Freddie Mercury: od Farrokha Bulsary k nesmrtelné rockové ikoně

Narodil se 5. září 1946 na Zanzibaru jako Farrokh Bulsara. Pocházel z rodiny párského původu a část dětství strávil v internátní škole v Indii. Tam mu spolužáci začali říkat Freddie. Kvůli výraznému předkusu se stal terčem posměchu a často se uzavíral do sebe. Učil se na klavír a ve dvanácti letech založil se spolužáky skupinu The Hectics. Jeho umělecké jméno tak spojilo přezdívku z dětství s příjmením, které si zvolil až později. Už tehdy se v jeho hudebních zájmech potkávaly různé vlivy, které později pomohly utvářet osobitý zvuk Queen.

V roce 1964 se politická situace na Zanzibaru prudce zhoršila. Po revoluci a násilnostech namířených mimo jiné proti arabským a indickým menšinám Bulsarovi ostrov opustili a přestěhovali se do Anglie. Sedmnáctiletý Freddie se ocitl v Londýně, který byl chladnější, rušnější a kulturně velmi odlišný od prostředí, v němž vyrůstal.

V Británii studoval umění a grafický design na Ealing Art College. Zajímal se o módu, výtvarné umění i hudební scénu, která se rychle měnila. Po škole se pohyboval mezi začínajícími kapelami a hledal cestu k vlastní hudební kariéře. Vystupoval například se skupinami Ibex a Wreckage. Vedle toho prodával použité oblečení na Kensingtonském trhu, kde se sblížil s Rogerem Taylorem.

V té době poznal kytaristu Briana Maye a bubeníka Rogera Taylora, kteří hráli ve skupině Smile. Freddie se s nimi spřátelil a pravidelně chodil na jejich koncerty. Když zpěvák Tim Staffell v roce 1970 skupinu opustil, Freddie se stal jejím novým frontmanem. Nebyl tedy neznámým fanouškem, který by se náhodou objevil u kapely a musel si své místo vyzpívat, jak naznačuje film Bohemian Rhapsody. S Mayem a Taylorem už měl blízký vztah a hudební spolupráci si společně představovali delší dobu.

Freddie se rozhodl, že Smile potřebuje nový název i novou podobu. Prosadil jméno Queen, které podle něj znělo vznešeně, výrazně a zároveň provokativně. Ostatní členové měli zpočátku výhrady, ale nakonec jeho návrh přijali. Freddie si také změnil příjmení Bulsara na Mercury.

Původ jeho uměleckého jména se vykládá různě. Jedna z teorií ho spojuje s textem písně My Fairy King, v němž se objevuje postava Mother Mercury. Změna jména souvisela s vytvořením nové pódiové identity — takové, která mohla být výrazná, teatrální a zcela podle jeho představ.

V roce 1971 se ke skupině přidal baskytarista John Deacon. Tím se ustálila sestava Queen, která zůstala pohromadě až do Mercuryho smrti. Freddie přispěl nejen hlasem a skladbami, ale také výtvarným citem. Navrhl známé logo kapely, v němž se objevují znamení zvěrokruhu všech čtyř členů.

Začátky nebyly snadné. Kapela koncertovala po britských univerzitách a nahrávala v časech, které jí zbyly po zavedenějších hudebnících. První album Queen vyšlo v roce 1973, ale okamžitý úspěch nepřineslo. Queen však měli jasnou představu o tom, jak chtějí znít i vypadat. Jejich hudba postupně spojovala rock, pop, operní prvky i propracované vícehlasé vokály.

Průlom přišel postupně. Queen si získávali publikum výraznými koncerty i skladbami, které se vymykaly běžným rozhlasovým formátům. Skutečný průlom na britské scéně přitom nepřišel díky masivní reklamě, ale kvůli nečekané souhře náhod. V březnu roku 1974, kdy kapela čerstvě uváděla na trh své druhé zvukově mnohem tvrdší a ambicióznější album Queen 2. Přesně v té době měl v nejsledovanější televizní show Top of the Pops vystoupit David Bowie. Ale když svou účast na poslední chvíli zrušil, produkce narychlo sáhla po Queen, kteří tak dostali jedinečnou šanci předvést svůj nový single Seven Seas of Rhye.

Freddie Mercury v tomhle hudebním dobrodružství nebyl jen zpěvákem: skládal, hrál na klavír a přinášel nápady, které posouvaly hranice toho, co mohla rocková píseň nabídnout.

Nejvýraznějším příkladem je Bohemian Rhapsody. Freddie ji napsal jako mnohadílnou skladbu, která se během několika minut proměňuje od klavírní balady přes operní sbor až po tvrdší rockovou pasáž. Nemá běžnou strukturu sloka–refrén a její délka byla pro rozhlasový singl nezvyklá. Přesto se z ní stal mezinárodní hit. Queen díky ní ukázali, že posluchači mohou přijmout i skladbu, která se odmítá držet zavedených pravidel.

Mercuryho autorský rukopis měl mnoho podob. Somebody to Love staví na mohutných vokálních harmoniích, které připomínají gospelový sbor. We Are the Champions se proměnila v hymnu vítězství a vytrvalosti, zatímco Don’t Stop Me Now zachycuje radostnou, téměř bezbřehou energii. V dalších písních se objevovala romantika, humor i okázalé divadelní gesto. Právě tato pestrost pomohla Queen oslovit publikum daleko za hranicemi tradiční rockové scény.

Každý člen kapely přitom přinášel vlastní skladatelské nápady. Mercury byl autorem některých z nejznámějších hitů, ale Queen jako celek tvořili čtyři výrazné hudební osobnosti. Brian May, Roger Taylor i John Deacon psali písně a přispívali k aranžmá. Díky tomu se jejich alba mohla pohybovat mezi různými styly, aniž by ztratila společnou identitu. Na jedné desce se vedle sebe mohly objevit tvrdý rock, taneční rytmus, balada i propracovaná vokální skladba.

Důležitou součástí zvuku Queen byly vícehlasé vokály. Členové kapely vytvářeli vrstvené harmonie, které působily jako sbor, a ve studiu je pečlivě skládali do hustých zvukových ploch. Kytara Briana Maye měla podobně osobitý charakter, dokázala být mohutná a řezavá, ale také jemná a melodická. Mercuryho hlas se nad tím vším pohyboval od citlivých, klidných pasáží až po mohutné refrény.

Jeho schopnost měnit hlasový výraz se naplno projevovala i naživo. Mercury mohl začít píseň téměř šeptem a během chvíle ji proměnit v dramatické vystoupení. K hudebnímu talentu přidával přesné načasování, práci s gesty a cit pro to, jak publikum vtáhnout do dění. Při koncertu dokázal zvednutím ruky nebo krátkým vokálním motivem vyvolat odpověď tisíců lidí. Diváci nebyli jen posluchači, stávali se součástí vystoupení.

Tato interakce nebyla na jeho koncertech pouhým efektem. Mercury pozorně sledoval reakce publika a podle nich pracoval s tempem i energií vystoupení. Zpěv, pohyb a kontakt s diváky tvořily jeden celek. Proto mohla kapela na velkém stadionu působit stejně bezprostředně jako v menším prostoru.

Jeho veřejná osobnost se lišila od soukromého života. Na pódiu byl extravagantní a odvážný, mimo něj si cenil soukromí a blízkých vztahů. Dlouholetou důležitou osobou v jeho životě byla Mary Austinová. Později si vytvořil také partnerský vztah s Jimem Huttonem. Mercuryho osobní svět zůstával před veřejností do značné míry skrytý.

Mercury měl pověst člověka, který nesnášel nudu a chtěl život prožívat naplno. Vedle hudby se zajímal o umění, módu, cestování a společenský život. Vystupoval v extravagantních kostýmech a rád kolem sebe vytvářel atmosféru výjimečné události. Jeho záliba v okázalosti se promítala do koncertů Queen, jejichž vystoupení často působila jako velké hudební divadlo.

Za tímto obrazem ale zůstával člověk, který si své soukromí pečlivě chránil. Zatímco jeho pódiovou podobu znaly miliony lidí, mnohé aspekty jeho osobního života si nechával pro úzký okruh přátel.

Dne 13. července 1985 vystoupili Queen na charitativním koncertu Live Aid na stadionu Wembley. Koncert měl pomoci při hladomoru v Etiopii a vedle Queen na něm vystoupila řada dalších slavných hudebníků. Každá kapela měla na pódiu jen omezený čas.

Queen dokázali svůj krátký set proměnit v jeden z nejpamátnějších okamžiků večera. Freddie navázal kontakt s desetitisíci lidí na stadionu i s diváky u televizních obrazovek. Publikum odpovídalo na jeho typické (Éo, Éo) a zapojovalo se do známých refrénů. Vystoupení ukázalo, jak silným nástrojem může být jeho charisma a jak přesně Queen dokázali spojit hudbu, pohyb a komunikaci s publikem.

Queen měli k dispozici přibližně dvacet minut a přesto se jejich vystoupení stalo jedním z vrcholů koncertu. Live Aid upevnil pověst kapely jako mimořádné koncertní síly a Mercuryho jako frontmana, který dokázal ovládnout i obrovský prostor.

V druhé polovině osmdesátých let začal Mercuryho zdravotní stav slábnout. Zatímco bulvární média spekulovala, zpěvák se veřejně k nemoci dlouho nevyjadřoval. Pokračoval v práci s Queen a snažil se rozhodovat o tom, co se o jeho zdraví dostane na veřejnost.

Kapela nahrála album Innuendo, které vyšlo v roce 1991. Přestože byl Mercury vážně nemocný, jeho hlas na nahrávkách zůstával silný a výrazný. Mezi skladbami, které se staly součástí posledního období Queen s Mercurym, byla i The Show Must Go On. Později se stala symbolem jeho odhodlání pokračovat v hudbě, i když mu ubývaly síly.

V listopadu 1991 vydal Mercury prohlášení, v němž potvrdil, že je HIV pozitivní a má AIDS. Následující den, 24. listopadu, zemřel ve svém domě Garden Lodge v londýnském Kensingtonu. Bylo mu 45 let.

Mercury pracoval s Queen až do posledních měsíců, kdy mu to zdravotní stav dovoloval. Po jeho smrti se Brian May, Roger Taylor a John Deacon vrátili k rozpracovanému materiálu a dokončili album Made in Heaven, které vyšlo v roce 1995. Nahrávky zachovaly Mercuryho hlas i po jeho smrti a připomněly, jak důležitou součástí Queen byl.

V dubnu 1992 se na stadionu Wembley konal Freddie Mercury Tribute Concert. Na pódiu se sešli členové Queen a řada známých hudebníků, aby vzdali zpěvákovi hold. Výtěžek koncertu pomohl založit organizaci Mercury Phoenix Trust, která podporuje boj proti HIV a AIDS.

Freddie Mercury prožil pouhých 45 let, ale jeho tvorba dál oslovuje nové generace posluchačů. Písně Queen znějí na koncertech, ve filmech i při společenských událostech. Jejich síla spočívá nejen v nezaměnitelném zvuku, ale i ve schopnosti vtáhnout posluchače do společného zážitku.

Příběh Farrokha Bulsary je příběhem proměny, kterou si sám utvářel, z chlapce ze Zanzibaru v sebejistého performera a z mladého přistěhovalce ve světovou hvězdu. Freddie Mercury dokázal spojit hudební talent, výtvarnou představivost a výjimečný cit pro publikum. Jeho hlas umlkl, ale písně, které po sobě zanechal, žijí dál.

Letos by slavil 80 let.

zdroje:

https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/stacilo-20-minut-mercuryho-koncert-podle-odborniku-nikdo-neprekonal?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

https://cs.wikipedia.org/wiki/Freddie_Mercury

https://medium.seznam.cz/clanek/epiwoman-freddie-mercury-ve-skutecnosti-se-jmenoval-uplne-jinak-150820

https://www.lidovky.cz/relax/lide/freddie-mercury-miloval-zivot-a-nesnasel-nudu.A111123_120517_lide_glu

https://herohero.co/zivotyslavnych/post/zivotyslavnychilxmsrdojewugqdmkwujjhvirqw

https://www.youtube.com/watch?v=QLBFgioQ3cI

Velmi děkuji za případnou podporu prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“. Je to silná motivace i závazek přinášet zajímavé a užitečné texty. Jako autoři vidíme pouze částku a čas transakce, nemůžeme proto poděkovat adresně. Částka 100 kč je ekvivalentem 2 500 zobrazení.