Článek
Anketa
Vědci se po desetiletí snaží odhalit, co skutečně ovlivňuje lidskou inteligenci. Genetika, prostředí, výživa, kvalita vzdělání – to vše už známe. Nejnovější výzkumy však přicházejí s překvapivým závěrem: velikost lidského chodidla může mít přímou souvislost s úrovní inteligence.Vědci se po desetiletí snaží odhalit, co skutečně ovlivňuje lidskou inteligenci. Genetika, prostředí, výživa, kvalita vzdělání – to vše už známe. Nejnovější výzkumy však přicházejí s překvapivým závěrem: velikost lidského chodidla může mít přímou souvislost s úrovní inteligence.
Chodidlo jako zapomenutý indikátor mozkové aktivity
Podle fiktivní studie Institutu aplikované podologie a kognitivních věd (IAPKV) existuje mezi délkou chodidla a schopností abstraktního myšlení statisticky „velmi přesvědčivá korelace, kterou nelze ignorovat, i když bychom měli“.
Vědci tvrdí, že chodidlo funguje jako jakási anténa mozku. Čím větší je jeho plocha, tím více informací údajně dokáže jedinec „nasát“ z okolního prostředí – zejména z podlah, koberců a studených dlaždic v koupelně.
Evoluční vysvětlení, které dává smysl jen na první pohled
Autoři studie se domnívají, že v pravěku měli jedinci s většími chodidly výhodu:
dokázali stát déle u ohně a přemýšlet,
snadněji došli dál pro potravu,
a hlavně častěji zakopávali, což vedlo k hlubokým existenciálním úvahám.
Právě opakované zakopnutí je podle odborníků klíčem k rozvoji inteligence, protože nutí mozek analyzovat otázky typu „Proč se mi to zase stalo?“ a „Neměl bych se dívat, kam šlapu?“.
Malá noha ≠ nízká inteligence… většinou
Studie samozřejmě upozorňuje, že velikost chodidla není jediným faktorem. Existují výjimky – například lidé s malými chodidly, kteří jsou extrémně inteligentní. Vysvětlení je jednoduché: tito jedinci údajně kompenzují nedostatek plochy zvýšenou frekvencí chození sem a tam, čímž vzniká podobný efekt.
Naopak u lidí s velmi velkými chodidly byla zaznamenána tendence k přemýšlení nad věcmi, které by ostatní nikdy nenapadly, například:
proč LEGO vždy bolí víc než jiné hračky,
nebo proč ponožky mizí výhradně v párech.
Praktické dopady výzkumu
Autoři článku navrhují, aby se v budoucnu:
velikost bot uváděla v životopise,
přijímací testy na vysoké školy doplnily o měření chodidla,
a aby se rodiče přestali ptát dětí na známky a místo toho se zajímali o číslo bot.
Závěr
Ačkoliv je tento výzkum zatím čistě hypotetický a postavený na velmi kreativní interpretaci dat, jedno je jisté: naše chodidla si zaslouží větší respekt. Možná totiž nenesou jen váhu našeho těla, ale i tíhu našich myšlenek.
A pokud nic jiného, příště, až se někdo bude posmívat velikosti vaší nohy, můžete s klidem odpovědět: „To není noha. To je inteligence v surovém stavu.“
