Po stopách dvou významných bitev na Kolínsku

V tomto článku se podíváme na dvě významné bitvy v oblasti mezi Českým Brodem a Kolínem. První bitva spadá do husitských válek, která skončila porážkou táboritů a sirotků u malé obce Lipany u Českého Brodu. Druhá bitva byla součástí sedmileté války, kterou dnes historikové označují jako nultou světovou válkou, při které se střetlo pruské a rakouské vojsko, a kterou dnes známe jako bitva u Kolína.

Obec Lipany najdete mezi Českým Brodem a Kouřimí. U mohyly je možné i zaparkovat. K místu vede žlutá turistická trasa a naučná stezka.

Bitva u Lipan se odehrála v neděli 30. května 1434. Abychom pochopili důvod této války, musíme se vrátit o několik let zpět. Husitská revoluce, která počínaje rokem 1419 zachvátila Čechy a částečně i ostatní země Koruny české, byla důsledkem hospodářské krize a hlubokých sociálních rozporů. Díky vzniklé situaci výrazně do sféry vlivu vstupovaly Husovy myšlenky na nápravu církve i celé společnosti zejména mezi českým měšťanstvem, rytířstvem a chudinou. Na druhé straně jsou zde katolíci spolu s papežem, králem a později císařem Zikmundem Lucemburským. Je jasné, že tato kombinace v České zemi fungovala jako rozbuška.

Husité v té době měli velice silnou vojenskou oporu oproti katolíkům, a tak byl v roce 1433 svolán koncil v Basileji a v Praze, na kterém se měli obě strany dohodnout. Už v době vyjednávání kolem roku 1420 také vznikl dokument, který dnes známe pod názvem čtyři pražské artikuly. Později, právě v roce 1433 v Bazileji vzniká Basilejských kompaktát, který právě čtyři pražské artikuly obsahuje.

Jenže máme tu rok 1434, který radikálům nepřál. Jejich vojska v čele s tábority od léta předchozího roku bezvýsledně obléhala katolickou Plzeň. Frustrace a neúspěch mezi nimi zasely řadu svárů, při kterých byl dokonce zraněn i sám Prokop Holý, neformální hlava husitských Čech.

Mnozí z nich přecházeli do tábora umírněných, nebo se znechuceni vývojem stáhli do ústraní. Počátkem května radikálové ztratili své poslední pozice v Praze. Umírněným kališníkům, kterým se nově dostalo pomoci i od katolíků, se naskytla jedinečná příležitost takto rozpolceného protivníka zlikvidovat.

A tak tu máme právě osudný 30. květen roku 1434, kdy se obě skupiny setkali u obce Lipany. Tady se rozhodne. Na jedné straně radikální husité složení z táboritů a sirotků v čele s Prokopem Holým, Zikmundem z Vranova, Ondřejem Keřským z Řimovic a Janem Čapkem ze Sán, na druhé straně umírnění kališníci pod vedením Divišem Bořkem z Miletínka.

Obě vojska stojící proti sobě a za vozovými hradbami zahájila samotnou bitvu, jak bylo zvykem, palbou z houfnic a jiných střelných zbraní. Po jisté chvíli se zdálo, že na straně koalice umírněných kališníků a panské jednoty vznikl zmatek, který přerostl v předstíraný ústup. Jenže nejednotné velení ze strany táboritů a sirotků způsobilo jejich oklamání, opustili svojí vozovou hradbu a začali umírněné kališníky pronásledovat. Začíná otevřený boj muž proti muži, ve kterém mají umírněnější velkou převahu. Táborité a sirotci byly tvrdě poražení. Válka si vyžádala zhruba 1500 obětí včetně Prokopa Holého a Zikmunda z Vranova. Smutná a krvavá porážka ukončila moc radikálů i aktivitu jejich polních vojsk. Vedoucí úlohu v Čechách definitivně převzali umírnění kališníci. Temné období náboženské nejistoty po patnácti letech končí.

Mohyla je vytvořena z kamenných kvádrů a má tvar zaobleného kužele. Na soklu se nacházejí desky s nápisy. Památník vznikl v roce 1881, je 11 metrů vysoký a je zapsán na seznamu kulturních památek ČR.

Obec Křečhoř najdete zhruba 5 km západně od Kolína. Využijeme žlutou turistickou trasu, po které od mohyly u Křečhoře dojdeme k mohyle na vrchu Bedřichov.

Nejvýznamnějším střetem sedmileté války byla 18. června 1757 bitva u Kolína. A právě tady se střetla vojska pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou polního maršála Leopolda Dauna, posílenou o saské jezdecké pluky. Zpočátku nerozhodná bitva skončila vítězstvím početně silnější rakouské armády. Její výsledek přiměl pruskou armádu ukončit obléhání Prahy a měl rozhodující vliv na další průběh sedmileté války.

Sedmiletou válkou se rozumí období mezi léty 1756 až 1763, kdy byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi, konkrétně Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné a Francií, Svatou říší římskou, Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé. Rozsah sedmileté války byl na tu dobu enormní. Neválčilo se jen v Evropě, ale i v Asii, Americe i v Africe. Někteří historikové označují tuto válku za nultou světovou válku.

Válce předcházel velký mezinárodně politický přesun, který dnes známe pod názvem zvrat aliancí nebo také diplomatická revoluce či Versailleská smlouva, který ukončil 250 let trvající dědičné nepřátelství mezi Francií a Rakouskem, avšak zpřetrhala tradiční vztahy mezi Francií a Pruskem.

Díky sedmileté válce posílila Velká Británie své postavení v průmyslu a stala se tak obchodní a námořní velmocí. Českým zemím však přinesla definitivní ztrátu Kladska a větší části Slezska, o něž Marie Terezie přišla v předchozích slezských válkách.

Památník u Křečhoře byl zhotoven podle návrhu Václava Weinzettela v roce 1898 u příležitosti 50. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn, autorem sochařské výzdoby je sochař Mořic Černil. Jde o monumentální sochařské dílo se secesními prvky. Na soklu se nachází reliéf bitvy. Originály bronzových desek s reliéfy jsou uloženy v Žertově špejchaře v Bříství. Památník je zapsán na seznamu kulturních památek ČR.

Vrchol Bedřichov nebo také Bedřichův vrch se původně jmenoval Novoveský vrch. Jeho vrchol má nadmořskou výšku 279 metrů. Na vrcholu stojí rozhledna, která se jmenuje Bedřichova vyhlídka. Stavba je vysoká 14 metrů. Vyhlídková plošina, na kterou vede celkem 66 schodů z toho 3 betonové, se nachází 12,6 metrů nad zemí. Z vyhlídkové plošiny je možné spatřit Kolín a jeho okolí, Velim, Cerhenice, Velký Osek a při dobré viditelnosti i Krkonoše. Rozhlednu projektoval architekt Ing. Martin Novák, postavena byla v roce 2018. Oficiálně byla otevřena 22. prosince téhož roku.

Na vrcholu Bedřichov se nachází druhá mohyla bitvy u Kolína, kterou nechal roce 1841 vybudovat majitel kolínského panství Václav Veith. Pruský král Fridrich odtud sledoval průběh boje. Po porážce svých vojsk musel uprchnout na sever a posléze se svou armádou opustit českou kotlinu. Slavnostní vysvěcení mohyly mělo proběhnout při příležitosti rakousko-pruského vojenského cvičení, které se odehrálo na Kolínsku a Kutnohorsku 22.–28. září 1841. Dvorská válečná rada ovšem z diplomatických ohledů k pruské straně nezařadila slavnost svěcení památníku, připomínajícího porážku pruského vojska, do oficiálního programu manévrů a správě velkostatku doporučila, aby na již vybudovaný pomník nebylo umísťováno nic, co by tuto bitvu připomínalo. Z tohoto důvodu na něj nebyly ani instalovány naplánované reliéfy s bitevními výjevy, jejichž předlohu vypracoval známý mnichovský sochař Michael Ludwig von Schwanthaler, autor řady pomníků v Německu a Rakousku.

V době bitvy u Hradce Králové v roce 1866 pruští vojáci Bedřichov často navštěvovali. Ti měli do pomníku nechat vyškrábat názvy bojišť, kde v roce 1866 zvítězili. Pomník zůstal ale oficiálně neoznačen až do roku 1889, kdy byl opraven a opatřen stručnými texty v češtině a němčině. Nápis byl později odstraněn nebo sám zanikl. Nová pamětní deska, vyhotovená podle návrhu akademického sochaře Miloslava Smrkovského, s českým, německým a anglickým textem, byla na pomníku odhalena 18. června 2005. Pomník je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Jak budete procházet obcí Kamhajek, nezapomeňte si všimnout rodného domu našeho nejslavnějšího zápasníka Gustava Frištenského. V roce 1903 se stal amatérským a v roce 1929 profesionálním mistrem Evropy. Celkem zvítězil ve více než 10 000 zápasů. Kromě zápasu vystupoval také v cirkusech. Dodnes je symbolem síly a mrštnosti.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek:

Informační tabule, Wikipedia (Bitva u Lipan, Bitva u Kolína), Bellum - Bitva u Lipan, Bellum - Bitva u Kolína