Článek
Člověk by tak nějak očekával, že média budou o všem informovat. Jenže na to musí mít informace od zdroje, tedy nejlépe od ministerstva zahraničních věcí. Turisté v zahraničí totiž asi sledují sdělovací weby nejvíce. Jenže pan ministr na tiskovku nepřijde a místo toho novinářům sdělí: „My jsme neměli krizový štáb proto, abychom pak vykládali něco novinářům. Novináři nemají nárok na informace kdykoliv se jim zamane.“ Asi to těm nebohým českým turistům sděloval všem osobně. Takový malý mikromanagement. Zjevně na to neměl čas, protože se musel dovzdělávat studiem Rudého práva, aby se znalostmi vyrovnal mnohým svým ministerským kolegům, bývalým členům KSČ.
V roce 2024 Češi uskutečnili do zahraničí celkem asi 5,7 milionu cest trvajících 4 a více nocí. Tedy do toho nejsou započteny krátké přeshraniční cesty na nákupy, krátké služební cesty, ani domácí dovolené. Jaksi mi to vychází na více jak polovinu obyvatel naší spálené a zbídačené země, kteří v zahraničí trávili dovolenou delší než 4 noci. Samozřejmě těch lidí mohlo být méně, někteří cestovali vícekrát. Berme to jako statistiku.
Na stejných stránkách zjistíte, že celkový počet cest i s těmi tuzemskými byl přes 12 milionů (více jak jedna cesta na osobu). Z toho 5,35 milionu cest (necelá polovina) se ubytovala v hotelu a podobném zařízení. Fakt chudáci Češi.
Když se podíváte na večerní televizní zpravodajství, jak tam zpovídají ty naše turisty, kteří se již vrátili, či kterým se to nepovedlo, různých věkových skupin od batolat po důchodce, případně situaci popisuje studentka v Kuvajtu, tak si říkáte, kdo ty naše ožebračené občany sponzoruje? Vždyť přeci nemáme na chleba a ani slanou vodu a oni si takhle trajdají. Fakt se té České televizi už bude muset zatnout tipec, aby takhle neobjektivně veřejnost nemátla.
Nevědomky to ale bohužel prozradil i sám premiér (též bývalý člen KSČ) Andrej Babiš, když se opět ujal, jak je jeho zvykem, řízení celé záležitosti s návratem našich turistů a věci řízení státu přenechal asi svému kohoutovi: „Nám se hromadí strašně moc lidí v Dubaji,“ a pokračoval aby bylo vidět, že i jeho rodina trpí: „Moje žena je taky na Maledivách, poletí na Srí Lanku, potom do Singapuru a možná někdy přistane.“ Když se Poslanecká sněmovna začala smát, udeřil hřebíček na hlavičku: „Dělám toho dispečera, vždyť jste to chtěli.“
Tak si to shrňme. Máme turistickou mimosezonu, Blízký východ určitě nepatří k nejnavštěvovanějším destinacím českých turistů, přesto jich tam jsou momentálně tisíce. Myslím, že podobné množství bude v Karibiku, na Dálném východě, v Jižní Americe, o Evropě nemluvě.
Premiér v duchu politiky „vše pro naše lidi“ se osobně ujal kormidla záchranné akce. Ministr zahraničí řeší vlastní vzdělávání a novináře nepřímo peskuje, že ti naši lidi taky nemusí hned všechno vědět.
A celý vládní soubor si myslí, že není k pousmání.
