Výhledy na Ostravu z hořící haldy

Navštívíme vrchol haldy Ema, která se nachází ve Slezské Ostravě. Náš výlet začneme u zastávky městské hromadné dopravy před zoologickou zahradou. Před zoologickou zahradou je i placené parkoviště. Odtud se vydáme po zelené turistické trase k rozcestí Pod haldou Ema a na samotný vrchol haldy Ema nás dovede žlutá turistická trasa. Před tím se ale na haldu Ema podíváme ještě z jedné vyhlídky, která se nachází na vedlejší haldě Terezie, která je poněkud menší. Jinak na haldu Ema se dá dostat i od centra Ostravy přes most Miloše Sýkory.

Abychom pochopili, jak tyto haldy vznikly, musíme se vrátit do 18. století. A právě nejvýznamnější událostí 18. století byla pravidelná těžba uhlí, kterou v roce 1787 zahájil František Josef hrabě Wilczek. Díky hornictví prudce vzrostl počet obyvatel. Velký rozmach těžby uhlí v této lokalitě nastal až v roce 1842, kdy začala samotná těžba uhlí v dole Terezie. Do hry vstupuje vídeňský bankéř Salomon Rotschild, který v roce 1843 důl koupil. Po znárodnění v roce 1946 byl důl připojen k podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava a přejmenován na důl Petr Bezruč. Těžba byla ukončena 30. 6. 1992. Zachována zůstala stará těžní věž, která je kulturní památkou. A právě vytěžená hlušina se musela někde uchovávat, a tak vznikla například halda Ema.

Halda Ema se původně jmenovala halda Trojice, a to podle blízkého dolu. Jenže název Ema se zkrátka Ostravanům líbil více, a tak byla halda nazývána Ema a později také i oficiálně přejmenována. Současný komplex odvalů se skládá z hlavního kuželového vrcholu Trojice neboli Ema, nižší haldy Terezie a kolem dokola rozprostřeného terasového prstence odvalu Petr Bezruč. Dohromady jejich plocha tvoří jednu z nejrozsáhlejších haldových akumulací v Ostravě, převýšení od úpatí po vrchol dosahuje 70 metrů a samotná vrcholová vyhlídka na haldě Ema je třetím nejvyšším bodem Ostravy (nadmořská výška vrcholu haldy je 324 metrů).

Haldu tvoří vytěžená hlušina z ostravských dolů. Počátky jejího založení pravděpodobně sahají do doby před rokem 1920. Ačkoliv už se tu netěží, halda stále pracuje a hlušina uvnitř hlady Ema prohořívá. Odhaduje se, že jádro hořící haldy může mít až 900 stupňů celsia. Při této teplotě mj. vznikají horniny, a to hlavně porcelanity a jaspisy. Tento proces má své kladné i záporné stránky. Díky teplu, které v haldě vzniká hlavně na jižní straně, našlo na haldě domov spoustu teplomilných rostlin a v zimě se v této části téměř nevyskytuje sníh a celoročně tu roste tráva. Severní část haldy je zarostlá lesem. Negativní stránka hoření uvnitř haldy jsou vývěry bělostných obláčků plynů, které obsahují oxid siřičitý. A právě z tohoto důvodu bylo v minulosti velkým tématem, jestli je halda pro lidi vůbec bezpečná. Jednu dobu dokonce byl i na haldu Ema zakázán vstup. Od roku 2023 je halda Ema ve vlastnictví města Ostravy a doporučuje se vystoupat na vrchol haldy právě po žluté turistické stezce, která vede po severní straně haldy. Vstup na jižní část haldy se nedoporučuje a je na vlastní nebezpečí právě kvůli vývěrům plynu. Zajímavé je i to, že vlivem prohořívání, usazování a důlní činnosti, se výška haldy Emy postupně snížila. Dnes je halda Ema vyhlášeným turistickým místem Ostravy a klub českých turistů trasu kolem haldy Ema pojmenoval po zakladateli české turistiky Adolfu Podroužkovi. Halda Ema je také součástí naučné stezky Slezská Ostrava a také dálkové turistické trasy Via Czechia – Stezka Slezskem.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek:

Informační tabule naučné stezky, Wikipedia (Halda Ema, Ostrava), iDnes