Český tenis v sevření dluhů: Legendární Štvanice může „zmizet“ z mapy

Český tenisový svaz čelí největšímu finančnímu tlaku za poslední roky. Po kontrolách dotací přichází povinnost vracet desítky milionů korun a kumulovaná částka šplhá do vyšších desítek milionů. To je rána, která dopadá nejen na svazový rozpočet, ale i na plánování akcí, mládežnické programy a běžný provoz.

Nejcitlivějším symbolem je pražská Štvanice. Areál, který vnímá sportovní veřejnost jako srdce domácího tenisu, se náhle ocitá v roli možného zajištění. V krizovém scénáři se mluví o zástavě, aby svaz zvládl pokrýt závazky. Prodej je zatím odmítán, ale už jen samotná hrozba je varovným signálem, jak hluboko problém zasáhl.

V centru dění stojí období, kdy svaz vedl Ivo Kaderka. Kontroly a následná rozhodnutí institucí vrhly na hospodaření těžký stín a přinesly požadavek vracet značné sumy. Důsledkem je kombinace mimořádných výdajů, zastavených investic a napnutí rozpočtu na hranu únosnosti.

Současné vedení komunikuje, že situace je vážná. V praxi to znamená omezování plánů, hledání úspor po položkách a úvahy o splátkových kalendářích. A zároveň snahu udržet sport v chodu tak, aby krizi neodnesly především děti, kluby a turnajová základna. To je nevděčná rovnice: šetřit, ale neudusit.

Teď rozhodují detaily. Svaz musí vyjednat realistický harmonogram plateb a dát dohromady plán, který uklidní partnery i kluby. Bez tvrdé transparentnosti a kontrolních mechanismů to nepůjde. Vedení bude muset přesvědčit veřejnost, že se tenis vrací k normálu: pořádek v papírech, přehledné toky peněz, jasné odpovědnosti.

Český tenis má pořád obrovský potenciál. Talentů je dost, tradice silná. Ale dokud nebudou srovnané závazky a napravená reputace, každý úspěch na kurtu zastíní otázka, co se zrovna děje v účetnictví. Tohle je moment pravdy: buď přijde důsledná očista a restart, nebo se bude dál žít z podmínek, které tenis srážejí na kolena.

Zdroje: