Karlovy Vary - Po stopách zdejších pramenů

Krajské město Karlovy Vary netřeba důkladně představovat. Leží na soutoku řek Ohře a Teplé. My vám v tomto díle ukážeme prameny a samotné turistické jádro města. Výchozím bodem našeho putování jsme zvolili parkoviště u Poštovního dvora. Naši trasu můžete vzít i z opačné strany.

Kdy město bylo založeno není zcela jasné. Až v roce 1370 byla městu udělena ze strany Karla IV. privilegia královského města. Dokonce existuje legenda, že lovecký pes začal během výpravy v lesích štvát divokou zvěř, a přitom spadl do tůně s tryskajícím pramenem s horkou vodou. Sténání psa přivolalo myslivce a ti horkou vodu ochutnali. Tuto informaci se dozvěděl Karel IV., který spolu s lékaři se vydal na toto místo a zjistili léčebné účinky tohoto pramene. Tak vznikly lázně nazvané Teplé lázně u Lokte, které byly později přejmenovány na Karlovy Vary.

Naše putování po pramenech začneme u pramene Štěpánka. Ten je pojmenován po rakouské arcivévodkyni Štěpánky.

Dalším pramenem je pramen Dorotka, který je pojmenovaný po kuronské vévodkyni Dorothee. Je ale veřejnosti nepřístupný.

Oblast kolem Karlových Varů si oblíbil i Johann Wolfgang Goethe, po kterém je pojmenovaná i tato stezka.

Budova Císařských lázní byla dokončena v roce 1895 a fungovala sto let. Na konci minulého století byl lázeňský provoz ukončen a objekt postupně chátral. Císařské lázně byly v roce 2019 zrekonstruovány a byla jim navrácena jejich původní krása.

Každoročně se zde koná filmový festival v Grandhotelu Pupp kousek od Císařských lázní.

Muzeum v Karlových Varech bylo založeno v roce 1865 a postupně se podařilo sesbírat rozsáhlé sbírky dokumentující typická karlovarská řemesla.

Současná vřídelní kolonáda, která stojí na řece Teplé, byla vybudována podle návrhu architekta Jaroslava Otruby v letech 1969–1975 a otevřena byla 11. května 1975. Vřídelní pramen můžete ochutnat ve třech teplotních stupních. My jsme vyzkoušeli tu nejteplejší variantu, takže pozor, ať si nepopálíte jazyk.

Vřídlo je nejteplejší pramen v České republice. Teplota vody je 73,4 stupňů celsia. Původně ale voda z vřídla nebyla využívána k léčení, ale k praní prádla a paření jatečního dobytka a drůbeže. Toto ale bylo v roce 1850 zakázáno. Až později karlovarský lékař David Becher začal využívat vodu k léčebným účelům.

Doporučujeme navštívit podzemní expozici vřídelní kolonády. Uvidíte, co složení vody z vřídla dokáže. Koneckonců to uvidíte i kolem dalších pramenů, které nás ještě čekají. Tyto sintry totiž má na svědomí složení vody, která obsahuje vysoké procento oxidu uhličitého a dalších minerálních látek. Teplotu vřídelních pramenů způsobuje hloubka pramenu v jednotkách kilometrů a geologické podloží. Oblast byla před několika tisíci lety geotermálně aktivní, což dnes dokazují plynové vývěry například v Národní přírodní rezervaci Soos u Františkových lázní, v přírodní rezervaci Smraďoch nedaleko Mariánských lázní a velké množství pramenů kyselek.

Hned vedle vřídelní kolonády najdete Tržní kolonádu. Ta zastřešuje tři prameny, a to Pramen Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen. Horní zámecký pramen najdete nad Tržní kolonádou u zámecké kolonády. Ten byl ale v době naší návštěvy uzavřen.

Mlýnská kolonáda je největší karlovarskou kolonádu, protože má na délku 132 metrů. Návrh Mlýnské kolonády pochází z dílny architekta Josefa Zítka. Vlastní stavba probíhala v letech 1871–1881, ale již v roce 1893 byla prodloužena až za Skalní pramen. A když už jsme u těch pramenů, výměr je tu opravdu pestrý. Najdete zde Mlýnský pramen, Pramen Rusalka, Pramen Knížete Václava, Pramen Libuše a Skalní pramen. Kousek od Mlýnské kolonády se nachází altán s pramenem Svoboda.

Sadová kolonáda je z dílny vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Vlastní stavba probíhala v letech 1880-1881. A jaké tu najdete prameny? Hadí a Sadový.

Poslední pramen, který navštívíme je pramen Železnatý. Ten byl ale v době našeho natáčení mimo provoz.

Lázeňský dům Alžbětiných lázní byl postaven v letech 1905-1906 podle projektu architekta Franze Drobného a dostal jméno podle císařovny Alžběty, zavražděné manželky císaře Františka Josefa I. Dodnes se využívá k léčebným účelům.

Karlovy Vary jsou jak obdivované, tak i kritizované. Někteří sem jezdí na léčení, poznávání pestré architektury a zdejších pramenů kolem meandrující řeky Teplé. Někteří Karlovy Vary považují za drahou provařenou turistickou atrakci s brutalistními stavbami. Jedno je ale jisté. Karlovy Vary budou dál nejnavštěvovanějšími lázněmi v České republice. Karlovy Vary ročně navštíví několik stovek tisíc turistů za rok, a to různých národností a věkových kategorií. Od roku 2021 je lázeňské město na seznamu Světového dědictví UNESCO. Zkrátka označení „Královské lázně“ už Karlovým Varům nikdo neodpáře.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek:

Webové stránky města Karlovy Vary (www.karlovyvary.cz)