Hlavní obsah
Příběhy

Manžel je milionář, ale chce, ať kupuju nejlevnější máslo. Zvykla jsem si na život ve zlaté kleci

Foto: halayalex/Freepik.com

Když lidem řeknu, že je můj manžel milionář, většinou čekají příběh o luxusu. Jenže skutečnost je opačná. Peněz je dost, ale utrácení je zakázané slovo a já se naučila žít podle pravidel, která jsem si nikdy nevybrala.

Článek

Bohatý muž, chudý každodenní život

Můj manžel vydělal obrovské peníze vlastní hlavou. Je cílevědomý, pracovitý a neuvěřitelně disciplinovaný. Právě tahle disciplína ale nikdy neskončila. Přenesla se do našeho manželství i domácnosti. Peníze pro něj nejsou nástroj k pohodlnému životu, ale čísla, která se musí chránit. Každá koruna je podezřelá a každá radost z nákupu je podle něj slabost.

Máslo jako symbol

Pamatuju si úplně přesně chvíli, kdy mi poprvé řekl, že jsem koupila drahé máslo. Nešlo o výčitku nahlas, ale o zvláštní tón, jakoby zklamání. Od té doby jsem věděla, že i banální nákup může být problém. Ne proto, že bychom na něj neměli, ale proto, že utrácet se prostě nemá. Nejlevnější varianta se stala automatickou volbou. Ne z nutnosti, ale z obavy.

Kontrola beze slov

Nikdy mi nedával rozpočet, nikdy mi výslovně nic nezakázal. O to silnější byla kontrola. Stačily otázky, proč jsem koupila konkrétní značku, k čemu to potřebuji, zda jsem zvažovala levnější variantu. Postupně jsem přestala mluvit o maličkostech. Přestala jsem si kupovat věci jen proto, že se mi líbily. Nechtěla jsem další vysvětlování, další ticho u večeře.

Dům, kde se šetří na všem

Bydlíme ve velkém domě, ale topíme málo. Nábytek je jednoduchý, výměna starých věcí se odkládá, dokud to opravdu nejde jinak. Návštěvy obdivují velikost, ale netuší, že uvnitř se žije opatrně. Každý detail má dát smysl. Komfort je podezřelý, zbytečnost téměř hřích. Naučila jsem se žít tak, abych si nic navíc nevšimla ani neočekávala.

Jak jsem se změnila já

Nejhorší na tom není šetření. Nejhorší je, jak přirozené se mi to stalo. Přestala jsem mít chuť chtít víc. Raději jsem se uskromnila sama, než abych cítila pocit viny. Luxus kolem mě byl, ale já jsem se ho nesměla dotknout.

Tiché procitnutí v obchodě

Zlom přišel nenápadně. Stála jsem v obchodě před regálem a přemýšlela, jestli si můžu dovolit koupit něco lepšího, i když jsem věděla, že na účtu leží miliony. V tu chvíli mi došlo, že už nežiju podle reality, ale podle strachu z reakce. Že nejlevnější máslo už nekupuju kvůli penězům, ale kvůli klidu. A ten klid má překvapivě vysokou cenu, když za něj platíte vlastní svobodou rozhodovat o úplně obyčejných věcech.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz