Článek
Změna dodavatele není nezávislost
Fakta jsou jasná: ruský plyn jsme z velké části nahradili. Místo plynovodů z východu teď do Evropy připlouvají tankery se zkapalněným plynem z USA, Kataru nebo Alžírska. Technicky vzato je to diverzifikace. Prakticky vzato jsme ale jen přesunuli závislost jinam.
Dřív jsme záviseli na rozhodnutích Kremlu. Teď závisíme na rozhodnutích Washingtonu, Dauhá nebo na cenách na světových trzích s LNG. Nevyrábíme si vlastní energii, jen ji kupujeme od jiných prodejců. A to není totéž jako být nezávislý.
Samozřejmě chápu, proč ta změna proběhla. Rusko se ukázalo jako nespolehlivý a nebezpečný partner. Odejít od ruského plynu bylo správné rozhodnutí. Ale prezentovat tento krok jako dosažení energetické bezpečnosti mi připadá zavádějící.
Nové závislosti, nová rizika
Američtí producenti LNG jsou soukromé firmy. Jejich prioritou je zisk, ne evropská bezpečnost. Když se ceny v Asii zvednou, tankery prostě poplují tam. Už se to stalo. A co teprve politické změny. Co když příští americká administrativa rozhodne, že domácí trh má přednost?
Katar je autoritářský stát s vlastní zahraniční politikou a vlastními zájmy v regionu. Naše závislost na něm nám dává menší vyjednávací prostor v otázkách lidských práv nebo regionálních konfliktů. To není konspirace, to je prostá geopolitická realita.
Navíc - LNG je dražší než plyn z potrubí. Tu cenu platíme my všichni na účtech za energie. Platíme ji i v konkurenceschopnosti evropského průmyslu. To není kritika rozhodnutí odejít od Ruska, jen konstatování, že ten přechod má svou cenu a nejsme ještě zdaleka v cíli.
Co by znamenala skutečná bezpečnost
Skutečná energetická bezpečnost by vypadala jinak. Znamenala by masivní investice do obnovitelných zdrojů, do jaderné energetiky, do úložišť energie, do modernizace sítí. Znamenala by, že podstatnou část spotřeby pokryjeme z vlastních zdrojů.
Něco z toho se děje. Solární a větrné kapacity rostou. Mluví se o nových jaderných blocích. Ale tempo je pomalé a dlouhodobá strategie často ustupuje krátkodobým politickým zájmům. Plánovat na dvacet let dopředu je těžké, když volby jsou každé čtyři roky.
Proč si lžeme do kapsy
Nemám problém s tím, že jsme odešli od ruského plynu. Mám problém s tím, jak se ta změna komunikuje. Jako by stačilo vyměnit dodavatele a problém je vyřešen. Není.
Dokud většinu energie dovážíme, jsme zranitelní. Změnila se jen podoba té zranitelnosti. Místo jednoho velkého rizika máme teď několik menších. To je lepší, ale není to bezpečnost.
Byl bych radši, kdyby politici říkali pravdu: udělali jsme důležitý první krok, ale před námi je ještě dlouhá cesta. Místo toho slyším triumfální prohlášení o dosažené nezávislosti. A to mi nepřipadá férové vůči lidem, kteří platí vyšší účty a zaslouží si vědět, za co vlastně platí.
Energetická bezpečnost Evropy zatím zůstává spíš cílem než realitou. A první krok k jejímu dosažení je přestat si namlouvat, že už jsme tam.
Zdroje
https://czechia.representation.ec.europa.eu/novinky-udalosti/novinky/eu-speje-k-uplnemu-ukonceni-sve-zavislosti-na-energii-z-ruska-2025-05-06_cs
https://www.blue-europe.eu/cs/analyza-a-vyzkum/kratke-analyzy-a-komentare/zavislost-evropy-na-ruskem-plynu-a-jeji-hluboke-dusledky/
https://www.hrot24.cz/clanek/energeticka-transformace-eu-afrika-plyn-HwJee
https://www.fondshop.cz/jak-geopoliticke-zmeny-v-evrope-ovlivni-ceske-prumyslove-firmy-a-ceny-energii
