Vzpoura v kabině Sparty! Hráči se postavili proti trenérovi Grossovi a „klouzali“ se po ledě

Sparta Praha bývala symbolem hrdosti, síly a klubového srdce. Dnes? Zůstalo jen jméno a prázdná kabina plná hráčů, kterým je jedno, jak dopadnou. Hlavně že každý měsíc cinkne výplata. A když se trenér snaží nastolit pořádek, skončí vyhozený. Přesně to se stalo Pavlu Grossovi.

Pavel Gross měl ve Spartě přinést řád, tah na branku a vítěznou mentalitu. Jenže místo toho se dostal do střetu s vlastními hráči. Vedení se dlouho snažilo krizi zamést pod koberec, ale situace uvnitř týmu prý byla napjatá až na dřeň.

Podle informací z několika zdrojů se část hráčů postavila proti trenérovi. Nechtěli pod ním hrát, ignorovali pokyny, atmosféra byla zničená. Gross měl kabinu zcela ztratit – a když se pokusil o tvrdší přístup, narazil na zeď.

Jeden z bývalých hráčů Sparty popsal situaci přesně:

„Ve Spartě dnes skoro není nikdo, kdo by klub skutečně cítil. Ti kluci tam jsou kvůli výplatní pásce, ne pro logo na dresu.“

Gross měl jasnou vizi – vyžadoval disciplínu, nasazení a respekt. Jenže v týmu, kde se část hráčů cítí jako nedotknutelná elita, to neprojde. Hokejisté se semkli proti němu a klub raději obětoval trenéra než pohodlí kabiny.

„Ztratil kabinu, problém Sparty ale neleží jen na střídačce. Sparta ztratila samu sebe. Když hráči necítí žádnou odpovědnost, můžeš vyměnit trenéra desetkrát – nic se nezmění,“ trefně poznamenal komentátor Patrik Czepiec

Gross se snažil o restart, zkoušel nové přístupy, chtěl vrátit Spartě charakter. Jenže proti sobě měl hráče, kteří si raději chrání vlastní komfort než klubovou čest.

Realita je krutá: Sparta se z klubu vášnivých bojovníků stala firmou, kde se hraje na jistotu. Mnozí hráči už dávno zapomněli, co znamená dřít pro logo na hrudi. Každý měsíc jim „pípne“ výplata a tím to končí.

Když pak přijde trenér, který po nich chce víc než jen odevzdat výkon, kabina se obrátí proti němu. A vedení? Mlčí. Hlavně aby byl klid. Jenže právě tenhle klid Spartu zabíjí.

Gross nebyl dokonalý, ale byl jeden z mála, kdo se nebál hráčům říct pravdu do očí. Právě proto musel pryč.

V klubu z Holešovic, který však své domácí zápasy hraje v Libeňské O2 Aréně, dnes chybí vůdci. Žádný Žemlička, žádný, Hrdina, Výborný či Kratěna, žádný hráč, který by bouchl do stolu, když se nedaří. Místo toho sledujeme kabinu, kde se řeší jen minuty na ledě, osobní statistiky a to, kolik přijde na účet.

Fanoušci to cítí. Na tribunách už dávno není slyšet ten starý sparťanský řev. Zůstává jen ticho a frustrace. Sparta, kdysi největší značka českého hokeje, se mění v drahý podnik bez duše.

A jestli se něco nezmění, nezachrání ji ani nový trenér. Protože žádný kouč nevyhraje válku s kabinou, která hraje jen sama za sebe.

Pavel Gross se stal obětí systému, který si Sparta sama vyrobila. Kabina rozhoduje, vedení přihlíží a srdce klubu bije stále slaběji. Sparta nepotřebuje další jméno na lavičce. Potřebuje charakter. Pokud si hráči neuvědomí, že dres Sparty něco znamená, bude i ta největší výplata jen papír, který nevyváží ztracenou hrdost.

Zdroje: