepší imunitě a delšímu životu

Mezi plícemi a tepnami hrudníku, schovaný hned za hrudní kostí, leží malý dvoulalokový orgán, který lékaři po staletí považovali za zbytečný kus tkáně. Po většinu lidských dějin stál na okraji zájmu medicíny a tradiční učebnice mu věnovaly jen pár řádků mezi srdcem a plícemi. Brzlík je malá žláza lymfatického systému uložená v horní části hrudníku v prostoru mezi plícemi nazývaném mediastinum, hned před a nad srdcem. Dosahuje největší hmotnosti během puberty, kdy váží přibližně jednu unci. Pak začne pomalu mizet, ale jeho stopa na zdraví člověka zůstává čitelná po celý zbytek života.

Brzlík je zároveň součástí endokrinního systému a vylučuje hormony jako thymopoietin, thymosin nebo thymulin, jež pomáhají s tvorbou a fungováním specializovaných T-buněk. To z něj činí mnohem víc než jen pasivní depo buněk, jak se odborníci dlouho domnívali.

Funkci brzlíku objevil v roce 1961 v Londýně Jacques Miller, který tehdy zkoumal leukémii u myší. Před jeho objevem byl orgán znám pouze jako hřbitov bílých krvinek, jenže Miller dokázal, že brzlík T-lymfocyty naopak sám vyrábí a posílá je do organismu, aby v něm bojovaly s infekcemi.

Ve své nejaktivnější fázi před a během puberty produkuje brzlík T-buňky, kriticky důležitý typ bílých krvinek, které pomáhají tělu bojovat s infekcemi. Imunolog Andri Lemarquis z amerického City of Hope tento proces přirovnává ke školnímu vzdělání: T-buňky podle něj v brzlíku absolvují nejdřív „mateřskou školku“, kde se mohou množit, a pak „vysokou školu“, na níž jsou vyřazeny ty, které by mohly napadat vlastní tkáně.

Po pubertě se brzlík postupně zmenšuje a tukově degeneruje v procesu zvaném thymická involuce, takže v dospělosti vypadá pod skenerem prakticky neviditelný. Otázkou je, co tato dramatická proměna znamená pro celkovou imunitu a jak rychle ke ztrátě dochází. Vědci z WEHI a partnerských center Fred Hutch a Memorial Sloan Kettering objevili dva nové typy buněk, které v brzlíku stárnoucích myší tvoří shluky podobné jizvám a brání orgánu v regeneraci.

Počet nových T-buněk v těle podle Graye výrazně klesá hned po pubertě bez ohledu na to, jak je člověk fyzicky zdatný. Tato zpráva může znít rezignovaně, výzkum posledních let ale otevírá nový pohled na to, jak se s úbytkem dá pracovat. Buněčná bioložka Paola Bonfanti z londýnského Francis Crick Institute upozorňuje na paradox: brzlík obsahuje kmenové buňky srovnatelné s kožními, přesto stárne jako jeden z nejrychlejších orgánů v těle.

Klíčový obrat přinesla shoda náhod během pandemie covidu-19, kdy se hematoonkologové z Massachusetts General Hospital nemohli vrátit do laboratoře a hledali projekt, který by zvládli na dálku. Vědci tehdy obrátili pozornost k archivním databázím nemocnice a začali se ptát, co lze z desítek tisíc karet vyčíst. Tým analyzoval data 1 420 pacientů, kteří podstoupili odstranění brzlíku, a srovnal je s 6 021 kontrolními pacienty po podobných kardiochirurgických operacích v období od ledna 1993 do března 2020. Po pěti letech od operace dosahovala úmrtnost ze všech příčin u skupiny bez brzlíku 8,1 procenta oproti 2,8 procenta u kontrolní skupiny, riziko rakoviny pak 7,4 procenta oproti 3,7 procenta. Tyto výsledky obrátily pohled lékařů na chirurgické zákroky, při kterých se orgán dosud rutinně odstraňoval.

Tři roky poté zaměřil pozornost na brzlík také tým Huga Aertse, ředitele Programu umělé inteligence v medicíně v Mass General Brigham. Skupina sáhla po obrazových databázích, které medicína měla po ruce už řadu let, jen je nikdo neuměl tímto způsobem přečíst. Algoritmus jeho skupiny analyzoval hrudní CT skeny více než 25 000 dospělých z národní studie screeningu rakoviny plic a 2 500 účastníků dlouhodobé Framinghamské srdeční studie. Lidé s vysokým skóre thymického zdraví měli zhruba poloviční riziko úmrtí, o 63 procent nižší riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin a o 36 procent nižší riziko vzniku rakoviny plic ve srovnání s těmi, kdo měli skóre nízké.

Druhá studie ze stejného čísla Nature porovnala skeny a výsledky více než 1 200 pacientů léčených imunoterapií, u nichž zdravější brzlík znamenal o 35 procent nižší riziko progrese nádoru a o 44 procent nižší riziko úmrtí. To dalo onkologům do rukou nečekaný argument, proč by se měli na brzlík dívat i u dospělých pacientů s nádorem. Aerts otevřeně mluví o tom, že brzlík byl po desetiletí přehlížen a mohl by být chybějícím dílem skládačky, která vysvětluje, proč lidé stárnou různě rychle a proč u některých pacientů selhává léčba rakoviny.

Z analýzy vyplynulo také to, že chronický zánět, kouření a vyšší tělesná hmotnost se pojí s horším stavem brzlíku, což naznačuje vliv životního stylu na imunitní odolnost. Sami autoři však upozorňují, že jde o korelaci, nikoli prokázanou příčinu, a že zobrazovací metoda ještě není připravena na rutinní klinické použití. Imunoložka María Mittelbrunn ze Španělské rady pro vědecký výzkum doplňuje, že několik vědeckých linií se postupně shoduje na tom, že právě imunita zprostředkovaná T-buňkami je klíčem k zdravému stárnutí. Pokud je brzlík opravdu tak důležitý, otevírá se otázka, zda se jeho útlum dá zpomalit nebo dokonce zvrátit.

První pokus pokusit se brzlík cíleně omladit u lidí proběhl v rámci americké klinické studie TRIIM v letech 2015 až 2017, do níž bylo zařazeno devět zdravých mužů ve věku 51 až 65 let. Šlo o pilotní experiment na pomezí konvenční endokrinologie a smělých úvah o reverzi biologického stárnutí. Účastníci dostávali kombinaci rekombinantního lidského růstového hormonu, dehydroepiandrosteronu a metforminu a po roce léčby vykazovali podle epigenetických hodin průměrně o 2,5 roku nižší biologický věk. Scaddenovi vědci paralelně vyvinuli jednoduchý krevní test, který odhalí drobné kousky DNA, jež zůstávají jen v čerstvě vyrobených T-buňkách, a poskytují přesné měřítko, kolik nových obránců brzlík právě tvoří. Epigenetické hodiny GrimAge, které dokáží odhadnout délku života, ukazovaly u účastníků dvouletý pokles biologického věku, jenž přetrvával ještě půl roku po skončení léčby.

Zdroje:

Boston Globe: https://www.bostonglobe.com/2026/05/03/nation/bodys-most-mysterious-organ-may-play-key-role-in-longevity-cancer/

Cleveland Clinic: https://my.clevelandclinic.org/health/body/23016-thymus

WEHI (Jacques Miller): https://www.wehi.edu.au/about/history/jacques-miller/

WEHI (Gray & Zhao study): https://www.wehi.edu.au/news/new-clue-into-the-curious-case-of-our-ageing-immune-system/

Scientific American: https://www.scientificamerican.com/article/this-overlooked-organ-may-be-more-vital-for-longevity-than-scientists/

Bench Press / MGB Research blog: https://mgriblog.org/2026/04/29/how-the-thymus-a-once-overlooked-organ-is-quietly-influencing-cancer-risk-and-longevity/

ASCO Post (Kooshesh et al., NEJM 2023): https://ascopost.com/news/august-2023/risk-of-death-cancer-and-autoimmune-disease-among-patients-undergoing-thymectomy/

Mass General Brigham press release: https://www.massgeneralbrigham.org/en/about/newsroom/press-releases/thymus-critical-to-longevity-and-cancer-treatment

Harvard Gazette: https://news.harvard.edu/gazette/story/2026/03/thymus-may-be-critical-to-adult-health/

Aging Cell (Fahy et al., TRIIM trial): https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6826138/

Obrázek

Autor: Dr. Roshan Nasimudeen – Government Medical College, Kozhikode, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=63354092