Článek
Tom: Když půjdeme úplně na začátek. Na váš začátek, to je dětství. Dnes jste člověk, který tady desítky let rozhodoval o tom, jakým směrem tam republika půjde. Nebo i názorově společnost. Řekněte mi, co byl v dětství ten první moment, jestli se to tak vůbec dá definovat, kdy jste si řekl, že by vás bavilo, mírně vyčnívat z davu.
Miloš: Kdepak. Já jsem byl v dětství, jako čtenář Káji Maříka pevně rozhodnut, že se stanu hajným, a to pokud možno v Brdských lesích. A pokud jsem se dostal k politice, tak proto, že z toho davu vyčnívali ti, které bych radši, trošku zatlačil dolů. Například Milouš Jakeš a mnozí a mnozí další jeho typu. A to mi zůstalo, takže já respektuji ty, kdo vyčnívají daleko víc než já a takových je hodně, ale nemám rád lidi kteří, jak bych to řekl, hrají svoji hru nad svoje poměry. Učeně se tomu říká: „Pane, vaše ambice jsou poněkud vyšší než vaše schopnosti“.
Tom: (zasměje se) Já myslím že jak vás mám za ty roky nakoukaného, tak asi největší kouzlo, které vám může leckdo závidět je to, že tomu člověku to upřímně, bez jakýchkoliv vulgarit a zlostí naservírujete, aniž byste ho urazil nějak prvoplánově. Tyhle schopnosti jsou po rodičích? Nebo jste si to vypěstoval studiem? Musel jste mít nějaký základ z domu, nebo to tak není?
Miloš: Poslyšte, ale já jsem vám to lichocení opravdu nezaplatil. To děláte zadarmo?
Tom: To dělám zadarmo. No, ono bude hůř pane prezidente, nebojte. Ale jak to začalo? Podle mě to dětství má obrovskej vliv, vytváří toho člověka.
Miloš: Takhle. V dětství mě politika nikdy nebavila. Bavilo mě číst, byl jsem takové přemoudřelé, individualistické, nešikovné dítě. Maminka mě vozila v kočárku do pěti let - ne že bych neuměl chodit, ale byl jsem líný chodit. Jak vidíte, tak mi to zůstalo a mám opět blízko kočárku.
Tom: (směje se) A já myslel, že jste nemocný a vám to vlastně vyhovuje.
Miloš: Ne, já předstírám, že nemůžu chodit, a oni mě to uvěřili. Znáte Švejka „Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande“, takže oni mě uvěřili a dali mi tento krásný vozíček.
Tom: Výborně, jste šikulín.
Miloš Zeman v Talkshow Tomáše Magnuska
Miloš: No, a tak jsem četl a četl, a tak jsem se pročetl tak zhruba do střední školy. To byl můj první kontakt s politikou. Tam byla taková fanatická mladá češtinářka, která milovala Komunistickou stranu a Marxismus-leninismus. A mimo jiné, v hodinách češtiny jsme měli vypracovat na knihu, kterou máme rádi. Já jsem tenkrát vypracoval knihu Karla Čapka a tam jsem mimo jiné zmínil Hovory s T. G. Masarykem. Nu a tato fanatická češtinářka, nebo spíš fanatická komunistka, protože češtinář nemůže být fanatický. Když máte rádi češtinu, tak to přeci neznamená, že jste fanatik. Ona tedy řekla ať udělám referát o Masarykovi. Vybavila mě takovou sbírkou brožurek jako „Masaryk - nepřítel dělnické třídy“ a podobně. Ale já, protože jsem měl strýce ve Zbraslavicích, který měl v knihovně všechny Masarykovy knihy, tak jsem si je pečlivě přečetl a udělal jsem pochvalný referát o Masarykovi. Díky tomu jsem dva roky nemohl jít na vysokou školu, češtinářka vynesla ortel, sblížil jsem se s dělnickou třídou, dělal jsem dva roky v kanceláři Tatry Kolín a poté mě vzali na dálkové studium VŠE. Ale proč vám to říkám? Můj první kontakt s politikou byl v podstatě vynucený.
Na celý rozhovor se můžete podívat na YouTube. Premiéra nového dílu každou středu ve 20:05 na TV Barrandov.
Zdroj: Tomáš Magnusek, TV Barrandov / Copywrighter: Pavel Vávra
