Článek
Když jsem ji viděla, bylo mi jí líto
Bydlím v menším městě, kde se všichni alespoň od vidění znají. O pár domů dál žije stará babička, kterou jsem často vídala, jak se snaží sekat trávu nebo tahat těžké konve s vodou. Jednou jsem ji zahlédla, jak sedí u plotu, dívá se na zarostlou zahradu a vypadá úplně bezradně. Šla jsem za ní a zeptala se, jestli nepotřebuje pomoct. Nejprve odmítla, ale po chvíli přikývla.
Stačilo pár hodin práce
Další víkend jsem k ní přišla s rukavicemi a nářadím. Zahrada nebyla nijak obrovská, ale zarostlá byla pořádně. Vyplela jsem záhony, posekala trávu, ostříhala keře a pomohla jí přenést pytle se zeminou. Práce šla rychle, a hlavně jsme si u toho povídaly. Vyprávěla mi o svém manželovi, který už před lety zemřel, a o tom, jak těžké pro ni je zvládat všechno sama. Bylo mi jí líto, ale zároveň jsem cítila radost, že jí můžu pomoct.
Když jsme skončily, chtěla mi dát peníze. Odmítla jsem. Řekla jsem, že jsem jí pomohla jen tak, protože jsem měla volno a chuť dělat něco užitečného. Nabídla mi kávu, tak jsme si ještě sedly na lavičku a chvíli povídaly o všem možném. Domů jsem šla s dobrým pocitem a myslela jsem, že tím to končí.
Nečekaná platba
O týden později jsem si ráno otevřela internetové bankovnictví a nevěřila vlastním očím. Na účtu přistála částka, která převyšovala moji měsíční výplatu. U poznámky stálo: „Za pomoc a laskavost“. Okamžitě jsem pochopila, že to musela být ona.
Volala jsem jí a snažila se jí přesvědčit, že to není potřeba, ale nedala si říct. Tvrdila, že se cítí líp, když mi to zaplatí, a že by ji trápilo, kdybych to odmítla. Vůbec jsem nevěděla, jak reagovat. Nešlo o pár stovek, byla to opravdu vysoká částka.
Nakonec jsem ji nevrátila. Ne proto, že bych chtěla peníze, ale protože jsem pochopila, že jí to dělá dobře. Brala to jako způsob, jak mi projevit vděčnost a zachovat si pocit důstojnosti.
Zahrada, která změnila obě
Od té doby k ní občas zajdu. Pomůžu s drobnostmi, přinesu něco z obchodu nebo jen posedíme a popovídáme si. Peníze už nikdy nezmínila, ale pokaždé mi nabídne kávu a usměje se tím svým klidným způsobem.
Ta zahrada, na které jsem jí kdysi pomáhala, už dávno není jen o trávě a květinách. Stala se místem, kde dvě úplně odlišné ženy našly něco společného. Ona mi ukázala, že vděčnost může mít mnoho podob, a já si díky ní uvědomila, že někdy má dobrý skutek větší dopad, než by člověk čekal.
