Článek
Stačí si porovnat jeho výroky za posledních pár dnů. Počátkem května: „Je zbytečné každý rok projednávat pozici k euru, my euro nechceme. Příští vláda ať si to vyřeší v prvním čtvrtletí 2030, za nás není důvod o tom mluvit.“
A pak závistivě pokukuje po podmínkách v eurozóně když kritizuje ČNB za vysoké úrokové sazby: „Vyzývám guvernéra ČNB, aby snížil sazby. Nevidím důvod, proč občané a firmy v České republice platí o jedno procento vyšší základní sazbu než v eurozóně.“
To už pro mě bylo na hranici vyprsknutí kávy smíchy při ranní snídani. Tomu se říká ta nezávislost postavená na vlastnictví národní měny. Dalším krokem je už jen změna zákona o ČNB, roztočení tiskových strojů a nástup hyperinflace. Předvolební sliby o nižších úrokových sazbách hypoték se jaksi nedaří plnit. Možná by si lidé mohli začít ty hypotéky brát v eurozóně. Akorát to bude pro „naše lidi“ poněkud komplikovanější.
Dalším úsměvným momentem je náš dluh, který nás na úrocích stojí kolem 100 miliard ročně (a jak nám sdělila současná vláda, tak vinou vlády minulé se musí dále navyšovat). Naše země má ještě slušný mezinárodní rating AA3. A porovnejme to se Slovenskem. Rating o dvě třídy níže, skoro všechny ekonomické ukazatele horší než my, a půjčuje si na mezinárodních trzích za úroky o 1,5% nižší.
Při našem zadlužení asi 3,6 bilionu jsou ta 1,5% asi 54 miliard ročně. Vyhozené oknem. Paní ministryně financí by nám jistě exaktně spočítala kolik by se za to dalo pořídit nemocnic, škol a rychlobruslařských hal. A z toho nebude nic jenom proto, že máme „pevnost koruna“. Úžasná ekonomická logika současné vlády pro věrné voliče.
Jsem ohromen. Nejúsměvnější ale je, že oni v ANO tomu, co dělají a říkají, snad dokonce i věří. Ale intelekt je už o něčem jiném.
