Článek
Nejprve se ozvaly špičky současné ministrovy partaje SPD, podobně jako onehdy špičky té komunistické, pokud se jednalo o nějakou známou osobu. Pak začali rozhořčení straníci a sympatizanti psát na sociální sítě odsuzující komentáře k výrokům pana ministra. Připomíná mi to dopisy uvědomělých výborů ROH (Revoluční Odborové Hnutí), stranických kolektivů a údernických pracovních čet v dřívějších dobách, které odsuzovaly jednání provinilce(ů), vyjadřovaly neochvějnou podporu politice strany a požadovaly pro odpadlíky přísné tresty, až po ten nejvyšší. Dnes by zjevně stačilo pouze vyloučení z SPD.
Následovala schůzka pana ministra s vedením strany a následná tisková konference, kdy nám předseda strany řekl něco o pomýlenosti ministra, že je vše jinak a že se to už nebude opakovat. Ministr vedle něj stál jak zmoklá slepice, jakoby se vrátil z výslechu na bývalé služebně Státní bezpečnosti v Bartolomějské, s kamennou tváří vše poslouchal, nic nenamítal. Bylo mu povoleno říci pouze „Dobrý den“.
Celá epizoda byla zakončena natočením potupných videí, kde se ministr za své skutky kaje a špičky strany vše uvádějí na správnou míru. To už mi připomíná předčítání zpaměti naučených proslovů budoucích odsouzených před soudem, kdy na sobě nenechali nit suchou. Drmolili naučený text, jak se nechali koupit západními imperialistickými centrálami, chtěli škodit socialistickému zřízení a nezaslouží si od pracujícího lidu nic jiného, než trest smrti. Tenkrát je měsíce „zpracovávali“ v kobkách věznic a hrozily jim mstou na rodině. Dnes stačilo pár hodin a určitě žádné drastické metody. Možná jsem naivní, ale to nejhorší, co mohlo pana ministra potkat, bylo odvolání z fleku a vyloučení ze strany pravdy, svobody slova a jasné demokracie. Ale možná se mýlím a pana ministra mohlo potkat i něco horšího, tedy opovržení spolustraníků a pro něj by to byl trest nejvyšší.
Představení bylo zakončeno. Pan ministr se vrátil na správnou stranickou cestu, jeho pomýlení pominulo, strana a vláda mu vše vysvětlila a on si kajícně uvědomil svůj omyl a dělá vše pro jeho napravení. Stranickou linii již bude neochvějně hájit. Ale pro jistotu jen v několika jasně daných oblastech. Do jiných nemá co promlouvat, jak mu nejvyšší zastánce svobody slova objasnil.
Oběti komunistické soudní mašinérie 50. let mi prosím prominou, že jsem je vzpomněl v této souvislosti a celé to trochu zlehčuji. Ale nemohu si pomoci, ta podoba je obrovská a je to další z mnoha taškařic, které vidíme v nepřetržitém sledu od letošních parlamentních voleb. A jako předsilvestrovská estráda je to dokonalé.
