Článek
Velký rozruch ve společnosti vyvolala kontroverzní vyhláška ministerstva vnitra a ministerstva průmyslu a obchodu, podle které by museli poskytovatelé internetu dodávat informace o tom, jaké weby uživatelé navštěvují. Dodatkem má být také shromážďování IP adres. K informacím by poté měla mít přístup policie a zpravodajské služby.
Jak legitimní je však zacházení státu s celoplošným monitoringem občanů za záštitou boje proti dezinformačním a podvodným webům?
Na rovinu je potřeba říct, že policie a zpravodajské služby tímto získávají možnost monitorovat běžné lidi, a to bez soudního příkazu, což by mohlo vést k porušení samotného práva na soukromí. Ve hře je také selektivní prosazování práva, což v podstatě znamená, že si policie může vybrat, na koho se zaměří, a to například na základě politických či ideologických preferencí.
Velkým vykřičníkem však zůstává normalizování masového a celoplošného dohledu nad lidmi v případě, že by takové opatření prošlo. Právě tato vyhláška by mohla v budoucnu znamenat rozšíření restrikcí a dohledu nad občany, což je častou praktikou autoritářských režimů. Dále je také potřeba myslet na fakt, že v případě kybernetického útoku na struktury státu by mohlo dojít k úniku těchto informací do veřejného prostoru.
Jak ale řešit problémy s dezinformačními weby, které často útočí na demokratické pilíře státu? Je důležité připomenout, že celoplošné sledování je neefektivní a často neúčinné. Boj v kyberprostoru totiž ukazuje, že zločinci jsou schopni využívat nejmodernější technologie jako například VPN. K jejich odhalení je tedy monitorování běžných lidí zcela zbytečné. Vyšetřovatele také pravděpodobně zahrne obrovské množství irelevantních dat naprosto nepoužitelných pro vyšetřování reálných zločinů.
Kompromisním řešením by proto bylo bojovat proti internetovým výzvám 21. století všemi prostředky, ale ne na úkor svobody občanů. Jako řešení se nabízí například mezinárodní spolupráce technologií na odhalování nelegálního obsahu, nebo zpřísnění trestní legislativy. Klíčová je ale hlavně obecná informovanost obyvatelstva o hrozbách na internetu, aby byli samotní občané schopni pohybovat se v online prostředí i bez pomoci státu.
