Euro? Buďme hrdí a rozhodněme společně!

Diskuse o přijetí eura, která se rozhořela na začátku letošního roku, v České republice vyvolává řadu otázek a obav, a to nejen mezi obyčejnými lidmi, ale i mezi politickými a ekonomickými experty. Zatímco mnozí vnímají možnost vstupu do eurozóny jako krok správným směrem kvůli větší integraci s Evropskou unií a zlepšení ekonomických podmínek, existují také značné nevýhody a rizika, která by měla být pečlivě zvážena.

Jednou z hlavních obav je ztráta měnové flexibility, kterou Česká republika má jakožto země s vlastní měnou, českou korunou. Flexibilita v měnové politice umožňuje zemi rychle reagovat na vnitřní a vnější ekonomické výkyvy.

Korunu v novodobé historii vnímáme jako naše platidlo od roku 1919, kdy pár měsíců po vzniku první Československé republiky vešla v platnost. Odhlédneme-li od takové maličkosti, že naše bankovky jsou prostě i na pohled velmi pěkné a třeba taková tisícovka se stala v roce 2008 i nejhezčí bankovkou světa, je česká koruna minimálně více než dvě desetiletí stabilním a respektovaným platidlem ve středoevropském regionu. Také proto, že o jejím kurzu může spolurozhodovat Česká národní banka. Ta moudře odmítá v současnosti vstup do eurozóny. Ekonomicky naši zemi k přijetí eura dnes nic nenutí. Možná výměna koruny za euro může mít ovšem mnohem fatálnější následky. Zejména by Česká republika přišla o schopnost kontrolovat měnové podmínky v souladu s vlastními potřebami a prioritami.

Shrňme a podtrhněme. O vstupu do Evropské unie jsme před více než dvaceti lety rozhodli v referendu. Rozhodli jsme relativně svobodně bez fatálního mediálního tlaku. Řekli jsme ano. Bylo to rozhodnutí prospěšné.

Žádejme proto referendum i o možném konci naší koruny – tohoto posledního poměrně vlivného národního ekonomického nástroje – za nadnárodní měnu. Je to projev úcty k občanům, naší zemi i její historii. V neposlední řadě jde o odpovědnost k naší budoucnosti. Patřím mezi šedesát procent našich občanů, kteří podle průzkumu z minulého měsíce, o své měně rozhodnout svobodně chtějí. A svého demokratického práva se podobně jako oni nehodlám vzdát.