Článek
Běžný účet pracuje za nulu
Na běžný účet je spolehnutí při placení, ke zhodnocení ale selhává. Částky, jež na něm leží bez pohybu, obvykle nepřinášejí ani korunu na úrocích. Ponechat velký díl naspořeného v hotovosti navíc vede k tomu, že prostředky téměř nevydělávají. Odborníci proto radí nedovolit jim jen tak povalovat. Nejde o riziko, ale o to, aby prostředky nezůstaly nehybné. Propast mezi vkladem vynášejícím takřka nulu a takovým, jenž stíhá zdražování, ročně činí tisíce korun.
Inflace ujídá úspory, i když zůstatek roste
Představme si někoho, kdo léta svědomitě spořil a teď chce klidné stáří. Už mírné zdražování působí, že hotové peníze i nízko úročené vklady o kupní sílu krok za krokem přicházejí. Jakmile výnos zaostane za tempem cen, dotyčný fakticky tratí, neboť za tutéž sumu pořídí méně zboží. Nejlépe to vystihne krátká ukázka. Vklad úročený zhruba jedním procentem během roku s tříprocentním zdražováním okrade majitele o dvě procenta reálné hodnoty. Protože tento proces plyne zvolna a skrytě, bývá o to nebezpečnější. Udrží-li se zdražování na třech procentech, cena obvyklého nákupu se zdvojnásobí přibližně za čtyřiadvacet let. Co dnes pořídíte za stokorunu, si jednou vyžádá dvě, ačkoli zůstatek na kontě zůstane netknutý.
Proč tolik lidí drží peníze radši v hotovosti?
Držet peníze v hotovosti navozuje pocit bezpečí a klidu, což je pochopitelné. U mnoha lidí slouží hotovost hlavně jako psychická záruka pro chvíle nenadálých nákladů, od porouchaného spotřebiče po nemoc. Jenomže bankovky rok za rokem nepozorovaně chudnou a po dvaceti letech se opotřebení citelně nasčítá. Nejzáludnější je, že tento propad nikde nespatříte. Číslo na kontě se nemění, ovšem to, co za ně pořídíte, se pozvolna zmenšuje.
Řada spořicích účtů úročí sazbou pod 2 %, takže po odečtení zdražování klesá výnos do mínusu. V přehledu se nikdy neobjeví, že vám za rok ubyl kus reálné hodnoty, a tak o tomto nenápadném úbytku spousta lidí neví. Bankovky ukryté doma ve skříni či pod polštářem dopadají stejně, jen tam hodnota mizí o poznání rychleji. Zrovna tato neviditelnost je tou nejzrádnější léčkou. Kdyby peněžní ústav do přehledu uvedl, o kolik jste během roku přišli, řešilo by to naráz mnoho z nás. Taková položka tam ovšem chybí, a tak prostředky nenápadně slábnou.
Kolik na tom český senior reálně prodělá
Pojďme ke konkrétním sumám, jež má tuzemský penzista každý měsíc před sebou. Typická penze ve stáří se v Česku pohybuje zhruba na jednadvaceti tisících korun. Důchody navíc přidávají méně svižně než kdysi kvůli přiškrcenému zvyšování, a tak si polštář pro zlé časy musí každý vybudovat hlavně sám. I z úsporného rozpočtu lze měsíčně bez potíží odložit třeba tisícovku, leckdo zvládne víc. Za deset nebo patnáct let, tak vznikne úspora klidně kolem 300 000 tisíc korun.
A přesně tehdy startuje ono nepozorované odčerpávání. Leží-li tato suma na běžném kontě bez úročení namísto kvalitního spořicího účtu či termínovaného vkladu se sazbami okolo tří procent, přijde majitel jen na nevyplaceném úroku o nějakých devět tisíc korun za rok. Devět tisíc odpovídá bezmála polovině měsíčního důchodu, který by dotyčný získal bez námahy, jediným krokem. Tím to nekončí, poněvadž k nevyplacenému úroku se přidává zdražování, jež reálnou cenu neinvestovaných peněz dál okusuje. Tempo zdražování se v tuzemsku drží zhruba mezi dvěma a třemi procenty, pročež reálný propad obvykle převyšuje samotný nevyplacený úrok. Češi se přitom řadí mezi národy s nadprůměrnou mírou spoření, jenže naspořené sumy pak nezřídka setrvávají tam, kde jim nic nepřinášejí.
Náprava je otázka jednoho odpoledne
Potěšující je, že se to napravuje snadno a nikomu to nevezme klid ani možnost mít peníze po ruce. Moudrým polštářem je podržet si po ruce zásobu zhruba na jeden až dva roky běžných útrat pro případ neočekávaného výdaje. To ostatní však nemusí zůstat bez užitku. Prostředky se vyplatí roztřídit do myšlených přihrádek podle okamžiku, kdy po nich sáhnete. Část na nejbližší měsíce ať je snadno dostupná, ta na vzdálenější budoucnost ať vydělává. Samotné převedení z běžného konta na spořicí účet či termínovaný vklad překonávající zdražování postačí, aby si peníze podržely hodnotu. Spolehlivým ukazatelem bývá tzv. reálná sazba, čili úrok očištěný o zdražování. Je-li v plusu, prostředky přibývají skutečně, nikoli jen formálně. Není v tom žádné burzovní sázení, jde jen o to dostat prostředky z nehybnosti. Nejde o honbu za maximálním ziskem, jen o to nenechat zdražování bohatnout na váš účet. Stačí nepatrný krok, aby ze sum, jež potichu ubývaly, byla hodnota, která alespoň neklesá. O pohodu ani o rychlý dosah k financím přitom nikdo nepřichází, termínovaný vklad i výhodný spořicí účet jsou stále dostupné.
Závěrečná rada je prostá a zkazit se na ní nedá nic. Ponechte si na běžném kontě jen tolik, kolik pokryje pár měsíců až jeden rok vašeho života, a všechno ostatní přesměrujte tam, kde výnos dorovná alespoň tempo zdražování. Občas, třeba jednou do roka, si ověřte, zda sazba stále stíhá zdražování, a pokud ne, prostředky přesuňte jinam. Oněch pár minut u obrazovky nebo na přepážce banky patří k nejlépe odměněné činnosti, jakou důchodce za rok zvládne. Prostředky, jež jste svědomitě nastřádali, by si zasloužily aspoň zčásti dřít i pro vás. Drobné rozhodnutí učiněné jednou nese ovoce ve váš prospěch každou další sezonu.
Zdroje
https://money.com/how-much-cash-should-you-keep-retirement/
https://www.fool.com/money/banks/articles/how-much-money-should-retirees-have-in-cash/
https://www.americancentury.com/insights/cash-reserves-in-retirement/
https://moneywise.com/retirement/retirement/retirement-cash-savings-500k-investing-inflation
https://www.pnc.com/insights/personal-finance/save/how-does-inflation-affect-savings.html
https://www.forbes.com/advisor/investing/what-is-inflation/
https://www.iwillteachyoutoberich.com/how-does-inflation-affect-savings/
https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-surveillance-eu-member-states/country-pages-including-country-reports/czechia/economic-forecast-czechia_en
https://tradingeconomics.com/czech-republic/deposit-interest-rate
