Článek
První dojem uprostřed hluku
Byla jsem pozvaná ke známým a původně jsem tam nechtěla zůstávat dlouho. Hudba hrála nahlas, lidé se střídali u stolu s alkoholem a já měla pocit, že všichni už se navzájem znají. Právě tehdy jsem si všimla jeho. Stál stranou, usmíval se a pozoroval dění kolem. Dali jsme se do řeči úplně přirozeně. Řekl mi, že pochází z Ukrajiny, ale tvrdil, že v Česku žije už několik let. Pracuje rukama, má rád klid a žádné drama. Působil dospěle a vyrovnaně, což mi v tu chvíli přišlo osvěžující.
Nenápadné signály, které jsem přehlédla
Během večera se několikrát vytratil na balkon telefonovat. Neřešila jsem to. Říkal, že má rodinu doma a že si občas musí zavolat. Když jsem se ptala, kde přesně pracuje, odpovídal obecně. Nechtěla jsem tlačit. Silvestr není výslech a já jsem si říkala, že cizinec to může mít složitější. Vyměnili jsme si kontakt a rozešli se s tím, že se možná uvidíme znovu.
Zprávy, které začaly skřípat
Psali jsme si pár dní. Zprávy byly milé, ale něco mi na nich nesedělo. Odpovídal v nepravidelných časech, někdy zmizel na celý den. Když jsem navrhla setkání, vždy přišla nějaká komplikace. Nemoc, práce, únava. Zároveň byl ale velmi intenzivní v tom, jak rychle mluvil o sympatiích a budoucnosti. Ta kombinace mě znervózňovala.
Pravda vyplula na povrch
Jedno odpoledne mi kamarádka poslala odkaz. Na sociální síti našla profil, který odpovídal jeho fotografii. Jenže tam byl úplně jiný příběh. Manželka, dvě malé děti, společné fotky z nedávné doby na Ukrajině. Žádná zmínka o rozvodu, žádné náznaky krize. Vše působilo velmi aktuálně. Najednou mi do sebe zapadly všechny výmluvy i telefonáty stranou.
Konfrontace bez emocí
Napsala jsem mu, že vím o jeho rodině. Nevymlouval se dlouho. Přiznal, že to neměl říkat hned, že se doma necítí dobře a že chtěl aspoň na chvíli vypnout. Nepůsobilo to lítostivě ani dramaticky. Spíš jako suché konstatování. Odpověděla jsem stručně a ukončila kontakt. Neměla jsem potřebu se ptát na detaily.
Dozvuk, který zůstal déle než on
Nešlo ani tak o zklamání z něj, ale o pocit, jak snadno může někdo cizí vstoupit do večera a zanechat po sobě stopu. Silvestr má zvláštní schopnost zrychlit důvěru a otupit pozornost. Od té doby si častěji vzpomenu na ten balkon a na to, kolik věcí se dá schovat do krátké věty pronesené mezi přípitky.
