Vodopády Bílé Opavy, Praděd - Z Karlovy Studánky až na vrchol Moravy

Přes vodopády Bílé Opavy se dostaneme k chatě Barborka a pak nás čeká cíl našeho výletu, a to nejvyšší vrchol Moravy Praděd. Půjdeme proti proudu Bílé Opavy, protože samotná stezka přes vodopády je jednosměrná, a to směrem nahoru. Zpět do Karlovy Studánky se dostaneme autobusem z Ovčarny.

A už po prvních metrech se před vámi otevře dechberoucí krása Jeseníků. Navíc cesta přechází z břehu na břeh, takže si Bílou Opavu můžete vychutnat ze všech stran. A pokud je hlavně po dešti více vody, tak to je teprve ten pravý adrenalin.

U rozcestí „Na Paloučku“ se trasa podél Bílé Opavy větví. Žlutá turistická trasa vede kaňonem těsně podél Bílé Opavy. Modrá turistická trasa, která je méně náročná, vede nad kaňonem. My samozřejmě volíme tu první variantu. Jen upozorňujeme, že trasa po žluté turistické trase je opravdu pro zdatné turisty. Jinak ani jedna z tras se nedoporučuje procházet v zimě.

Kaňon Bílé Opavy spadá do tzv. bezzásahového území. Proto tu vše musí zůstat přírodě tak, jak to je. Příroda už se o toto popadané dřevo postará.

Po klidné cestě se blížíme k vodopádům Bílé Opavy, kde se začne měnit terén a tady začíná taková stezka odvahy. Upozornění je na každém rohu. Ale nebojte se, pohyb kaňonem vám ulehčí povalové chodníky a žebříky. Dejte si ale pozor na kamenné schody, které mohou mokré klouzat.

A i když jsme zvolili tu náročnější trasu, za tyto pohledy to prostě stojí. Místo je hodně turisticky exponované, takže počítejte s tím, že tu nebudete sami. A kdyby se vám nedej bože něco stalo, na zábradlí lávek jsou uvedená čísla, takže pokud budete potřebovat pomoc, stačí toto číslo nahlásit a záchranáři vědí, kde se nacházíte. Jsou to takové orientační body, které se vám mohou hodit. Jinak kaňon Bílé Opavy je součástí národní přírodní rezervace Praděd, která byla založena 14. prosince 1990 a má rozlohu 20,3 km čtverečných. Nutno dodat, že se po celou dobu našeho výletu nacházíme v CHKO Jeseníky.

Pokud vás cesta přes vodopády Bílé Opavy unavila a vyhládlo vám, zastavte se na chatě Barborka, kde se posilníte a odpočinete si. V jídelním lístku najdete i horskou klasiku.

Jak půjdete od Barborky, nezapomeňte si všimnout skalních útvarů, které se jmenují Petrovy kameny. Ty se nacházejí v nadmořské výšce 1447 metrů, a tak jde o třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku. Petrovy kameny jsou z botanického hlediska unikátním místem evropského významu, proto je vstup na ně zakázán. Petrovy kameny jsou známé hlavně díky tomu, že byly v 17. století dějištěm čarodějnických sletů. Podle pověsti dostaly Petrovy kameny jméno po mladém kováři, který se zde ukryl se svou dívkou, dcerou správce sovineckého panství, když prchal před jejím otcem.

Ale už dost povídání, protože nás čeká další výšlap, a to rovnou na Praděd do nadmořské výšky 1491 metrů. A to je vrchol dnešního výletu, a to doslova a do písmene. Výhledy z věže vysílače na Pradědu. A výhled je tu při dobrém počasí do všech stran. Takže jsou vidět Krkonoše nebo třeba Vysoké Tatry. Ale i ty výhledy do okolí stojí za to, třeba na horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Veřejná vyhlídka je ve výšce 73 metrů nad zemí.

Praděd je nejvyšší horou Moravy, pátou nejvyšší horou v České republice a druhou nejprominentnější horou v České republice. Jeho prominence je 983 metrů. Prominence či význačnost, je pojem označující relativní výšku hory. Počítá se jako převýšení mezi vrcholem a nejvyšším tzv. klíčovým sedlem s nějakou vyšší tzv. mateřskou horou. Jen pro zajímavost, nejprominentnější hora v České republice je Sněžka v Krkonoších. Ale zpět na Praděd. Praděd se pyšní jedním českým nej a tou je nejvýše položený umělý bod v České republice, který se nachází na vrcholu vysílače.

O stavbu rozhledny na Pradědu se poprvé snažil Turistický spolek Jesenicka na přelomu 19. a 20. století. Plány z roku 1891 jsou považovány za první dochované stavební záznamy. Ale až v roce 1904 se začalo na Pradědu stavět. Jelikož rozhlednu na Pradědu stavěli dobrovolníci ve svém volném čase, dostavěna byla až v roce 1912. Výšku měla 32,5 metrů. Drsné horské podmínky ale nedávali rozhledně příliš dlouhou naději, ale i když za první republiky byla rozhledna zrekonstruována, za druhé světové války jí obsadili němci a využili jí jako pozorovatelnu a meteorologickou stanici. Na začátku 40. let zde Němci vystavěli turistickou Poštovní chatu, kterou vybudovali váleční zajatci a totálně nasazení. V této době byla věž nazývána věží Adolfa Hitlera. Po druhé světové válce byla rozhledna opuštěna, chátrala a v roce 1946 byla uzavřena. I když o rekonstrukci se uvažovalo, nikdy k ní nedošlo, a tak se 2. května 1959 stavba zřítila.

Z důvodu poptávky po televizním vysílání byla v roce 1968 zahájena stavba vysílače na Pradědu podle návrhu architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno. V té době byla také vybudována asfaltová silnice přes Ovčárnu na Praděd. Na rok 1977 bylo naplánováno dokončení stavby, termín musel být kvůli špatným stavebním podmínkám posunut až na rok 1980. Dnes je stavba ve správě a majetku Českých radiokomunikací. Na patě věže se nachází kromě zázemí pro techniku k šíření rozhlasového a televizního vysílání také restaurace a hotel. Vysílač je vysoký 146,5 metrů. Z původní výšky 162 metrů jeho výška klesla po výměně anténního nástavce v roce 1993. Dnes je vysílač na Pradědu symbolem Jeseníků.

A nás už čeká cesta pouze dolů na Ovčárnu, odkud nám pojede autobus do Karlovy Studánky.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek:

Stránky Hotelu Praděd-Vysílač, Wikipedia (Praděd, Petrovy kameny), Informační tabule naučné stezky