Článek
JP: Viděli jsme už vaše velkoplošné propagace. Tady v Náchodě na těch billboardech máte heslo „Tady jsem doma“. Řekněte mi, jak vnímáte domov?
TM: Já měl obrovskou výhodu, že jsem měl domov od rodičů. Takže ten výkop do života je zkrátka jednodušší, když máte opravdu domov. Mě v tom dětství trápilo, že mamka byla vychovatelka na intru v Hronově, pak v Novém Městě nad Metují, tak když já jsem přišel domů ze školy, tak ona už byla na cestě do práce. V tom dětství mi dost chyběla. Ten táta měl svou vlastní práci, jezdil v autoškole, opravoval auta, takže toho měl taky dost. Ale měli jsme fajn dětství a ty rodiče se snažily nám dát to, co jsme potřebovali a i to, co jsme si přáli.
JP: Vy jste hrdý Náchoďák. Jakým domovem je město Náchod?
TM: Já jsem na rok fungoval v Praze, kdy jsem byl čtyři dny v Praze a tři v Náchodě. Já když jsem jel z Náchoda do Prahy, tak jsem byl v depresi už cestou. Dlouho jsem točil i seriál pro televizi Barrandov, kdy jsem v sedm ráno jel na Barrandov, celý den točil a večer jsem vyrazil zpátky, kdy jsem přijel o půlnoci, dal dětem pusu na čelo a šel jsem spát. Vůbec jsem si je neužil, ale usínal jsem s tím, že spíme pod jednou střechou.
JP: Čím jsou pro Vás lidé v Náchodě?
TM: Mě obohacují. A to nejsou všichni moji kamarádi. Tím, že jsem tady vyrůstal a teď tady jsem 24/7, tak se s těmi lidmi potkávám. Teď jak rozvážíme ty plakáty, tak mi spoustu lidí volá, že ho chtějí taky. A tím si uvědomuji, kolik lidí jsem za těch 40 let potkal.
JP: 28. července před 110 lety začala 1. světová válka. Historici tvrdí, že před válkou to byla situace „koncert velmocí“, kdy se navzájem velmoci vyvažovaly. Nemáte pocit, že jsme ve stejné situaci?
TM: Myslím, že ta situace, která je teď, je napjatá. Jelikož já ji nevyřeším, já k ní můžu říct jen svůj názor. Jediný lék, který radím všem, je cestujte, dokud tem svět stojí. Ta situace je napjatá a některá česká média do nás ty nepříjemnosti ještě víc vkládá. My nejsme v centru dění války, ani neválčíme, zaplať pánbůh. Ve finále nechce válku nikdo kromě těch, kteří z ní profitují. Obyčejní lidé válku nechtějí.
